Jana Vondrušová | Články / Reporty | 24.01.2016
Někdy někam přijdete a cítíte se tam jako doma. Tohle mohl zažít ten, kdo přišel 19. ledna do Musicpointu, nové prodejny Supraphonu na Jungmannově náměstí v Praze. Hudební vydavatelství Tranzistor tam uspořádalo speciální večer, kde představilo své hvězdy. Duchovním otcem labelu je hudebník David Landštof, člověk s nevyčerpatelnými nápady a jak zaznělo v průběhu večera, s vizí. Tranzistor založil před pár lety společně s Janem Foukalem, který se kromě režisérské činnosti věnuje muzice, pod uměleckým jménem Johannes Benz vydal před dvěma lety debutové album a byl jedním z vystupujících na akci nazvané Tranzistor In-store koncert. Diváků se sešlo hodně, atmosféra byla pohodová, přátelská.
Speciálním hostem byl Wabi Daněk, na kterého byli mnozí jistě zvědaví a vzhledem ke svému nabitému harmonogramu (přišel s televizním štábem, právě natáčel 13. komnatu) vystoupil hned na úvod. Bez mikrofonu, jen s kytarou. Dalo práci nezpívat si Píseň, co mě učil listopad společně s ním. Zahrál dvě písničky a sklidil velký ohlas, aby taky ne. Prostředí se mu evidentně líbilo, označil ho za „větší obývák“. Další na řadě byla kapela Johannes Benz, která s úvodní skladbou obešla celý Musicpoint, hrála mezi lidmi a divák si připadal jako na festivalu. Osobní přístup je hlavním mottem Tranzistoru, slovy Davida Landštofa: „Cizí člověk za vámi taky nepřijde, že chce být váš kamarád.“
Následoval Justin Lavash, kytarový čaroděj v modrém obleku, jehož každé vystoupení je zážitkem. Čekáte, jestli se mu ze strun nezačne kouřit a při pohledu na jeho hru si říkáte, že sem spadl z jiné planety. Nováčci na hudební scéně Urbánek & Mourek měli oproti všem ostatním účinkujícím jistou výhodu, že jejich textům rozumí každý. Kombinace akustické a elektrické kytary s českými texty oslovila Davida Landštofa natolik, že je označuje za svoje „drahoušky“. Uvedli se výborně a křest jejich debutového alba šestého února. v Malostranské besedě bude stát za to.
Na závěrečné vystoupení Jamese Harriese se ztlumila světla, diváci byli potichu, slyšeli byste spadnout špendlík. Harries nenechal nikoho na pochybách, že svým hlasovým rozsahem by ani mikrofon nepotřeboval. S písní Heroes vzpomenul na nedávno zesnulého Davida Bowieho, který ho v mládí ovlivnil. Publikum Harriese z pódia jen tak nepustilo a na úplný závěr přišla společná skladba všech účastníků. Kolikrát se vám podaří zažít tyhle vynikající muzikanty na jednom pódiu za jediný večer?
Tranzistor In-store koncert:
Johannes Benz, Justin Lavash, Urbánek & Mourek, James Harries
speciální host: Wabi Daněk
19. 1. 2016 Musicpoint Supraphon, Praha
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.
Akana 24.03.2024
Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.
Michal Mikuláš 20.03.2024
Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...
David Čajčík 20.03.2024
Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.
Michal Smrčina 17.03.2024
Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.
Kryštof Kočtář 15.03.2024
Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.
Tomáš Jančík 13.03.2024
Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?
Julia Pátá 12.03.2024
Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.
Jan Starý 11.03.2024
Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.