Články / Recenze

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez | Články / Recenze | 31.05.2020

OHODNOŤTE DESKU

James Cole se po vzoru Kool Keithovy rozpolcenosti během své kariéry prezentoval v mnoha podobách – jako zasněný bohém s přízviskem Kapitán Láska, rozjímavý intelektuál na desce Orfeus nebo jako bezstarostný partyboy po boku Oriona v projektu Orikoule. V posledních letech se však Cole nejčastěji vrací k základům nastoleným v začátcích Supercrooo, kteří z Keitha rovněž čerpali, konkrétně z desky Black Elvis. Jde o návrat k rapové striktnosti, ke spratkovství, k palčivým syntezátorům a ostrým bicím.

Podobně je tomu i na novince M.R.D. Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště. Jedná se o vizualizaci, která má přivolat peníze – rappeři předhazují veřejnosti falešný obraz bohatství, v klipech se odívají do drahého oblečení, pózují u luxusního auta a doufají, že se vše zmíněné stane realitou.

Tahle myšlenka bohužel v rámci desky nejde příliš do hloubky. Zabývá se jí v intru, outru, ale poté Colea prezentuje ve známých polohách. Ozvěny Kapitána Lásky i Orikoule lze slyšet v melodických refrénech, nejvíce prostoru je pak věnováno lyrické jedovatosti a syntetické, přímočaré produkci. K nádechu zapšklosti přispívají i někteří hosté – mimo Huga Toxxxe na Supercrooo odkojený MC Gey nebo producent Krudanze, který zásobil svými beaty podobně frackovsky laděnou undergroundovou skvadru Crystal Kidz, Slabinou je featuring Byza, který nahozený vibe ani trochu neumocňuje.

Přestože novinka staví na odzkoušeném, přináší i několik nových aspektů, momenty jisté vyspělosti. Cole sice nejčastěji zastává polohu ofenzivního floutka, ale nabízí i osobní retrospektivu a sebereflexi. Přiznává nekonzistenci minulých projektů, zakopává válečné sekery a ohlíží se za životními eskapádami. Větší porce textů je ale stále věnovaná nepřímé i konkrétní kritice českého rapu, popkultury i trendů obecně. Tracky jsou plné ověřených trademarků – bizarních obratů, metafor a obskurních odkazů, které pravděpodobně pochopí jen skalní fanoušci.

Z nahrávky M.R.D. je cítit patřičná svébytnost, dotažení vlastního stylu hezky reflektuje i cover zachycující Coleovu vlastní koláž. Už nejde o ortodoxní následování koolkeithovského mustru, na druhou stranu deska nenabízí nic moc jiného, co nastolil předešlý Kuffenheim. M.R.D. je solidní kolekcí tracků plných chytré rapové jízlivosti, kterou ale nedrží pohromadě žádná hlubší myšlenka.

Info

James Cole – M.R.D. (Kuffenheim Sound, 2020)
spotify interpreta

foto © Jan Luxík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Plamen jako testament (Leonard Cohen)

Jiří Vladimír Matýsek 12.10.2021

Než v roce 2016 ve dvaaosmdesáti letech zemřel, stačil dokončit poslední album You Want It Darker a připravit základ svého básnického testamentu.

Naděje je zpátky ve hře (Low)

Jiří Přivřel 07.10.2021

Na třinácté řadovce Hey What od Low mezi písněmi probíjí vysoké napětí. A pak že prý manželství po letech ztrácí jiskru...

Pohled přes negativ Deafheaven

Jiří Procházka 05.10.2021

Kromě poetických textů zahalených v oparu neotřelých metafor zůstal rukopis Deafheaven patrný i v líbivě sladkobolných melodiích a dynamickém vývoji skladeb.

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace