Články / Rozhovory

Za comeback Suede poděkujte lídrovi The Who

Za comeback Suede poděkujte lídrovi The Who

Davo Krstič | Články / Rozhovory | 19.08.2014

Jako headlineři letošní Pohody byli oznámeni britští Suede, což mi přišlo trochu zvláštní, protože když se podíváte, jaká věková skupina je na trenčínském festivalu zastoupena nejvíce, řeknete si, že ti se v dobách největší slávy Suede teprve učili chodit. Parta kolem zpěváka Bretta Andersona se po několikaleté pauze dala zpátky dohromady, vloni vydala více než slušné album Bloodsports. Žije druhým životem a nechce se už moc ohlížet zpátky. Jako velký fanda jsem měl radost, že mi bylo umožněno setkat se s většinou kapely, na otázky odpovídali zpěvák Brett Anderson, baskytarista Mat Osman, klávesák Neil Codling a bubeník Simon Gilbert. Když jsem Simonovi říkal, že debutové album Suede jsem sjížděl na kazetě, protože v té době jsem ještě neměl CD přehrávač, usmál se a vtipně to okomentoval slovy: „Suede je vlastně kapela z předcédéčkové doby.“ Mimochodem, všichni rádi vzpomínají na loňský koncert v pražské Lucerně a když říkali, že šlo o jednu z nejlepších zastávek turné, zněli velmi upřímně.

Suede ukončili činnost v roce 2003, pak bylo na několik let úplné ticho. Co byl ten zlomový okamžik, kdy jste si řekli: OK, pojďme to zkusit znovu, obnovíme kapelu?
Mat: Vlastně za to může Roger Daltrey z The Who, který nám nabídl, abychom zahráli na charitativní akci Teenage Cancer Trust. Odehráli jsme koncert v Royal Albert Hall a myslím, že tady se to nastartovalo. Neplánovali jsme dopředu žádný comeback, ale po tomhle vystoupení jsme dostali další nabídky a začali uvažovat o nové desce. Takže to vlastně bylo jako sněhová koule, postupně se to začalo nabalovat.

Byli všichni členové kapely z obnovení Suede nadšení nebo jste musel někoho k návratu přesvědčovat?
Brett: Richard (Oakes, kytarista skupin, pozn. red.) váhal, jestli do toho jít, vypadalo to, že je přesvědčený, že už v životě nezahraje jedinou píseň od Suede. Měli jsme dlouhý rozhovor a nakonec se mi ho podařilo přesvědčit. Ale rozhodně jsem ho nechtěl nijak vydírat. Pokud by se mu do toho opravdu nechtělo, tak by k obnovení Suede nedošlo.

Nechyběli vám Suede během té dlouhé pauzy? Najednou jste přestali koncertovat, skládat nové písničky…
Mat: Abych byl upřímný, tak mi to vlastně nechybělo. Udělali jsme album A New Morning, na které nejsem zrovna pyšný. Nikdo z kapely není. Najednou jsem cítil, že i ty dobré věci jsou jakoby přiotrávené. Ztratil jsem důvěru v to, co děláme. Bylo to jako sestupná spirála. Najednou jsem se cítil šťastný, že nemám s hudebním byznysem nic společného. Až teď, když jsme se dali zpátky dohromady a zase vyšli na pódium, mi došlo, jak mi to vlastně chybělo.

Byla příprava comebackového alba Bloodsports delší ve srovnání s předchozími alby?
Neil: Nějaký čas nám zabralo rozvzpomenout se a dostat se zpátky do toho, jaké to je skládat a psát společně. Chvilku trvalo, než jsme se zase sehráli, secvičili, než jsme po té dlouhé pauze zase rozhýbali svaly.

Která ze skladeb na novém albu Bloodsports vznikla jako první?
Brett: Sabotage. Měli jsme koncert v Rusku, asi tak rok před vydáním alba. Odehráli jsme tam sedm nových skladeb a Sabotage se jako jediná z nich nakonec dostala na desku.

Minulý rok jste odehráli úžasný koncert v Praze…
Mat: Ano, vzpomínám si, bylo tam fantastické publikum.

Brett celou dobu pobíhal a poskakoval po jevišti, byl neustále v pohybu. To musí být celkem vyčerpávající. Jak se udržujete v kondici?
Brett: Když odehrajete podobný koncert, tak se udržujete v kondici automaticky.

Mat: Naše koncerty vždycky měly tuhle expresivní, fyzickou stránku. Ani nevím, odkud se to bere…

Brett: Je to naše specifická energie. Najednou se objeví v okamžiku, kdy vstoupíme na pódium a začneme hrát. Když je koncert vydařený, je té energie hodně, což byl případ pražského koncertu. Na Bloodsports Tour jsme měli další skvělé koncerty, ve Vídni, v Dublinu… Máme už za ty roky hodně zkušeností a víme, jak si pohrát se stavbou a průběhem setu, aby byl energický a dynamický.

Jak vypadá typické publikum na dnešních koncertech Suede? Je tam více pamětníků prvních alb nebo nových fanoušků?
Simon: Řekl bych, že jsou zastoupeny obě skupiny. Vyjdeme na pódium a v první řadách stojí teenageři. Říkám si, kde se tu vzali. A pak mi dojde, že to jsou děti těch, kteří nás poslouchali v devadesátých letech. Rodiče vezmou na koncert své děti a představí jim svou oblíbenou kapelu. Před pár měsíci jsme hráli v Anglii a pod pódiem jsem viděl asi tříleté dítě…

Neil: Které znalo naše texty lépe než my. (smích)

Jak výrazně se mění playlist festivalového setu ve srovnání s klasickým koncertem? Přece jenom na festivalech nikdy dopředu nevíte, jaké publikum se na vás přijde podívat…
Simon: Přesně tak. Většinou je set postavený na největších hitech, ale hrajeme i věci z posledního alba. Teď zařazujeme i jednu úplně novou píseň, kterou jsme složili před třemi týdny.

Label Edsel vydal před časem všechna vaše alba ve speciálních edicích, které obsahovaly dema, b-strany singlů, záznamy koncertů a podobně. Jaké pro vás bylo vydat se na procházku pamětí a prohrabávat se všemi těmi materiály?
Brett: Docela jsem si to užil. Kompilace jsme začali chystat asi rok po našem prvním comebackovém vystoupení, znovuobjevovali jsme, co bylo na Suede dobré a povedené. Najednou jsme zjistil, kolik dobrých skladeb jsme udělali. Když jsme znovu slyšel To the Birds, řekl jsem si: To je vážně skvělý song. Podobné to bylo třeba s This Hollywood Life. Když se ohlížíte zpátky, můžete se toho hodně dozvědět a poučit se. Ale my se nechtěli jen ohlížet, ale také se dívat dopředu. Teď, když jsme s kompilacemi hotoví, nemám už na podobnou práci energii. U příležitosti dvacátého výročí vydání alba Dog Man Star se chystá další speciální edice a abych vám řekl pravdu, nemám čas to připravovat, přemýšlet nad tím. Spíš se soustředím na přípravu nového alba, to je pro nás teď aktuální.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

The Sherlocks: Arctic Monkeys jsou moderní Beatles, my chceme hrát na Měsíci

Ondřej Čížek 16.11.2019

První album Live for the Moment si ukradlo šestou pozici v britském prodejním žebříčku, pokračování Under Your Sky se masivnějším kytarovým zvukem rozeznělo letos v říjnu. Rozhovor.

Douška vydavatelská: Nona Records

redakce 13.11.2019

Matěj Kotouček z labelu Nona Records po třech letech fungování v symbióze podpory klubových akcí a vydávání experimentálního elektra migruje do Prahy.

Pojď ven s Dominikem Zezulou

redakce 06.11.2019

Na co se teď nejvíc těší textař, zpěvák, polovina post-hudby a zakladatel projektu Děti mezi reprákama Dominik Zezula?

Kevin Morby: Udělat víc lidí šťastných než nešťastných

Jakub Peřina 31.10.2019

Smutný pohodář Kevin Morby míří poprvé do Prahy a v rozhovoru prozrazuje, s jakými pocity psal svou novou desku Oh My God. Tedy mimo jiné.

Jana Bitterová: Obrazovka působí jako magnet

Anna Mašátová 24.10.2019

Jeden večer, dvě města, dva divadelní prostory propojené současným tancem, hudbou a technologiemi. Proč? To nám řekla autorka projektu.

Thorsten Quaeschning (Tangerine Dream): Máme plány pro nejrůznější myslitelné situace

Petr Ferenc 18.10.2019

Thorsten Quaeschning se ocitl v pozici vedoucího skupiny, kterou nezakládal; vznikla deset let před jeho narozením a nezůstal v ní žádný z původních členů. Rozhovor, koncert záhy.

Vstupní prohlídka: Sunset Sons (uk/aus)

redakce 16.10.2019

Singl Heroes od britsko-australských indie rockerů Sunset Sons si odbyl ostře sledovanou premiéru v Beats1 show rádiové persony jménem Zane Lowe. Kde se vzali, kdo to je?

Mueran Humanos: Následovat svoje posedlosti

Michal Pařízek 10.10.2019

Skupina, která nese v názvu sousloví Lidi chcípněte, by jistou dávku chladnokrevnosti oplývat měla. A argentinští Mueran Humanos jí oplývají. Rozhovor.

Nick Murphy: Nedělám hudbu pro sebe, ale pro jiné

Maria Pyatkina 04.10.2019

Před pražským koncertem jsme si povídali o umělcově službě lidstvu, cestovatelských zážitcích a Muprhyho houževnaté povaze.

Aneta Kohoutová (Nábřeží saunařů): Hrozná zodpovědnost, ale zároveň i neuvěřitelná svoboda

Jarmo Diehl 30.09.2019

Nábřeží saunařů, akce, která se odehraje v Hradci v závěru tohoto týdne. Co od ní čekat, jestli přijít nahý a hladový, co chystá NUUK do budoucna?