Články / Reporty

WTF, zelený penis a Foxygen

WTF, zelený penis a Foxygen

Veronika Miksová | Články / Reporty | 25.05.2015

Hádám, že všichni, co píšou do Full Moonu, mají největší strach z toho, že budou jeho Rejžkem nebo Spáčilovou. Jako rozená hledačka pozitiv to mám podobně a na rozdíl od Jirky Špičáka jsem ráda, že je tady periodikum, které si nehraje na F.X.Šaldu. ALE! A opravdu to tam musí být caps lockem. Páteční vystoupení Foxygen byla ta nejhorší show, co jsem kdy viděla. Neumíte si představit, jaké zklamání jsem prožila, skoro jako ten týpek s plechovkou piva, co mi v tramvaji směrem z Lihovaru začal vykládat, jak jsem roztomilá (= nezap..áme si). A já ho nastuzeným něžným chraplákem odpálkovala jako Serena Williams. Popořádku.

Na koncert talentovaných mladíků z L.A., kteří hudbou žijí od svých dvanácti, jsem se těšila snad půl roku, byli plnohodnotnou náhradou za Ty Segalla, kterého se asi nedočkám. Jejich teenagerská odysea Jurrassic Exxplosion Philippic mi slouží k výchově batolete. Jde o to žít a nechat dítě žít, aby v patnácti vytvořilo něco tak úžasného jako Sam France a Jonathan Rado. Naneštěstí MeetFactory není Pitchfork Music Festival ani show Davida Lettermana. Jo, já vím, nemám si to brát osobně, ale bylo to ve stylu: nějaká Praha, kde to vůbec je, tak se předtím sjedu, něco zařvu do mikrofónu, zkusím to uhrát na divoký tanečky a zbytek odzpívaj sboristky. Ale to jsem mohla jít na Bambini di Praga a byla by to větší legrace. Své udělaly i dlouhodobé tenze mezi spoluhráči, jejichž historii doporučujeme si nastudovat. Nemohla jsem uvěřit, že se ta nádhera, ten mix psychedelie, Rolling Stones, Becka, Boba Dylana, Beatles a Doors promění v noční můru. “Uklidnit” snad může jen fakt, že podle starších reportů takhle špatný set není výjimkou, trapné vtipy a bojůvky s kordy na pódiu byly strojené jako epizody Televarieté.

Předskokanem měl být slibný britský písničkář H. Hawkline, ale nedorazil a nahradili ho mladíci z pražské kapely Role. Nebylo to vůbec zlé. Hudebně nenudící kytarovka s českými texty měla nečekaný odpich, vytáhlý frontman s jamesdeanovským kukučem zas charismatický hlas. Pokud se mu podaří druhého zpěváka přesvědčit, aby ubral, vyloupne se to. Deska vyjde brzy, i když internety mlčí.

Lehce po desáté se na květinami a pentagramem zarámovaném pódiu spustí kolotočářské odrhovačky. Vzápětí se rozjede divoká mašina do sebe zahleděných výstupů Sama France, který stráví třetinu času v publiku, třetinu rádoby odvázaným křepčením a třetinu blbými kecy. Na hudební zážitek se nedostane. Jedna věc je upravit songy na koncertní verzi (i když většina to nepotřebuje), druhá je nechat to odzpívat dýchavičné, mechanicky se pohybující sboristky a sem tam do mikrofonu upustit textovou linku. Přijde mi to jako urážka publika a nejsem sama, stojím jako opařená. Když kapela po půlhodině excesivně teatrální nudy zmizí z pódia a z přeskakujícího vinylu se ozve hitovka San Francisco, paradoxně se mi uleví. Rozhlížím se, třetina lidí opustila sál. Říkám si, tak jim došlo, že to přepískli, France uloží do postýlky, omluví se a bude. Ale NE. Už jsou zpátky. France v nové košili umotává penis ze zeleného balónku, deset sekund špiní ikonickou Let It Be a znova propuká ve frenetické jančení bez obsahu. To jsem si mohla vystříhat jejich papírový figurky, vodit je v dětským ikeáckým cirkusu za zvuku desky a užila bych si to víc. Zachytím ještě koncertně znetvořenou, jinak skvostnou Shuggie (“She Don´t Love Me That´s News to Me”) a No Destruction s pro dnešek výstižným “There's no need to be an asshole/ You're not in Brooklyn anymore". O přídavek žádají jen zarytí nadšenci. V prořídlém sále zahlédnu několik podobných hromádek neštěstí s němou otázkou na rtech: “Jak nám to mohli ti zku...syni France a Rado udělat. Byl to záměr, vtip, sen, nebo skutečnost?” Naštěstí si je cestou domů můžu pustit ve svým hloupým telefonu. Jak We Are the 21st Century Ambassadors of Peace & Magic, tak loňská ...And Star Power jsou totiž skvělé desky. To jim nikdo nevezme.

Info

Foxygen (usa) + Role
22. 5. 2015, MeetFactory, Praha
foto © Jakub Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpít se do ocelové hory (Deena Abdelwahed)

Michaela Šedinová 23.04.2024

Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.

„Keď sa niečo páči všetkým…” (Berlin Manson)

Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024

Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.

Mezi hukotem velkoměsta a ptačím zpěvem (Shida Shahabi, BITOI)

Alžběta Sadílková 21.04.2024

My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace