Články / Reporty

Za dveřmi byla Červená Karkulka na japonský způsob

Za dveřmi byla Červená Karkulka na japonský způsob

Anna Mašátová | Články / Reporty | 19.07.2013

Neradi otvíráte dveře cizím lidem? Nebo se při zvuku zvonku děsíte natáček protivné sousedky? Jednou za rok však termín „Za dveřmi“ neznamená hic sunt leones, ale mezinárodní festival pouličního divadla, odehrávající se v samém centru Prahy. Pět dnů a dvacet představení pro potěchu oka i duše.

Václavské náměstí není zrovna místem, kde by chtěl kdokoliv trávit volný čas a už vůbec navečer. Festival ovšem jeho dolní část proměnil na vcelku příjemnou plochu s barem, dýchající letní pohodou. Uprostřed plácku se už připravovala pop-up kompanie japonského režiséra Noriyukiho Sawy s představením Vlkoryb. Kde se vzal, tu se vzal, sám Vlkoryb, obří loutka, ovládaná trojicí Jakub Gottwald, Pavel Richta a Filip Šebšajevič.

Majestátnost a pestrobarevnost loutky i kostýmů prozářila okolní šeď a před očima se začal odvíjet starý známý příběh. Bylo nebylo... V podvodní zemi bloumal Vlkoryb. Jednoho dne potkal malou mořskou – a dost sexy – červenou Karkulku v podání Ireny Kristekové, nesoucí své babičce čerstvé sushi a rýžové víno. Jak myslíte, že to bude pokračovat? Vlkoryb na nic nečekal, nadeběhnul si a vlísal se babičce do přízně se záměrem jí slupnout. Babička však nebyla žádná nemohoucí důchodkyně! S Vlkorybem si to rozdala ve stylu Kill Bill a zubatec dostal po tlamě. Jenže jí nakonec stejně zhltnul. „Tyhlety ryby zevnitř nic moc, kéž už nám přijde někdo na pomoc,“ ozývá se příšeře, číhající na Mořskou Karkulku, z břicha.

Karkulce připadala babiččina nová vizáž podezřelá, lest odhalena. A ejhle, babička bojovnice najednou z Vlkoryba vyskakuje živá a zdravá! Girl power se projeví v plné síle, Vlkoryb dostává nářez podruhé. Svého činu lituje, Karkulka s babičkou odpouští. Vše končí dobře, tak jak to má v pohádce být. Třicet minut uběhlo jak voda, děti ani dospělí neskrývají nadšení, v hlavě zůstávají útržky textů z pera Jakuba Folvarečného: „Ztratil jsi maminku, mně sežral babičku, tohle jsou osudy, kdo to má na tričku...“ Jen škoda špatného zvuku, zpěv občas zanikal a zadní řady asi moc neslyšely. Hudbu k pohádkovému muzikálu zkomponoval pianista David Hlaváč, choreografkou představení byla Irina Andreeva ze souboru Teatr Novogo Fronta.

Sám Sawa, který v Čechách působí od roku 1992, o představení řekl: „V roce 2013 se mi skrze projekt Umění býti neviditelným splnily tři životní přání. Podařilo se nám uspořádat workshop na výrobu japonských loutek v Praze. Dostal jsem možnost spolupracovat s Irinou Andreevou z Teatru Novogo Fronta, se kterou jsem před dvaceti lety tančil. A nakonec měla v červnu premiéru moje první pouliční inscenace, s fantastickými mladými lidmi, s obrovským nasazení. Teď mohu v klidu umřít.“

Doufejme, že se Sawa pod zem nechystá, hezkých příběhů je vždy zapotřebí. Okurková sezóna se v kultuře nekoná, vyražte na letní dobrodružství. Čeká hned Za dveřmi!

Info

Festival Za dveřmi: Vlkoryb
16. 7. 2013, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Když si kapela vozí léto s sebou (Bukahara)

Václav Valtr 25.03.2023

Dlouho dopředu oznámený koncert měl být původně v komorním prostoru pražského Café V lese. Mé obavy, že se tam fanoušci jen sotva vejdou, byly oprávněné a koncert byl přesunut.

Bez nich a o všem (Robot Koch + Mickael Le Goff: Sphere)

Michal Smrčina 25.03.2023

Kopule planetária pohasíná, kosmos se rodí. V rozsahu necelé hodiny sledujeme etapy, ve kterých se vesmír nacházel, nachází a třeba zas bude nacházet...

Pot, smrad a Nové Dillí (Bloodywood)

Václav Valtr 16.03.2023

Rychle rostoucí legenda indických folk-metalistů Bloodywood je evidentně silným lákadlem, jenže když se pražské Rock Café vyprodá, nejde o nejpřívětivější místo.

Takhle nás nevítají ani matky (Warhaus)

Maria Pyatkina 15.03.2023

Sehraná parta etablovaných belgických muzikantů svému vystoupení možná nevědomky nadělila jakýsi rodinný rozměr. Warhaus uhranuli vyprodanou Lucernu.

Žádná planeta B (King Gizzard & The Lizard Wizard)

Tomáš Hambálek 15.03.2023

Vyprodaný a vydýchaný Velký sál Lucerny zažil dvě kapely v excelentní formě, byl to jeden ze vzácných večerů, kde nehraje prvně team z planety B a později Ačko.

Pohádky na Rýně (Peel Slowly and See 2023)

Michal Pařízek 13.03.2023

Po večeři se vydáváme do zmíněného klubu Resistor, kde se odehrává otevírací večer festivalu, po cestě Richard Foster udílí přednášku, co všechno musíme v Leidenu vidět, kam všude je třeba…

Slovo tíseň (Preoccupations)

David Stoklas 12.03.2023

Když se to ale potkalo, bylo to intenzivní. Skladby plné deziluze, rezignace a úzkosti.

Memento mori (Murcof + Sergi Palau)

prof. Neutrino 12.03.2023

Vskutku spektakulární audiovizuální show předvedla dvojice umělců, mexický skladatel Fernando Corona aka Murcof a španělský vizuální umělec Sergi Palau.

Pivo, pot a cizí krev na triku (Dune Rats)

Tomáš Hambálek 07.03.2023

Bubeník BC Michaels dosurfoval na rukou až na bar pro několik lahvových plzní, zatímco kapela hrála dál s holkou z publika...

Něco mimořádného (Kayo Dot)

Václav Valtr 05.03.2023

Od samotného začátku se publikum naladilo na stejnou vlnu a rozpálenou atmosféru z Voluptas bez mrknutí oka přetavili v soustředění nepříliš často viděné.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace