Články / Recenze

Vývoj nezastavíš (Arctic Monkeys)

Vývoj nezastavíš (Arctic Monkeys)

Anna Libánská | Články / Recenze | 25.09.2013

Horká indie vlna se přelila přes arktické břehy, a pokud Arctic Monkeys nechtěli nadobro zůstat u ledu uprostřed mrazivé pustiny, museli se chopit vesel a vydat se hledat nový teplý proud. Pochopili, že pokud chtějí navázat na předchozí úspěchy, musí ze sebe vydat něco víc a vytasili se s poctivými rockovými riffy, vsadili na silné refrény a lehce zapamatovatelné melodie.

Název alba si opičáci vypůjčili od Velvet Underground, kteří použili zkratku VU k pojmenování své kompilace téměř před 30ti lety. A v některých písních připomínají Velvety i hudebně, čemuž napomáhá hlavně zabarvení hlasu Alexe Turnera, který místy připomíná Lou Reeda (taková Mad Dogs by se na Loaded vyjímala dokonale). Deska AM je vyzrálejší, rejstříky pestřejší. Je mixem nyní tak populární psychedelie okořeněné nenuceným, a přitom líbivým popem, r’n’b a zabalená do rockového hávu. Arctic Monkeys srší nábojem a rozhodně nevykrádají sami sebe nebo někoho jiného, v určitých polohách byste je nejspíš ani nepoznali.

Možná i proto jsou recenze tak protichůdné. Nejlepší deska Arctic Monkeys? Nebo nejlepší deska dekády? Byla bych na superlativa velmi opatrná, raději si řekněme, co toto album není – generační výpověď. Arctic Monkeys byli po několik let hlasem mladé dospívající generace, ovšem leckteré pasáže na AM znějí jako stránky z deníku zastydlého puberťáka, přesto nepostrádají poetičnost a obraznost (Arabelle). I třicátník může plnit šuplíky básničkama.

Je hloupé do smrti zpívat o prvních láskách a mladických rebeliích, ale hezky se to poslouchá, a kluci to dobře vědí. To, že kapela dospěje a někam se posune, neznamená, že začne parafrázovat Aristotela a rozjímat nad globálním oteplováním, nelze se však ubránit pocitu, že starší texty byly mnohem uvěřitelnější. Fráze typu ,,Chci být tvůj vysavač, vdechnout tvůj prach“ působí spíše jako póza, kterou se arktické opičky pokoušejí vymazat ze své minulosti image vlasatých a zarostlých folkařů, s níž se prezentovali na minulém albu. Pro sichr se ještě ostříhali, nagelovali si vlasy a najali osobního stylistu (novinářská spekulace).

Póza nepóza, funguje jim to. Můžete se kroutit jak chcete, ale deska nemá jediné slabé místo, AM je jízda od začátku do konce. Nešokuje, nesnaží se přijít s něčím novým. Je chytlavá (minimálně chytlavější než předchozí Suck It And See ), stravitelná a bude vás bavit i po několikátém poslechu. Ano, bavit, Arctic Monkeys si nekladou za cíl být intelektuální kapelou, pod jejíž slupku pronikne jen pár vyvolených. Je to hudba pro běžné posluchače, kteří neholdují Justinovi a které Miley olizující kladivo na demoliční kouli nechává docela chladnými. O schopnosti opičáků oslovovat masy ostatně svědčí i přední umístění songu Do I Wanna Know? v hitparádě BBC a závratná rychlost, jakou AM mizí z britských pultů.

Pokud nedáte dopustit na první alba, je možné, že z AM nebudete nadšení. Kapela ovšem nemůže ustrnout ve svém vývoji. A fanoušci by taky neměli.

Info

Arctic Monkeys – AM (Domino Records, 2013)
www.arcticmonkeys.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.