Články / Reporty

Z jiného světa (The Hu)

Z jiného světa (The Hu)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 29.01.2020

Mongolská kapela The Hu míchá tradiční způsob zpěvu a místní náměty s hardrockovým přístupem. A jejich svojský folk-metal plní sály po celém světě. Ten pražský v Lucerna Music Baru nevyjímaje. Vyprodáno bylo dlouho dopředu, stačil internetový hype a set na Rock for People.

Pověsti o zajímavém a originálním hudebním uskupení přitáhly do klubu značně nesourodé publikum sahající od echt-metalistů přes hipstery až ke starším rockerům a milovníkům onačejší hudby. A tady m.ohl celý koncert narazit – než totiž došlo na asijský fenomén, byla tu předkapela. Fire from the Gods překvapili houpavým hip hopem říznutým metalem a nijak objevný hudební projev si získal značnou odezvu.

fotogalerie z koncertu tady

Pokud někdo do Lucerna Music Baru zavítal na The Hu coby atrakci, musel být příjemně překvapen. Hudební kvalita je zřejmá, přímočará, výhrůžně dunící rytmika s citem pro vlastní kořeny strhává. Tradiční nástroje střídmě doplňovala elektrická kytara a basa, které celkový výraz posouvaly lehce do metalu. Co na tom, že texty a pár slov mezi skladbami jsou pro devadesát procent posluchačů nesrozumitelné. The Hu přehráli debutové album, hitový singl, který jim otevřel dveře do širšího světa, The Wolf Totem, zazněl hned dvakrát. Poprvé v nezničitelném kombu s Yuva Yuve Yuve Yu, podruhé jako přídavek.

The Hu jsou na pódiu naprosto sebejistí a sebevědomí. Na to, že o nich nebylo před pár lety ani vidu ani slechu, se dokázali velmi rychle adaptovat na pozici de facto rockových stars. Skromní, a přece výbušní, opanující sál kouzlem, které jen tak někdo nemá.

Info

The Hu (mgl) + Fire from the Gods (us) 27. 1. 2020 Lucerna Music Bar, Praha

foto: Valdemar Bednarz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?