Michal Smrčina | Články / Reporty | 25.10.2017
Italští nezmaři z Piemontu se s ještě čerstvým albem vydali na další trestnou výpravu, během které se po pauze podívali i k nám. Od doby, kdy prvotina Godlike Snake obsadila playlist nejednoho překvapeného posluchače, uběhlo sedm let. Kapela, nyní usazená na Neurot Recordings, během té doby se svým space-doom-metalem vystoupala na oběžnou dráhu současného doomu. Vynesla ji tam neotřelá kombinace, v níž do mocných riffů míchají vlivy psychedelie, šamansky znějící vokály a jiné postupy ozvlášťnující běžně užívané prvky. Uhýbají tak před nebezpečím předvídatelnosti, opakování, které žánr často provází. Jestli se o předchozí Ecate hovořilo jako o úkazu na scéně, nynější deska 8 šla zase o krok dál.
Kroužek přátel pomalé, ale o to drtivější hudby se v sobotu už tradičně sešel na pražské Sedmičce. Italy uváděl americký sludge Usnea, skládající barvy vesmíru v temnější celky než jejich kolegové. Ne všichni na Usnea usnuli. Tři zarostlí kazatelé Ufomammut následovali a zatěžkávací zkouška 8 byla zahájena. Prostorem se šířily typicky táhlé, šrotující riffy, aniž by hluk přesahoval míru snesitelnosti a znemožňoval rozklíčování méně patrných částí skladeb. Kosmicky bublající a dronující pasáže dávaly odpočinout od těch valivých, zemitých, v nichž se mohla naplno uvolnit energie kytarových velkých třesků. Na pozadí zněl slabě hvízdající vítr, i zpěv. Chvíli tonul na sotva slyšitelné úrovni, aby se vzedmul do bolestivě vyřvaných litanií. Z nového materiálu dominovala skladba Babel, zatímco industriálně načichlé Core uvolnilo hromaděné napětí.
V klubu 007 už proběhla řada koncertů, ze kterých člověk odcházel obtěžkán, hlavu k zemi zatíženou zvukovými balvany, které nezastavily ani špunty do uší. Geologové zvuku Ufomammut jsou jednou z mála žánrových vzácností, u nichž se po hodinovém koncertním mezihvězdném letu neobjeví nuda nebo (byť třeba i spokojená) ospalost, ale objevné nadšení a energie čerpaná z tíhy vrstvené zeminy i členité, vzdušné dynamiky. Tedy takové, že z „kopce“ nespadnete, ale s chutí sletíte až dolů, na Újezd.
Ufomammut (it) + Usnea (us)
21. 10. 2017, Klub 007, Praha
foto © Romana Kovácsová
Marek Hadrbolec 25.04.2024
brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.