Martin Řezníček | Články / Reporty | 12.08.2017
Počtvrté v řadě vyprodáno, hlásí Grape Festival hrdě na sociálních sítích. Grape je na Slovensku značka, jaká v Česku nemá důstojnou obdobu, alespoň pokud nechceme mixovat více festivalů dohromady. Velká jména a atmosféra středně velké akce... I když kapacita areálu je dle informací na webovkách pořadatele oproti deseti tisícům z předchozích ročníků dvojnásobná, na dvacet tisíc bych to v reálu neviděl. Ale o to ani tak nejde.
Letošním tématem jsou kmeny (ano, vychází se z populárního projektu Vladimíra 518 a spol.), současně se na něj snaží navázat i umělecká instalace Fatal Error Aleše Vojtáška, která má upozornit na problém nacionalismu a hrozby rasové segregace v kontextu dějin dvacátého století, ale i současného slovenského a světového dění. Pořadatelé se taky pustili do dendrologického experimentu a doprostřed areálu umístili desetimetrový platan, na který chtějí vybrat prostředky od návštěvníků a následně ho umístit do piešťanského parku. Snaha nebýt „jen“ hudebním festival platí i pro letošek.
Koncertů se kvůli bouřkám a dalším „zásahům vyšší moci“ mnoho stihnout nedalo. Dvě docela příjemná překvapení v podobě Metronomy a Toma Odella, u obou především díky mnohem větší porci energie, než by člověk podle nahrávek očekával, u Odella i šoumenství. A pak koncertní zážitek jménem Aurora.
Vycházející popová hvězda nás vzala na výlet do Středozemě. Jednadvacetiletá Norka s vzezřením éterické bytosti je ve chvílích, kdy zpívá, lesní elfkou, když pak s dětskou radostí přijímá ovace hučícího včelího úlu, je spíše růžolícím hobitem. Zpěvačka prožívá každý tón, každé slovo, každý pohyb. Niterné emoce, teatrální tance a gesta jsou mnohem víc prodloužením melodie než promyšlenou choreografií. Když se roztančí do mnohonásobných otoček, je to jen a jen čistá radost. Aurora Askens minimálně na pódiu prožívá to, o čem zpívá v písní Through The Eyes of a Child – dívat se na svět dětskýma očima a radovat se bez ohledu na to, kdo se dívá a klepe si při tom na čelo.
Grape Festival 2017
11-12. 8. 2017, Letiště, Piešťany
foto © Grape
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.