Články / Recenze

You Break, You Buy splétají kytary do lyrických copů

You Break, You Buy splétají kytary do lyrických copů

Vadim Petrov | Články / Recenze | 28.02.2017

Občas potkám muzikanty, co nemají do čeho píchnout, tak je přesvědčuju, aby začali s math rockem.
„Sme dva kytaristi, Matěj a Matěj, a nemáme s kym hrát...“
„Tak to mi řikej Libuše, poněvadž vidim vaši budoucnost: vy dva a drum machine, nesmyslně složitý riffy, přijde pět lidí, bude to super!“
„Hm.“
Zatím se mi moc českých matematických kapel založit nepodařilo.

Situace v Británii je ale natolik odlišná, že mají i vlastní festival. Jmenuje se ArcTangent, hrajou tam všechny lokální kapely a pět a půl headlinera. Jednou takovou jsou i mladí You Break, You Buy, kteří v lednu přišli se svým druhým EP Don't Join the Circus.


Přirovnávat hudbu ke krajině je klišé, přesto se do toho pustím: EP je obraz a skladby coby kopce, řeky a hvozdy zastřené lehkou inverzí působí klidně, důstojně. Výletník poslouchá každý strom, každý slon, zvlášť a po jednom, riffy cupitají jako krabi na dně, klepety klepají a s dupnutím na pedál se odnikud vyřítí vražedná vydra, samý zub a dráp. Padajícím dubem v prázdném lese rezonuje košatý akord, prchající ptáci tlučou křídly do činelů. Vokál ve třetím tracku zrezlou pilou krájí plátno v půl, instrumentální báseň kazí a hyzdí, následující dvouminutové intermezzo gafou celí zející ránu. Overdrivová bouře zvonů dutý vzbudí hlas, po bleskových virblech se změní v příjemný deštík, rozhrnu mokré vlasy a ani nevím, že nic nevidím, dřevo kytar nezemřelo, kéž se po smrti stanu hudebním nástrojem. EP jako celek přehlédne jedině sokol, lidské smysly si žádají jemnější dělení – skladby, pasáže, riffy, akordy, noty, pnutí se na všech úrovních fraktálně opakuje, začátek a konec jsou překonané koncepty.

Na koncertu You Break, You Buy jsem nebyl, přesto si troufám tvrdit, že lyrická poslechová hudba skrývá energické výbuchy, a živě před sebou vidím slabě osvícený sklep plný zeleného dýmu, obklopený multiversy bujícími v hlavách účastníků jako n-rozměrné antistresové omalovánky.

Info

You Break, You Buy – Don't Join the Circus (Lonely Voyage Records, 2017) www.ybyb.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Emotivní žalořevy Esazlesa

redakce 18.09.2019

Azyl v jeskyni skončil. Na malé formáty už není čas. Dává to smysl?

Když prach z cesty skřípe v zubech... (Gravelroad)

redakce 17.09.2019

Crooked Nation už při pohledu na přebal postrádá psychedelickou barevnost předchozích desek, zdobí ji černobílý obraz kostlivce v obleku.

Příliš dlouhá cesta k příliš prchavé nostalgii (Deafheaven)

redakce 16.09.2019

Ordinary Corrupt Human Love je stejnou měrou tvůrčí svoboda jako okázalá vypočítavost.

Cesta do hlubin dánské duše (Søren Bebe)

redakce 13.09.2019

Bebeho skladby na albu Echoes nejsou pouhou ozvěnou, ale vlastním hlasem, který Bebeho řadí k nejslibnějším talentům nejen skandinávské hudební scény.

Nelítostná dekompozice klubového elektra (Blanck Mass)

redakce 12.09.2019

Krutá atmosféra nelítostně tepající do posluchačových spánků je jasným testamentem doby. Reflexe environmentálního žalu, deprese, dekontrukce a kompozice naděje?

Improvizační dialog (Haco, Takako Minekawa, Dustin Wong, Tarnovski)

redakce 05.09.2019

Kannazuki je tradiční japonské pojmenování pro říjen v lunárním kalendáři. Nahrávka totiž vznikla právě 1. října loňského roku.

Uprostřed božského aroma (HTRK)

redakce 04.09.2019

Melancholické písně australského dua HTRK dýchají osamělostí. Platí to i pro novou nahrávku, kterou zítra představí v Praze?

Stopující chlápek u silnice (Bruce Springsteen)

redakce 04.09.2019

Springsteenův přímočarý autorský styl zůstal neobroušen a na Western Stars se mu po letech opět dostává adekvátní formy.

Vana plná extáze (Hot Chip)

redakce 03.09.2019

A Bath Full of Ecstasy je zatím tím nejpopovějším albem Hot Chip, ostatně dva roky nazpět psali Goddard a Taylor písně pro Katy Perry.

Tady není místo pro slabost (Bolehlav)

redakce 01.09.2019

Michal Milko poslal francouzskému labelu Audiotrauma písně s dotazem, zda by si nemohl zahrát na jejich každoročním pražském festivalu. Co se stalo?