Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 16.11.2018
Šumperský festival Blues Alive je extratřída. My to víme, fanoušci to vědí, vyprodávají ho čtvrt roku dopředu a zdá se, že to ví i za oceánem v organizaci The Blues Foundation. To je něco jako Americká akademie populární hudby, jen v blues. Cena Keeping the Blues Alive, vyhrazená nejvýznamnějším počinům v této oblasti, poputuje příští rok právě do podhůří Jeseníků. Čili nyní už je to dokonce světová extratřída.
A ukázal to už první večer, v jednolitém proudu hudby, bez zbytečných prodlev. Stage sice na začátku připomínala skladiště, protože na ní byly nástrojovky všech účinkujících, na rychlosti přestaveb se to ale projevilo pozitivně. Nejméně prostoru (v tomto případě tedy nejen časového) dostal Jan Fic. Ne nadarmo uhranul publikum soutěže Blues Aperitiv, i z těch čtyř kousků, které zahrál, byl cítit velký potenciál. Česky zpívané blues, které nemá snahu schovávat se za cizí vzory a vystačí si s vlastním étosem, humorem a osobitostí, to je vždycky hodno ocenění. Spolehlivou jistotou je naopak all-star band Energit Luboše Andršta. Za poslední dobu jsem je měl možnost vidět třikrát a pokaždé to bylo vynikající. A je vždycky fajn vidět sedmdesátníka Andršta v tak dobré pohodě s kapelou, která si navzájem skvěle sedí a spouští gejzíry absolutního štěstí u zasloužilých bigbíťáků, kteří zhusta obsadili první brázdu pod pódiem.
A pak začala nadvláda žen, jak poznamenal moderátor Marek Hlavica. Southern Avenue vlétli na pódium Domu kultury s razancí, která se dala očekávat jen stěží. Promo materiály nelhaly, nejvíce pozornosti si pro sebe ukradla drobná zpěvačka Tierinii Jackson. V první linii se s ní střídal rozevlátý kytarista Ori Naftaly, herně úsporný, důrazný, s citem pro načasování. Zastupoval bluesový pól, zpěvačka se pohybovala ve vlnách soulu, procítěněného, zároveň i přímočaře agresivního. Oči na vrch hlavy, tak nějak se to říká, a ten nejpříhodnější a nejjednodušší popis zní: uragán. Žánrově příjemně fluidní, maximálně energický, extrémně působivý.
Premiérový koncert Joan Osborne u nás byl pak vítaným osvěžením. Skromně vystupující dáma přijela se svým aktuálním albem, na němž přezpívala skladby Boba Dylana, oproti studiovým verzím je však zbavila klasických aranží a v Šumperku vystoupila pouze s kytaristou a klavíristou. Její set tak dostal kontury křehkého, přátelského muzicírování, kde byl prostor na muzikantské vtípky, vyprávění i chyby. A hlavně pro Dylana, tedy kromě jedné výjimky, hitové One of Us, která odlehčeným ne-rockovým aranžmá získala na vznešenosti.
A pak už to byl jen divoký večírek až dokonce. Coby nevěřící Tomáš jsem nad zařazením Any Popovic na pozici vrcholu čtvrtečního večera kroutil hlavou. Kroutím jí stále, tentokrát proto, že stále ne úplně rozumím tomu, co jsem to vlastně viděl. Do jisté míry to byl frontální útok na mužské publikum festivalu (upnuté šaty, boty na jehlách a další ženské zbraně), skvělé to bylo i hudebně. Kytaristka Ana Popovic tentokrát dojela s celou kapelou, která její silovou - až neženskou - hru podložila důkladným spodkem. Výrazný prostor dostala dvoučlenná dechová sekce, která vařila spíše než z blues z nahrubo ohlodaných jazzových kostí.
Třidvacátý Blues Alive začal večerem neuvěřitelně vyrovnaných vystoupení. Highlight? Všechno, těžko vybrat. Moc superlativů? Nejde to jinak.
XXIII. BluesAlive
15. 11. 2018, Šumperk
foto: © Radim Malíček
Minka Dočkalová 21.01.2021
Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.
Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021
Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.
Veronika Mrázková 14.10.2020
"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.
Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020
Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!
Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020
Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...
Michaela Šedinová 09.09.2020
Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.
Václav 04.09.2020
Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.
Adéla Polka 04.09.2020
Funguje to. Nenásilně a vkusně.
Vadim Petrov 01.09.2020
Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.
Michal Pařízek 30.08.2020
Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.