Články / Reporty

XXIII. Blues Alive podruhé: Autenticky, hypnoticky

XXIII. Blues Alive podruhé: Autenticky, hypnoticky

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 17.11.2018

No teda, letos si to pořadatelé Blues Alive dávají. Sází jedno silné jméno za druhým a člověk si ani nestačí dojít pro něco k jídlu nebo se jen na chvilku posadit. Nohy bolí, v břiše kručí, ale nezbývá než jen zírat na pódium šumperského Kulturního domu. A v pátek to zírání bylo velmi nevěřícné.

Domácí King Bee to vyhrávají dvěma věcmi: hrubým přístupem a velšským zpěvákem Daleyem B. Williamsem. Kdo by při jejich poslechu řekl, že jsou z Prostějova… Blues ozvláštněné harmonicky se prolétajícími kytarami stálo na pevných, syrových riffech, neodbočovalo z nastaveného tempa a příjemně drtilo.

Malý vzrůstem, velký duchem. V osobě Rev. Sekoua přijela do Šumperka významná osobnost lidskoprávního aktivismu, profesor na Sorbonně a Princetonu, autor pěti odborných knih - a taky strhující frontman. Přijede kazatel, na fotkách v katalogu vidím usedle působícího muže v obleku a s kloboukem, to bude pěkně v klidu, mrknu na pár věcí a půjdu, honilo se mi hlavou. Ale když na jeviště vběhl malý diblík a během první písničky odhodil klobouk, sako, kravatu i košili a stal se z něj divoký dredatý zaklínač, nešlo odejít. Blues neblues, byl to spíše gospel, do něhož se míchalo reggae pěkně od podlahy, manická mše, která brala dech. Aleluja, to bylo památné vystoupení!

Největším diváckým oříškem se stali North Mississippi Blues Project, uskupení trojice bluesmanů RL Boyceho, Kennyho Browna a Roberta Kimbrougha. Ryzí blues z Delty, v případě prvních dvou v ryzí podobě a na hraně hypnózy. Modernějším pojetím vířil hutné repetitivní vody kytarista Robert Kimbrough, syn slavného Juniora. Společné finále, kdy se na pódiu objevil i kytarista Jan Švihálek (Band of Heysek - zbytek "hejsků" se staral o rytmiku celého bloku), bylo zpomaleno nesehraností celé party, resp. faktem, že RL Boyce je viditelně zvyklý hrát sám nebo jen v malé skupině a v té být leaderem. Jakmile došlo na bigbítovou rytmiku, ztrácel se a do hry se prakticky nebyl schopný zapojit. Set tak končil přinejmenším zvláštně. A autenticky.

Ve srovnání s předchozími byl Joe Louis Walker vlastně úplně obyčejný. Nikoliv však špatný, i jeho koncert měl své momenty, byl nabitý profesionalitou i kytarovým uměním. A taky na bluesovém festivalu značně neobvyklým coverem, zazněla fantastická verze harrisonovské While My Guitar Gently Weeps. Walker je dalším navrátilcem na šumperský festival, jeho vystoupením se celá akce přehoupla do své poslední třetiny. Jaká překvapení nás ještě čekají? Po předchozích dnech se může stát cokoliv.

Info

Blues Alive
16. 11. 2018, Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.