Články / Recenze

Cestou Disco//Very: Warpaint

Cestou Disco//Very: Warpaint

Adam Badi Donoval | Články / Recenze | 31.10.2016

OHODNOŤTE DESKU

Koncertovanie na podporu posledného (eponymného) albumu Warpaint bolo vyčerpávajúce a namáhavé a kapela bola blízko rozpadu. Po ňom sa všetky štyri členky vydali na rôzne sólové a kolaboratívne cesty, dávajúc si od kapely na neurčitú dobu prestávku – nevedeli kedy, a či vôbec, sa k sebe vrátia. Možno to bol tento čas od seba, vyplnený rôznorodými kreatívnymi výstupmi (od spoluprác so Saulom Williamsom, Jamiem xx a Kurtom Vileom až po sólo projekty), ktorý umožnil Warpaint radostný, kreatívny a omladnutý návrat. Výsledná nahrávka Heads Up je svieža, spontánna a menej vypočítaná ako čokoľvek čo vytvorili predtým.

V minulosti robili na hudbe ako kvarteto, zdokonaľujúc idey kolektívne a počas dlhých časových úsekov. Tvorba Heads Up však bola iná. Pracujúc po jednom alebo vo dvojiciach, členky tvorili „bez strachu“ a zapisovali si aj najnekonvenčnejšie nápady inšpirované všetkým medzi Pharrellom Williamsom a Björk. Tento album bol stvorený počas úctyhodných štyroch mesiacov a aj keď opísali proces tvorby ako „menej emocionálny“, nájdete na ňom všetky emócie od vytrženia až po žiaľ.


Skladby na Heads Up sú napísané bez strachu, energické, popom poháňané kúsky často striedajú tie pomalšie s clivými melódiami. Warpaint sa neboja premosťovať medzi žánrami aj v rámci jednotlivých skladieb – Dre napríklad odkazuje na moderný trap a prepája ho s jemným pesničkárstvom, originálna Whiteout je perfektným príkladom synergie basy a bicích; zo So Good sa vykľuje semi-psychedelický jam trvajúci cez šesť minút. Všetky sú jedinečné a iné, ale nejakým spôsobom k sebe pasujú.

Aj keď je trochu nezvyčajný vo svojom širokospektrálnom obsahu, tento album nemohol byť v diskografii Warpaint prirodzenejším krokom. Pomaly, ale isto sa odďaľovali od pomalších jamov a pristupovali k priamočiarejším, ale rôznorodejším skladbám. Mohli by sme to nazvať cestou Disco//Very – cestou náladového popu – a tá pasuje kvartetu z LA veľkolepo. Warpaint prijímajú pop bez toho, aby robili kompromisy.

Info

Warpaint - Heads Up (Rough Trade, 2016)
www.warpaintwarpaint.com/heads-up

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Za stínem vlastní duše (Načeva)

Adéla Polka 03.07.2020

Je to plynutí v čase, plynutí hříchů v něm. Niterné pocity, pro které je forma básně ideální, vystupují ze své intimity, jsou odhaleny.

Full Moon 10: Houpací koně - Desolation Peak

Kristýna Trochtová 02.07.2020

Desolation Peak, jak lze ostatně vyčíst už z názvu, je deska inspirovaná a zároveň věnovaná Jacku Kerouacovi. V roce 2018.

V erupcích hněvu a zoufalství (Drom/Tengri)

Jiří Vladimír Matýsek 19.06.2020

Drom se netají tím, že jejich polovina je prvním vykročením k novému materiálu, prvotním průzkumem možných cest. A Tengri?

Zvukové nákresy s ostrými hranami (Anna Calvi)

Jakub Koumar 05.06.2020

Symfonicky košatý, atmosférický pop však vyžaduje i precizní zpěv, do něhož se jí v mládí zrovna moc nechtělo.

Vyzrálé spratkovství Jamese Colea

Dantez 31.05.2020

Za úsměvným akronymem se skrývají slova Money Rain Dancer a jde o proces nemálo podobný šamanistickému vyvolávání deště.

Klamou tělem, omamují melodiemi (Kurt Rosenwinkel Trio)

Jiří Vladimír Matýsek 30.05.2020

Po uvolněné, latinou načichlé a sluncem prozářené předchozí desce Caipi se Rosenwinkel, v rámci svého tria, vrací zpět ke komplikovanější stavbě skladeb.

Becca Stevens nabádá k tanci

Karolina Veselá 23.05.2020

Wonderbloom je soubor čtrnácti různorodých skladeb obsahující, jak už je u Stevens zvykem, neméně dobré texty se silnými příběhy.

Smutné zprávy postrádají sílu (Childish Gambino)

Štěpán Sukdol 18.05.2020

Nahrávka se snaží předávat děsivou a smutnou zprávu o současné společnosti, hudební složka jí však podráží nohy.

Full Moon 10: Hannah Gadsby - Nanette

Lukáš Grygar 13.05.2020

Smích léčí? Vystoupení australské komičky Hannah Gadsby nemá za cíl vás pobavit, i když to Gadsby dokáže stejně samozřejmě jako největší esa stand upu.

Obžerná radost (Kvelertak)

Jiří Vladimír Matýsek 13.05.2020

Melodií od starších desek přibylo, díky tomu je i Splid o něco barevnější deskou, která nemá slabých míst.