Jana Vondrušová | Články / Reporty | 24.01.2016
Někdy někam přijdete a cítíte se tam jako doma. Tohle mohl zažít ten, kdo přišel 19. ledna do Musicpointu, nové prodejny Supraphonu na Jungmannově náměstí v Praze. Hudební vydavatelství Tranzistor tam uspořádalo speciální večer, kde představilo své hvězdy. Duchovním otcem labelu je hudebník David Landštof, člověk s nevyčerpatelnými nápady a jak zaznělo v průběhu večera, s vizí. Tranzistor založil před pár lety společně s Janem Foukalem, který se kromě režisérské činnosti věnuje muzice, pod uměleckým jménem Johannes Benz vydal před dvěma lety debutové album a byl jedním z vystupujících na akci nazvané Tranzistor In-store koncert. Diváků se sešlo hodně, atmosféra byla pohodová, přátelská.
Speciálním hostem byl Wabi Daněk, na kterého byli mnozí jistě zvědaví a vzhledem ke svému nabitému harmonogramu (přišel s televizním štábem, právě natáčel 13. komnatu) vystoupil hned na úvod. Bez mikrofonu, jen s kytarou. Dalo práci nezpívat si Píseň, co mě učil listopad společně s ním. Zahrál dvě písničky a sklidil velký ohlas, aby taky ne. Prostředí se mu evidentně líbilo, označil ho za „větší obývák“. Další na řadě byla kapela Johannes Benz, která s úvodní skladbou obešla celý Musicpoint, hrála mezi lidmi a divák si připadal jako na festivalu. Osobní přístup je hlavním mottem Tranzistoru, slovy Davida Landštofa: „Cizí člověk za vámi taky nepřijde, že chce být váš kamarád.“
Následoval Justin Lavash, kytarový čaroděj v modrém obleku, jehož každé vystoupení je zážitkem. Čekáte, jestli se mu ze strun nezačne kouřit a při pohledu na jeho hru si říkáte, že sem spadl z jiné planety. Nováčci na hudební scéně Urbánek & Mourek měli oproti všem ostatním účinkujícím jistou výhodu, že jejich textům rozumí každý. Kombinace akustické a elektrické kytary s českými texty oslovila Davida Landštofa natolik, že je označuje za svoje „drahoušky“. Uvedli se výborně a křest jejich debutového alba šestého února. v Malostranské besedě bude stát za to.
Na závěrečné vystoupení Jamese Harriese se ztlumila světla, diváci byli potichu, slyšeli byste spadnout špendlík. Harries nenechal nikoho na pochybách, že svým hlasovým rozsahem by ani mikrofon nepotřeboval. S písní Heroes vzpomenul na nedávno zesnulého Davida Bowieho, který ho v mládí ovlivnil. Publikum Harriese z pódia jen tak nepustilo a na úplný závěr přišla společná skladba všech účastníků. Kolikrát se vám podaří zažít tyhle vynikající muzikanty na jednom pódiu za jediný večer?
Tranzistor In-store koncert:
Johannes Benz, Justin Lavash, Urbánek & Mourek, James Harries
speciální host: Wabi Daněk
19. 1. 2016 Musicpoint Supraphon, Praha
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.