Články / Reporty

Wave-Gotik-Treffen 2018: trefy

Wave-Gotik-Treffen 2018: trefy

Michal Smrčina | Články / Reporty | 24.05.2018

Poslední víkend se německé Lipsko opět proměnilo v místo konání ikonického festivalu Wave-Gotik-Treffen 2018 – tentokrát úctyhodného 27. ročníku. Událost nabízela řadu poloh, a to nejen hudebních. Vedle živých vystoupení a dekadentních večírků se dostalo i na přednášky, prohlídky, výstavy, varhanní koncerty a jiné. Návštěvníkům se otevřely netradiční prostory a vedle klasických velkých hal, anebo tak nějak očekávatelných hřbitovů, byl k mání i výrazný, secesní Volkspalast s dominantní kopulí a aristokratickou atmosférou. Černé cylindry, ale i křiváky, hranolky s majonézou a černá rtěnka. Odkazy minulých dekád, stejně jako současné trendy, v často opomíjených žánrech. Nevkus i geniální kostýmy. Řada návštěvníků přípravu zjevně nepodcenila a čekala celý rok, aby ukázala svou invenci. Móda, extravagance, manýry a složité přesuny hromadnou dopravou v cizím městě. Šlo o něco mezi hudebním festivalem, poutí a karnevalem. Co utkvělo v paměti po hudební stránce?

Guerre Froide
Hned zkraje pátečního večera a rovnou do osmdesátek. Francouzská postpunková klasika, co ještě není u konce s dechem. Trochu kabaret, ale Demain Berlin nestárne. Zpěvák Yves Royer sice může mít šediny, ovšem živá dynamika mezi ním, kapelou a zpěvem o něco mladší Sabatel je působivá.

Rome
Už jen návštěva kopulovité stavby Volkspalast je zážitek sám o sobě. Původně se šlo na Crisis, ale neofolkové balady Rome nakonec suverénně vedly. Prostředí, co vhodně dotvářelo komorní, ale epickou atmosféru, a o třídu lepší koncert než v březnu v Praze. Milé překvapení.

Front Line Assembly
Stadionové koncerty a velkolepé show často nedostojí očekávání. Dystopie tohoto zásadního industriálního uskupení ale stále funguje a kapela zvládla sugestivně podat své znepokojivé vize i v pouťovém prostředí velké agra hall. Nebyl to úplně overkill, ale rozhodně silná, vizuálně působivá show.

Wardruna
Stejně jako překvapil Je(Rome), tak po sobotních headlinerech potěšilo promyšlené pohanství norských folkloristů Wardruna. Stará norština, něco spirituality. Hrozil patos, ale rituál dopadl dobře.

Sturm Café
Švédské EBM coby nedělní rozvička. Černé košile, trochu vojenské estetiky, ale hlavně záviděníhodná energie, chytlavé refrény a strojové tempo. Hymna Koka Kola Freiheit anebo Stark, Schön und Elegant?

De/Vision
Před nedělní půlnocí se hlavní hala začala plnit v naivním očekávání The Jesus and Mary Chain. Ještě předtím přišli na řadu němečtí Solitary Experiments a zejména De/Vision. Devadesátkovou popovou nostalgii křísily elektro a synthwavové pasáže. Zpěv i deklamace. Pocity guilty pleasure vystřídalo uznalé kývání. Což se u The Jesus and Mary Chain už nestalo...

Info

Wave-Gotik-Treffen 2018
17. – 21. 5. 2018 Lipsko, Německo

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.