Články / Reporty

Výpočty v blátě (ArcTanGent)

Výpočty v blátě (ArcTanGent)

Vadim Petrov | Články / Reporty | 21.08.2017

Probouzím se pozitivně do rána – neprší! Než ale kvalita koncertů dožene mou dobrou náladu, chvíli si počkám. Blanket nepředvedou nic zajímavého, silikon mezi dlaždičky, napatláme, aby to těsnilo, ale sami tomu moc nevěříme, a mathrockovým Future Horizons zatím něco chybí, třeba to během roku dvou klapne.

První úsměvy padnou při Pijn (rozhovor brzy!). Mezi dronové tóny steel kytary se odnikud zjevují hardcorové sypačky, nejvýrazněji paří chlapec se svým otcem, zbytek stanu se nenechá zahanbit. Podobnou atmosféru zvládne ještě mathcorové duo A Werewolf: "Last year we had a circle pit!" a je vymalováno i s dětmi.

Většina ctěného osazenstva festivalu se vyhrabe až na The Physics House Band. Zkušení muzikanti začnou sexy jazzíkem a postupně se propracují až do dvoušlapkových riffů, já už obědvám a musim říct, že anglický vuřty jsou fakt jiný než německý.

Za postrockový vrchol festivalu považuji Sleepmakeswaves. Jasně, hezounká kapela, na koncert vemu svoji holku, pak pudem na skleničku a snad skončíme u mně doma. Ani omylem, kluci sází naprosto suverénně, kytarový vyhrávky jen tak tak stepují nad mocnou basou, aspoň jedna kytara vždy tlačí riffy od podlahy a navíc snad nikdo nemá na hlavní stagi lepší zvuk. Totální ejakulace by byla, kdyby poslední dvě jmenované kapely hrály v blízké době v Praze, třeba v nějakém pěkném a důstojném klubu s kvalitním zvukem a osvětlením.

Bohužel po těchto výkonech zní najednou všechno strašně špatně. Belgické Brutus zabookovali snad jen kvůli sexy bubenici, jde o přiblble jednoduchou hudbu, a Tesseract zas zní jak Chinaski, odcházím. Kletbu zlomí až Tricot – japonská čtveřice vypadá jak děti z lidušky, ale sebejistě sype zmatené riffy jeden za druhým a na stagi se rozvíjí příběh, jako by jednotlivé tracky byly díly nekonečné mangy.

Tou dobou organizátorům dojde postrock a půlka stagí se začne věnovat coru. Employed to Serve si vyžádají největší circle pity a lidi šplhají po tyčích stanu, Sikth zní poněkud úsměvně, když pod střechou volají "look at the sky", jinak ale drtí solidně, a St. Pierre Snake Invasion se upřímně drží punkových kořenů.

Co se děje jinde? Kvalitu asijského importu potvrdí Jambinai, opilý dav sice většinu meditační hudby prokecá, pak ale stejně volá: "Ten more songs!" Jenže kapela už další songy nemá. Festival uzavřou Explosions in the Sky. Je těžké působit originálně, když vás všichni už dávno vykradli, cestou na zlevněné pivo se mi dostává křivých pohledů, ale na milion delayů a reverbů už třetí den prostě nemám. Kéž by místo (nebo aspoň po) nich zahráli Bossk, jejichž postmetalu podvečer vůbec nesedí.

Déšť, třpytky a rozpačití headlineři – ArcTanGent je definován, stává se cílem pro začínající kapely v mírně podivných rockových subžánrech.

Info

ArcTanGent no. 5
17. – 20. 8. 2017 Fernhill Farm, Bristol, UK

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Colours po úplňku #4: Slangy, které neznáme

redakce 20.07.2019

“Toho si musíš jít poslechnout, ještě vtipnější Xindl,” říkají mí rodiče před festivalem o Pokáčovi. Kofola stage je okupovaná davem.

Colours po úplňku #3: Pozornosť inde

redakce 19.07.2019

„Ostrava, pyčooo,“ rezonuje ešte v piatkové ráno. Bojím sa vyjadrení, že štvrtkový večer patril Kryštofovi, že som na Kryštofkempe, že Kryšof korunoval večeru a že Kryštof zářil.

Colours po úplňku #2: Bizáry okolo nás

redakce 19.07.2019

Nadechnout se čerstvého vzduchu. Přibližně tak působí hlukový průplach Uniform, kterým se letos povedl dost možná bezprecedentní majstrštyk.

Colours po úplňku #1: Cestičky kovem

redakce 18.07.2019

Cesta môže byť kľukatá alebo si ju kľukatú spravíte. Omylom si hľadáme alternatívne cestičky na najväčší festival v Čechách.

Blues optimisty (Keb‘ Mo‘)

redakce 17.07.2019

Informace o jeho koncertu v divadle Archa se objevila jako blesk z čistého nebe vlastně jen pár týdnů před jeho konáním. I tak se divadlo prakticky kompletně zaplnilo. No bodejť!

Pohoda 19, den třetí v plamenech

redakce 16.07.2019

Všechno, co vás mrzí nebo štve na podobných akcích, vás na trenčínském letišti trápit nemusí, snad jenom to uhýbaní pivnímu vozítku...

Očista a poznání (na Creepy Teepee)

redakce 15.07.2019

Noise, psychedelie, eklektická elektronika a trap jsou záchytnými body, otázkou zůstává smysl nedělní produkce, zvláště té noční.

Beaty jsou chytlavé, křičí se i svíjí (na Creepy Teepee)

redakce 14.07.2019

Minulá noc se neobešla bez stížností na hluk, což bereme jako daň za městský festival. Co přinesla sobota kromě deště, Cateriny Barbieri nebo Dana Deacona?

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

redakce 13.07.2019

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá.

Pohoda 19, den druhý a duha, která zmizela

redakce 13.07.2019

Zklamání ze zrušeného pátečního headlinera Lykke Li zažehnal brutální set Death Grips. Co dál, co víc? Gleb, Faka, Dream Wife a další.