Články / Reporty

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

Za hranice fyzické zkušenosti (na Creepy Teepee)

Dominik Polívka | Články / Reporty | 13.07.2019

Třídenní festival Creepy Teepee, který obsáhne velmi různorodé hudební styly, obsadil již po jedenácté Kutnou Horu. Málokterá hudební přehlídka si dokáže vytvořit takovou auru unikátnosti a přes nicotné promo a s limitem jednoho tisíce návštěvníků se dostat až do žebříčku top dvaceti letních festivalů na světě (Pitchfork). V tom ale tkví jeho síla a kouzlo. A tak nikoho nepřekvapí, že až do poslední chvíle nelze zjistit, kdy, kde, kdo bude hrát nebo co vůbec čekat vyjímaje hudby. Dobře vymyšlený koncept, který funguje.

Stejně jako minulý rok se hlavní stage nachází na dvoře Církevního gymnázia. Další dvě stanoviště jsou ve stejné ulici Poděbradova, pár kroků z kopce na místě bývalé hospody a ve vedlejším podzemním klubu. Střídmé zázemí v podobě baru, výčepu a veganského stánku u hlavního podia je dostačující a chytrý tah z pohledu „městského festivalu“.

Hloučky lidí zabírají místa na trávě, zvučí polská dvojice Wczasy, která v obsazení kytara a syntezátor střídá synthpopové variace levných osmdesátkových melodií s nádechem cold wave i pohodové shoegazové plochy. Letní idylku přikrmuje polské disko, ale návštěvníky nerozhýbou ani kotrmelce jednoho z protagonistů. Jinde uvnitř poskakuje trapové uskupení Vneumicky a možná to zní příkře, ale některé věci by se neměly dít ani z recese. Situaci zachraňuje řev zpěváka z michiganských Niboowin, který se od prvního tónu nepřestává svíjet a dávat průchod svému žalu, své depresi. Tísnivé screamo a první kotel.

fotogalerie z prvního festivalového dne tady

Kapely se mění na podiu i ve stánku s merchem, kdo nestihne nakoupit během setu nebo při zvučení následující kapely, má smůlu. Američani Show Me the Body přijeli představit nové, bolestivé album Dog Whistle a jejich náběh na stage je podobně razantní. Tříčlenná hardcore/punková sestava pracuje i s prvky noise rocku a industriálního hip hopu. Bicí, baskytara, banjo a stůl efektů hravě postačí k masivním beatdownům a útokům špinavých zvukových stěn, kterým se vyrovná jen industriální řádění newyorských Uniform na vnitřní stagi, při kterých padá omítka. „We are not punks neither gangstars. Fuck it and have a good time,“ plive drásavým hlasem zpěvák Show Me the Body Julian Cashwan Pratt a rozjíždí divoký two step do skladby Talk. Tenhle chlápek to žije.

Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá, na druhou vnitřní stage nastupuje duo Prison Religion. Harsh noise, temný trap, noise rap připomínající Jpegmafia. Uječené vokály donekonečna vazbící ve smršti stroboskopů dezorientují, spolu s neskutečně hlasitým subbasem se zvuk dostává za hranice fyzické zkušenosti. Klubovou dekonstrukci naruší až ztišení policejní hlídkou. ACAB. Podzemní klub to jistí.

Info

Creepy Teepee
12. 7. 2019 Kutná Hora

foto © Nela Bártová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.

Vybraná slova po B: Hviezdne noci Bytča

David Čajčík 19.08.2020

„Vedeli ste, že Bytča je podľa jedného sociológa najtypičtejšim malomestom na Slovensku?“ Ne tak úplně. Smack my Bytča!

Filmová nakládačka (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 15.08.2020

„Pojď, je to takovej temnej ruskej film, co má asi sto padesát tři minut, prej je to hodně intenzivní a drsný.“ Čil a dril.

Mistři krásných splínů (Letní filmová škola)

Aneta Kohoutová 13.08.2020

Vzpomíná, jak při návštěvě Ruska někdo odmontoval kliku z pokoje Františka Vláčila, aby se nemohl dostat ven, nebo vypráví o hrůzách poválečných odsunů...