Jakub Šilhavík | Články / Reporty | 13.10.2013
Vrchol nabité koncertní sezóny, iniciační zážitek generace Klubu rváčů v praxi… Již několik let nebyla koncertní sezóna tak nabitá jako právě letos, jak jinak totiž označit rok, kdy do českých zemí zavítala celá řada kultovních jmen, která se nám doposud úspěšně vyhýbala – namátkou triphopoví Portishead nebo kytaroví vazbiči My Bloody Valentine. Znovuzrození Pixies sice svou tuzemskou premiéru zažili už v roce 2006, kdy během několika hodin vyprodali žižkovský Palác Akropolis, ale tehdy se jednalo o abiturientský večírek pro pár stovek vyvolených. Proklínání osudu skončilo záhy po odchodu původní baskytaristky Kim Deal – Pixies namísto definitivního rozchodu nabrali druhý dech, po dlouhých devíti letech natočili nový materiál a oznámili rozpis evropského turné včetně vytoužené pražské zastávky.
Role předskokanů připadla na britskou noise-popovou partičku Yuck, která nabídla variaci na to nejlepší z alternativního rocku přelomu 80. a 90. let – Dinosaur Jr. v těch nejoptimističtějších okamžicích, hlukové běsnění Sonic Youth a sexappeal Kim Gordon. Nakažlivá živelná energie navíc umně zamaskovala nedostatek vlastní invence patrný na studiových albech. Příhodnější předkapelu pro Pixies byste na současné scéně hledali velmi obtížně a zamrzí pouze to, že si nevysloužili větší ohlas publika.
Toužebně vyhlížení Pixies nastoupili na pódium přesně na čas a obloukem se vyhnuli přehnané pompéznosti – čtyři hudebníci, žádné zbytečné kecy, střídmý světelný park, oddaní fanoušci a především nezapomenutelné skladby. Hned úvodní Gouge Away rozpoutala hotové šílenství, přitom se ani zdaleka nejedná o jeden z největších hitů kapely. Pixies by mohli zahrát cokoliv ze své nabité diskografie a ani jednou by nešáhli vedle, ostatně kapela si toho byla dobře vědoma a pro potřeby aktuálního turné nazkoušela úctyhodných 80 skladeb. Kostru čtvrtečního setu tvořil především materiál z nepřekonatelného druhého alba Doolittle s klasikami typu Monkey Gone to Heaven či Here Comes Your Man, ošizeny však nebyly ani zbývající nahrávky. Nové skladby v živém provedení navíc natolik ožily, že člověk v tu ránu zapomněl na jejich textovou vyprázdněnost. Jednoznačným vrcholem večera se stala závěrečná Where Is My Mind? O sborový singalong a mrazení v zádech v ten moment nebyla nouze – iniciační zážitek generace Klubu rváčů v praxi.
Obtloustlý principál Black Francis řídil dění na scéně a nezbývalo, než žasnout nad jeho nehynoucí energií, odehrát 30 skladeb bez sebemenší prodlevy se jen tak nevidí. Absence Kim Deal výslednému dojmu nijak neubrala, naopak jmenovkyně Kim Shattuck ji zastoupila více než obstojně. Zbylí dva spoluhráči se taky nenechali zahanbit, bubeník David Lovering ukázal neuvěřitelný cit pro melodii a zprvu nenápadný kytarista Joey Santiago ozvláštňoval přímočarou hudbu kapely originálními vyhrávkami a sóly. Zvuk se sice za ideální označit nedal, přesto se na poměry Lucerny jednalo o vítaný nadstandard.
Pixies splnili do puntíku veškeré očekávání fanoušků a těžko hledat na jejich čtvrtečním vystoupení sebemenší chybu. Aktuální hudební trendy najdete možná někde jinde, ale záplavu silných skladeb odehraných se strhujícím nasazení nic nenahradí.
Pixies (usa)
10. 10. 2013, Lucerna, Praha
foto © Kryštof Havlice
Mia Kordová 07.02.2021
Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.
Minka Dočkalová 21.01.2021
Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.
Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021
Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.
Veronika Mrázková 14.10.2020
"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.
Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020
Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!
Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020
Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...
Michaela Šedinová 09.09.2020
Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.
Václav 04.09.2020
Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.
Adéla Polka 04.09.2020
Funguje to. Nenásilně a vkusně.
Vadim Petrov 01.09.2020
Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.