Články / Recenze

Wu-Tang Clan: Rozpačité loučení netopýřího klanu

Wu-Tang Clan: Rozpačité loučení netopýřího klanu

Jakub Šíma | Články / Recenze | 13.01.2015

Wu-Tang Clan vznikli před více než dvaceti lety mimo jiné díky tomu, že spolu jednotliví členové začali bydlet na Staten Islandu. Vytvořili kolektiv, jehož duch se nesmazaně otiskl do debutové nahrávky, která se po právu stala legendou. Všichni táhli za jeden provaz, a přestože již tenkrát byl Clan sdružením individualit, tak se jednotliví členové dokázali navzájem doplňovat. Na novince se bohužel mnoho z řečeného vytratilo. Skoro každý ze členů zní místy, jako by rapoval jen za sebe a ještě na půl plynu, tracky ztrácejí na údernosti a nenaplňují potenciál, který devítihlavé uskupení vždycky mělo. Problém, který se přenáší do neučesanosti písní, vrcholí v rozpačitosti alba jako celku. To se stává spíše sbírkou tu lepších, tu horších momentů, ale celek sevřený atmosférou nebo dokonce příběhem se vytvořit nedaří.

Ostatně kolem novinky Clanu se točil roj pochybností už od jejího ohlášení. Na rozmíšky ohledně zvukového směřování jsme si zvykli už u mladšího sourozence 8 Diagrams a nescházely ani tentokrát. Tak trochu tradičně se opět neshodl RZA s Raekwonem a ještě tak vystupňovali nepříjemné porodní bolesti. Raekwon prý RZA vyčítal příliš měkký zvuk, a vlastně má pravdu. Wu-Tang byli v dobách největší slávy synonymem pro syrový a hladový projev, který nezná kompromisy. A nové album se nesnaží o nic jiného, než na dobrou tradici navázat. To se ale nedaří, ať už kvůli nadbytečným soulovým samplům, nebo sterilnějším beatům. Občas se vlny podaří prolomit, ale obzvlášť druhé třetině desky schází výraz a tracky působí spíše jako vata než plnohodnotné zářezy.

Snaha navázat na úspěšné předchůdce je spjata s momentem nostalgie. Smutným faktem zůstává, že právě nostalgie se výrazněji než u fanoušků hlásí u samotných interpretů. Ti servírují hudbu, u které se člověk musí ptát, komu je vlastně určena. Pro fanoušky, kteří s kapelou vydrželi, je závan nostalgie až příliš silný a nové fanoušky takto získají jen těžko. Obrácení k minulosti je z desky cítit na každém kroku. Hned první singl Ruckus in B Minor odkazuje ke klasice Bring da Ruckus, hned na začátku také uslyšíte samplovaného ODB. Technicky vzato nic proti, ale celý Clan mnohdy zní, jako by samploval sám sebe. Praskání, útržky rozhovorů ze starých shaolinských filmů i svištění mečů jsou na svém místě. Ale působí jako ozdoba, jež k původnímu entuziasmu jen odkazuje, aniž by jej znovu odrážela.

To vše může vyvolávat dojem, že nový Wu Tang Clan jsou jeden velký omyl. Zas tak hrozné to není. Na desce najdete několik povedených tracků, které dokáží i po dvaceti letech přinést tradičního ducha Clanu a ukázat, že v rapu pořád patří mezi těžké váhy. Fakt, který se některým členům na sólových projektech daří bez problému naplňovat, zůstává u kolektivního díla daleko od cíle. Podle všech indicií by A Better Tomorrow měla být poslední společná nahrávka. Jako loučení má k nedůstojnosti daleko, ale zároveň ukazuje, že status legendární skupiny zůstává až příliš zakotven v hluboké minulosti, a závěrečná tečka je tak spíše epigonem či labutí písní dříve originálních bojovníků.

Info

Wu-Tang Clan – A Better Tomorrow (Warner Bros, 2014)
www.wutang-corp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hiphopový blockbuster Tylera, the Creatora

Martin Šmíd 16.09.2021

Na červený koberec Grammy se Tyler Okonma ohákl do růžového obleku à la lobby boy, inspirovaného filmem Grand Budapest Hotel Wese Andersona a navrženého jeho vlastní značkou...

Hudba k láske (Vec & Švidraň)

Kristína Valachová 08.09.2021

Z albumu cítiť kreatívnu hravosť a hľadanie spoločnej tvorivej cesty. Úprimný výsledok necieli dohnať aktuálne rapové trendy.

Šílený závod šťastné melancholie (Tim Dup)

Adéla Polka 05.09.2021

Jeho síla spočívá především v rozněžnělé melancholii, skrze níž opěvuje svůj svět za doprovodu prakticky klasického klavíru.

Boj i smíření (Gojira)

Jiří Procházka 03.09.2021

Gojira rozvíjí svá obvyklá témata jako životní koloběh, osobní rozvoj a dopady lidského chování na životní prostředí a stav společnosti.

Ve skleněné kouli (Glaare)

Jiří Vladimír Matýsek 02.09.2021

Co Glaare odlišuje od masy kapel, které se k oběma směrům v jakési retro vlně hlásí, je působivý vokál, v němž najdeme smutek i dravost, často najednou.

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace