Články / Reporty

Years and Years, roky mladí

Years and Years, roky mladí

Jakub Béreš | Články / Reporty | 15.03.2016

Zahájení se ujal nizozemský popový objev Klyne, ovšem s britským soundem. Kombinují zvuk většiny electropopových ostrovních projektů, které si to z klubů namířili na vrchol top stovky, nejvíce se podobali Disclosure a jejich singlům, kde jim hostuje Sam Smith. Klyne neoslnili. Zpěvákův hutný hlas byl sice po technické stránce výborný, nicméně zněl zaměnitelně a bez hlubších emocí. Situaci nezachránil ani předvídatelný hudební podkres, který postrádal překvapivé momenty. Na předkapelu ok? Navnadili a dramaturgicky zapadli.

Years and Years jsou na tom s autenticitou o mnoho lépe. Každý jejich beat dává smysl a je přesně na svém místě, obzvláště pak v tanečnějších singlech jako Shine nebo Take Shelter, které musely roztančit snad každého. Years and Years si rovněž dávají záležet na vizuálním dojmu, a tak stage zdobila světelná stěna s geometrickým motivem obalu debutové desky Communion (2015), jemuž dominovalo písmeno Y.

S lehkým zpožděním naběhl Olly Alexandr ve svém typickém outfitu, který se skládal z kraťasů Nike, dlouhých bílých ponožek a výrazné bundy. Úvodní Foundation zněla tajuplně a až krystalicky čistě, zvuk na jedničku. Od pomalého úvodu se hned přešlo k singlu Take Shelter, dekorace svítila a nad hlavami fanoušků se objevil les mobilů, který nezmizel až dokonce, ojediněle byl k vidění tablet. K pomalejším kouskům jako Eyes Shut frontman zasedl za klávesy, ty však neměly takovou odezvu. Nutno dodat, že vše vyzpívával naprosto čistě, občas mu krylo záda duo vokalistek, což skladbám dodalo na úplnosti.

Zazněly všechny písně z debutu a k tomu dva covery navrch. V půli koncertu to byl Dark Horse vs Hotline Bling (Katy Perry a Drake), kterou Years and Years předvedli v originální, poklidně gradující verzi. V přídavku vyšvihli Toxic (Britney Spears), která se do setlistu hodila méně. V poslední King si pak Alexandr nasadil na hlavu zlatou korunu, aby mu pak celý sál vřele tleskal, což ho dojalo téměř k slzám.

Years and Years se stali hvězdami první velikosti prakticky přes noc, přesto jako hvězdy nepůsobí. Jsou osobití, na pódiu působí lehce podivínsky. Milí a hlavně neuvěřitelně skromní a civilní. I rádio friendly kapely můžou mít originální tvář.

Info

Years and Years (uk) + Klyne (ne)
12. 3. 2016 Fórum Karlín, Praha

foto © Jan Kuča

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.