Články / Recenze

You Break, You Buy splétají kytary do lyrických copů

You Break, You Buy splétají kytary do lyrických copů

Vadim Petrov | Články / Recenze | 28.02.2017

Občas potkám muzikanty, co nemají do čeho píchnout, tak je přesvědčuju, aby začali s math rockem.
„Sme dva kytaristi, Matěj a Matěj, a nemáme s kym hrát...“
„Tak to mi řikej Libuše, poněvadž vidim vaši budoucnost: vy dva a drum machine, nesmyslně složitý riffy, přijde pět lidí, bude to super!“
„Hm.“
Zatím se mi moc českých matematických kapel založit nepodařilo.

Situace v Británii je ale natolik odlišná, že mají i vlastní festival. Jmenuje se ArcTangent, hrajou tam všechny lokální kapely a pět a půl headlinera. Jednou takovou jsou i mladí You Break, You Buy, kteří v lednu přišli se svým druhým EP Don't Join the Circus.


Přirovnávat hudbu ke krajině je klišé, přesto se do toho pustím: EP je obraz a skladby coby kopce, řeky a hvozdy zastřené lehkou inverzí působí klidně, důstojně. Výletník poslouchá každý strom, každý slon, zvlášť a po jednom, riffy cupitají jako krabi na dně, klepety klepají a s dupnutím na pedál se odnikud vyřítí vražedná vydra, samý zub a dráp. Padajícím dubem v prázdném lese rezonuje košatý akord, prchající ptáci tlučou křídly do činelů. Vokál ve třetím tracku zrezlou pilou krájí plátno v půl, instrumentální báseň kazí a hyzdí, následující dvouminutové intermezzo gafou celí zející ránu. Overdrivová bouře zvonů dutý vzbudí hlas, po bleskových virblech se změní v příjemný deštík, rozhrnu mokré vlasy a ani nevím, že nic nevidím, dřevo kytar nezemřelo, kéž se po smrti stanu hudebním nástrojem. EP jako celek přehlédne jedině sokol, lidské smysly si žádají jemnější dělení – skladby, pasáže, riffy, akordy, noty, pnutí se na všech úrovních fraktálně opakuje, začátek a konec jsou překonané koncepty.

Na koncertu You Break, You Buy jsem nebyl, přesto si troufám tvrdit, že lyrická poslechová hudba skrývá energické výbuchy, a živě před sebou vidím slabě osvícený sklep plný zeleného dýmu, obklopený multiversy bujícími v hlavách účastníků jako n-rozměrné antistresové omalovánky.

Info

You Break, You Buy – Don't Join the Circus (Lonely Voyage Records, 2017) www.ybyb.bandcamp.com

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vesmír ľudskej mysle (Pandorama)

Milan Hrbek 26.01.2020

Rozbiehajúci sa label Tabačka records z Košíc priniesol na slovenskú hudobnú scénu vskutku originálne a netradičné zjavy...

Ponor do minulosti i současnosti taneční scény (808 State)

Jaroslav Myšák 12.01.2020

808 State jsou na nové desce jednoznačně jistější v dříve prozkoumaných oblastech. Skladby, které nevybočují ze zavedených postupů, mají na desce kvalitativně navrch.

Agresívnejší, prieraznejší (Flash the Readies)

Radoslav Lakoštík 04.01.2020

Duna je neskrývane druhým postrockovým albumom skupiny Flash the Readies, ktorá si prešla za svoju existenciu zaujímavým vývojom.

Nejlepší texty Full Moonu roku 2019: Tři metry nad zemí (Kult: Vlasta Třešňák)

Akana 02.01.2020

Málokdo asi bude zpochybňovat, že jeho Zeměměřič je jednou z nejoriginálnějších a nejryzejších nahrávek našeho před- i porevolučního folku. Kult, texty z tištěného Full Moonu, to nej online.

Posmutnělý, ale konstruktivní (Pan American)

Tomáš Kouřil 29.12.2019

Diskografie Pan American je někde v půli mezi kytarovými mágy Labraford a téměř čistě ambientní dvojicí Anjou, v níž Marc Nelson také působí.

Cesta do zářivé mlhy (Michal Ajvaz, Města)

Jiří Zahradnický 25.12.2019

V knize není ani běžná veteš současné prózy – psychopati, devianti, masoví vrazi, ani drogoví dealeři. Ajvaz má letitou slabost pro...

Sluníčkové koláže Ariela Pinka

Bára Jurašková 19.12.2019

Po dvou řadových deskách – Pom Pom (2014) a Dedicated to Bobby Jameson (2017), vydává Ariel Pink první trojici ze série Ariel Archives.

Peneři prastrýčka Homeboye (Debut)

Honza Nosek 17.12.2019

Vladimír 518 to nakousl v podcastu Ladislava Sinaie – v určitou chvíli se člověk přestane cítit součástí scény a přestává si s ní rozumět.

Můžete bez obav zůstat (Chromatics)

Tomáš Kouřil 16.12.2019

Retro estetika je pro ně prostředkem, výraznou, ale ne omezující kulisou pro vyjádření něčeho hlubšího, než je záliba v syntezátorovém zvuku a neonových světlech.

Mrtvá kočička? (Tove Lo)

Tomáš Kouřil 15.12.2019

Zatímco před pár lety se bolestínsky vyzpívávala z prázdnoty, na nejnovější desce Sunshine Kitty je optimističtější.