Dominik Polívka | Články / Reporty | 13.07.2019
Třídenní festival Creepy Teepee, který obsáhne velmi různorodé hudební styly, obsadil již po jedenácté Kutnou Horu. Málokterá hudební přehlídka si dokáže vytvořit takovou auru unikátnosti a přes nicotné promo a s limitem jednoho tisíce návštěvníků se dostat až do žebříčku top dvaceti letních festivalů na světě (Pitchfork). V tom ale tkví jeho síla a kouzlo. A tak nikoho nepřekvapí, že až do poslední chvíle nelze zjistit, kdy, kde, kdo bude hrát nebo co vůbec čekat vyjímaje hudby. Dobře vymyšlený koncept, který funguje.
Stejně jako minulý rok se hlavní stage nachází na dvoře Církevního gymnázia. Další dvě stanoviště jsou ve stejné ulici Poděbradova, pár kroků z kopce na místě bývalé hospody a ve vedlejším podzemním klubu. Střídmé zázemí v podobě baru, výčepu a veganského stánku u hlavního podia je dostačující a chytrý tah z pohledu „městského festivalu“.
Hloučky lidí zabírají místa na trávě, zvučí polská dvojice Wczasy, která v obsazení kytara a syntezátor střídá synthpopové variace levných osmdesátkových melodií s nádechem cold wave i pohodové shoegazové plochy. Letní idylku přikrmuje polské disko, ale návštěvníky nerozhýbou ani kotrmelce jednoho z protagonistů. Jinde uvnitř poskakuje trapové uskupení Vneumicky a možná to zní příkře, ale některé věci by se neměly dít ani z recese. Situaci zachraňuje řev zpěváka z michiganských Niboowin, který se od prvního tónu nepřestává svíjet a dávat průchod svému žalu, své depresi. Tísnivé screamo a první kotel.
fotogalerie z prvního festivalového dne tady
Kapely se mění na podiu i ve stánku s merchem, kdo nestihne nakoupit během setu nebo při zvučení následující kapely, má smůlu. Američani Show Me the Body přijeli představit nové, bolestivé album Dog Whistle a jejich náběh na stage je podobně razantní. Tříčlenná hardcore/punková sestava pracuje i s prvky noise rocku a industriálního hip hopu. Bicí, baskytara, banjo a stůl efektů hravě postačí k masivním beatdownům a útokům špinavých zvukových stěn, kterým se vyrovná jen industriální řádění newyorských Uniform na vnitřní stagi, při kterých padá omítka. „We are not punks neither gangstars. Fuck it and have a good time,“ plive drásavým hlasem zpěvák Show Me the Body Julian Cashwan Pratt a rozjíždí divoký two step do skladby Talk. Tenhle chlápek to žije.
Na Poděbradově není k hnutí. Chodníky a parapety u zbývajících dvou stanovišť se s ukončením produkce na hlavním pódiu zaplňují lidmi, podzemní klub ožívá, na druhou vnitřní stage nastupuje duo Prison Religion. Harsh noise, temný trap, noise rap připomínající Jpegmafia. Uječené vokály donekonečna vazbící ve smršti stroboskopů dezorientují, spolu s neskutečně hlasitým subbasem se zvuk dostává za hranice fyzické zkušenosti. Klubovou dekonstrukci naruší až ztišení policejní hlídkou. ACAB. Podzemní klub to jistí.
Creepy Teepee
12. 7. 2019 Kutná Hora
foto © Nela Bártová
Marek Hadrbolec 25.04.2024
Nový prostor brněnské Melodky obehnaný bílými kachličkami má navíc osobitou, mírně surrealistickou atmosféru.
Michaela Šedinová 23.04.2024
Je sobota večer, ale sál kina Přítomnost je jako vždycky tak trochu v bezčasí. Loňská deska Jbal Rrsas tuniské producentky Deeny Abdelwahed je taky mezi časy a světy.
Marek Hadrbolec, Veronika Vagačová 21.04.2024
Slovenští bojovníci za sociálně spravedlivou společnost a postpunk smíchaný s rapem vzali během malé české tour útokem nejprve vyprodanou Prahu a druhý den Brno.
Alžběta Sadílková 21.04.2024
My promlouváme k prostoru, prostor promlouvá k nám. Součástí oslav 40. narozenin Atria Žižkov byl i víkendový dvojkoncert pod taktovkou Heartnoize promotion.
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.