Články / Reporty

Z českých luhů a hájů (Colours: závěr)

Z českých luhů a hájů (Colours: závěr)

Shaqualyck | Články / Reporty | 22.07.2013

Z rádia je neuslyšíte, reklamní znělku si od nich nikdo nekoupil, přesto mají i v odpoledním horku plno. A zaslouženě. O kom je řeč? O brněnských Květech. Papoušek noci, housle a podmanivá kytara Martina Evžena Kyšperského. Žánrově tak nějak mezi. Krása, domácí mají vůbec po celé čtyři dny silné zastoupení. Potěší košatý výběr interpretů: Wanastovky, ale i Pražský výběr. Xindl X, ale i Plastici a Umakart. A Zrní a Kittchen a Luno a vůbec…

Vybere si každý. Barvám šlo vždycky hlavně o pestrost a je dobře, že nezůstalo jen u proklamací. Jistě, leckdo bude reptat a ptát se, jestli takový festival opravdu potřebuje Vojtu Dyka. Vtip je v tom, že Colours není festivalem alternativním, nýbrž alternativu (krom jiného) nabízí. A osobně mě nepohoršuje, když si můžu jeden večer s tisícihlavým davem zaskákat na Tatáče a následující odpoledne věnovat intimněji posazenému Václavu Havelkovi nebo komorním poetům Kieslowski a jejich klavírní onanii a zpívánkám o močbě. Od toho přece máme žánry a pódia malá, větší a ještě větší. Pevně doufám, že tomu v příštích letech nebude jinak. Pro mě za mě může hrát Markéta Irglová v Gongu každý rok. Hlavně když zůstane zachována možnost zběhnout k Radůze. Nebo třeba k The Tap Tap, jejichž neotřelé a nebojácné vystoupení na hlavní scéně přihlížela kulisa víc než důstojná. Dokonale to ilustruje fakt, že vítkovický happening je akcí skutečně bez bariér, ať už jde o publikum nebo účinkující. Respekt, Ostravo! Kéž by vašeho příkladu následovaly i ostatní podniky.

Čtvrtý den potvrdil starou festivalovou pravdu, že ať děláte, co děláte, všechno stejně nestihnete a volba bývá nelehká. Nakonec sázíme na Botanicu a jejich dovádivé čardášové kreace, které plac zaplnily rychlostí blesku. Paul Wallfish je démon, stejně jako před třemi lety na Muzejce šplhá po všem, co mu přijde do cesty, drtí klaviaturu a s nezbytným ampliónem strhává dav. Jen ta šílená maska chybí. A z jeho I Desire mám husinu i na stopadesátý čtvrtý poslech. Spokojenej jak želva se loudám do osvěžovny. Slunko pere, počasí letos přálo, za celé čtyři dny ani kapka. Únava už je značná, ale Colours jdou do finále a Tomahawk jsou silná motivace, takže kafe, kafe a ledový proud vody za krk (i jinam). Mike Patton, ač obklopen špičkovými spoluhráči, na sebe logicky strhává veškerou pozornost a náramně si to užívá. V případě Tomahawk jde o posun k ostřejšímu a výrazně razantnějšímu zvuku proti někdejším Faith No More, legitimní hardrockové struhadlo. Božský Mike orálně stimuluje pozlacený mikrák a v mezičase laškuje s obecenstvem. „What movies have you seen lately?“ Oběť z publika nesměle šeptne, že Argo, načež Patton udělá z oscarového hitu „some east european porn“. Ten kocour to má pořád v ruce, s takhle širokým záběrem nikdy nevydržíte přešlapovat na místě.

S posledními slunečními paprsky opouštíme Vítkovice. Víc už se do nás letos nevejde. Propotili jsme pár triček, nabrali do bot něco strusky a nechali se čtyři dny unášet svojskými móresy zdejšího světa. Pocity smíšené, ale intenzivní. Příště zas! P.S.: Za celou dobu jsme zahlédli jedno jediné batikované tričko, za to hipsterů bylo jak much. Ale to není můj problém.

Info

Colours of Ostrava
20. 7. 2013, Dolní oblast Vítkovic, Ostrava

foto © Barka Fabiánová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na Bojišti lítá pohoda (Obscene Extreme 2021)

Radka Bednarzová 19.07.2021

Freak festival, něco blití, naháčů a vůkolní přírody, a hlavně smrtící dávka hudby. Vděčně a s pokorou.

Fitko pod věží (Hotspot)

Veronika Mrázková 17.07.2021

Kde začít? Děsivou bouřkou, scénou v koksárenské baterii, králem diskoték nebo rovnou hlavní hvězdou Axelem Thesleffem? Ten večer měl všechno.

24 hodín (Pohoda on the Ground)

Richard Michalik 11.07.2021

Nevadí nám ani 37 stupňov a takmer žiadny tieň poskytujúci úkryt. Hlavné je, že sme na Pohode. Minulý pandemický rok niečo nemožné. Tentokrát možné len na 24 hodín.

Hradby Samoty: Prímajúci ostrov divnohudby

Lucia Banáková 05.07.2021

Desiaty ročník Hradieb Samoty pomaly, ale isto započal festivalovú sezónu.

Jiné hlasy, jiné (lázeňské) pokoje aneb Luhovaný Vincent

cyril kosak 01.07.2021

O létajících střechách, technických službách, lázeňském programu a Luhovaném Vincentovi, který nutí prožívat město jinak. Nově. O nejzajímavějších festivalu široko daleko.

Odhozené masky (Katarzia)

Michal Pařízek 25.06.2021

Katarzia křest svého Celibátu přesouvala na několikrát a bolestivě, nakonec ani ohledně finálního termínu nebylo nic jednoduché.

Pivo a zmrzlina aneb Krákor 2021

Adéla Polka 22.06.2021

Jestli je v celém okolí Brna úmorné vedro, tady je příjemný chládek, a když se člověk odpoledne zaposlouchá do potůčku, který střídmě teče za strany výčepu...

Nikdy to nikomu neřeknu: tandemová instalace v Galerii Průchod

Minka Dočkalová 01.05.2021

Autoři výstavy jsou partnery a v nově připravené výstavě se rozhodli zúročit svou zkušenost se závažnými zdravotními problémy v dětství.

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová 02.04.2021

Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby.

Festival na dosah myši - SXSW 2021

David Čajčík, Michal Pařízek, su 25.03.2021

Jaké to je dívat se čtyři dny po nocích na kapely, filmy a moudré diskuze? Přinášíme report z online festivalu SXSW.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace