Články / Reporty

XXIII. Blues Alive poprvé: S očima navrch hlavy

XXIII. Blues Alive poprvé: S očima navrch hlavy

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 16.11.2018

Šumperský festival Blues Alive je extratřída. My to víme, fanoušci to vědí, vyprodávají ho čtvrt roku dopředu a zdá se, že to ví i za oceánem v organizaci The Blues Foundation. To je něco jako Americká akademie populární hudby, jen v blues. Cena Keeping the Blues Alive, vyhrazená nejvýznamnějším počinům v této oblasti, poputuje příští rok právě do podhůří Jeseníků. Čili nyní už je to dokonce světová extratřída.

A ukázal to už první večer, v jednolitém proudu hudby, bez zbytečných prodlev. Stage sice na začátku připomínala skladiště, protože na ní byly nástrojovky všech účinkujících, na rychlosti přestaveb se to ale projevilo pozitivně. Nejméně prostoru (v tomto případě tedy nejen časového) dostal Jan Fic. Ne nadarmo uhranul publikum soutěže Blues Aperitiv, i z těch čtyř kousků, které zahrál, byl cítit velký potenciál. Česky zpívané blues, které nemá snahu schovávat se za cizí vzory a vystačí si s vlastním étosem, humorem a osobitostí, to je vždycky hodno ocenění. Spolehlivou jistotou je naopak all-star band Energit Luboše Andršta. Za poslední dobu jsem je měl možnost vidět třikrát a pokaždé to bylo vynikající. A je vždycky fajn vidět sedmdesátníka Andršta v tak dobré pohodě s kapelou, která si navzájem skvěle sedí a spouští gejzíry absolutního štěstí u zasloužilých bigbíťáků, kteří zhusta obsadili první brázdu pod pódiem.

A pak začala nadvláda žen, jak poznamenal moderátor Marek Hlavica. Southern Avenue vlétli na pódium Domu kultury s razancí, která se dala očekávat jen stěží. Promo materiály nelhaly, nejvíce pozornosti si pro sebe ukradla drobná zpěvačka Tierinii Jackson. V první linii se s ní střídal rozevlátý kytarista Ori Naftaly, herně úsporný, důrazný, s citem pro načasování. Zastupoval bluesový pól, zpěvačka se pohybovala ve vlnách soulu, procítěněného, zároveň i přímočaře agresivního. Oči na vrch hlavy, tak nějak se to říká, a ten nejpříhodnější a nejjednodušší popis zní: uragán. Žánrově příjemně fluidní, maximálně energický, extrémně působivý.

Premiérový koncert Joan Osborne u nás byl pak vítaným osvěžením. Skromně vystupující dáma přijela se svým aktuálním albem, na němž přezpívala skladby Boba Dylana, oproti studiovým verzím je však zbavila klasických aranží a v Šumperku vystoupila pouze s kytaristou a klavíristou. Její set tak dostal kontury křehkého, přátelského muzicírování, kde byl prostor na muzikantské vtípky, vyprávění i chyby. A hlavně pro Dylana, tedy kromě jedné výjimky, hitové One of Us, která odlehčeným ne-rockovým aranžmá získala na vznešenosti.

A pak už to byl jen divoký večírek až dokonce. Coby nevěřící Tomáš jsem nad zařazením Any Popovic na pozici vrcholu čtvrtečního večera kroutil hlavou. Kroutím jí stále, tentokrát proto, že stále ne úplně rozumím tomu, co jsem to vlastně viděl. Do jisté míry to byl frontální útok na mužské publikum festivalu (upnuté šaty, boty na jehlách a další ženské zbraně), skvělé to bylo i hudebně. Kytaristka Ana Popovic tentokrát dojela s celou kapelou, která její silovou - až neženskou - hru podložila důkladným spodkem. Výrazný prostor dostala dvoučlenná dechová sekce, která vařila spíše než z blues z nahrubo ohlodaných jazzových kostí.

Třidvacátý Blues Alive začal večerem neuvěřitelně vyrovnaných vystoupení. Highlight? Všechno, těžko vybrat. Moc superlativů? Nejde to jinak.

Info

XXIII. BluesAlive
15. 11. 2018, Šumperk

foto: © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mullety i máslové preclíky (Wave-Gotik-Treffen)

redakce 13.06.2019

Další rok existence letitého festivalu, tentokrát s pořadovým číslem 28? Některé kostýmy se nevyplatí měnit.

Život je stoka a Chee Chaak legenda!

redakce 12.06.2019

Chee Chaak nejde zapomenout, stejně jako popsat, o což se naivně pokouší následující dotazník dvou nových návštěvnic a jednoho rezidenta. Kapely, vosery, bizáry a hlášky.

Kluci jsou zpět a říkaj‘ si o potíže (Dropkick Murphys)

redakce 12.06.2019

Být ortodoxním pankáčem, jakože nejsem, možná bych podobně remcal i po jejich pražském koncertu. Nicméně, punku bylo ten večer rozhodně více než vloni.

Nebezpečně povědomí Godsmack

redakce 11.06.2019

Trumfy drží Godsmack v rukou dva: stále umí napsat sakra hitovky a zpěvák Sully Erna je umí prodat. Stačí to?

Náplast na duši Toma Rosenthala

redakce 11.06.2019

Rosenthalovou doménou je textová zkratka, kterou přiléhavě komentuje realitu všedního dne. Jak to funguje naživo?

NorthSide 2019: Kamarádi do deště

redakce 11.06.2019

Slzy štěstí v očích, věrné vyřvávání láskyplného textu a nekonečný aplaus ukončil rychlý přesun na hlavní stage. Dojáky i deště na severu Dánska.

NorthSide 2019: Idles a ti další

redakce 08.06.2019

Kytarista Mark Bowen odehrál celý koncert ve spoďárech, následný přechod na Migos nás ale rozhodil ještě víc. Naštěstí tu ale lesní víly pletou květinové věnce...

NorthSide 2019: Hiphopová mše s moshpitem

redakce 07.06.2019

Mike Skinner obdaroval diváky v předních řadách nejdříve šampaňským, poté i návštěvou moshpitu. Birminghamský kazatel šířil radost i lásku a navnadil na nabuzený koncert Tame Impala...

Billy, jsi pořád frajer! (The Smashing Pumpkins)

redakce 07.06.2019

Zpívalo se, tleskalo, ve vzduchu trčely mobily a Corgan se konečně začal usmívat. A pak to celé zase spadlo.

Neobyčejný maticový klíč (Tool)

redakce 06.06.2019

Téměř mystická atmosféra vycházela z úplného zákazu pořizování záznamů na mobilní telefony pod hrozbou vyhození z koncertu...