Články / Recenze

Za minulostí (Iggy Pop)

Za minulostí (Iggy Pop)

Riikka Hajman | Články / Recenze | 01.03.2023

OHODNOŤTE DESKU

Když si v roce 2016 Iggy Pop sedli s Joshem Hommem (Queens of the Stone Age, Eagles of Death Metal) před mikrofon pro podcast Song Exploder, aby posluchače provedli tím, jak vznikla skladba American Valhalla, která vyšla na desce Post Pop Depression, Pop se nechal slyšet, že když desku dával dohromady, věděl, že bude jeho poslední. Nestalo se. O tři roky později vyšla velmi povedená, ale zároveň netypická Free. Byla klidnější, s jazzovými prvky. Jako kdyby stárnoucí rocker upřednostnil klid před agresí a emočním napětím.

O to překvapivější může být hned první track z novinky Every Loser - Frenzy. Album nakopává tvrdá kytara, refrén tvoří několik vokálů a celé to má atmosféru live show. On sám svůj hlas napíná, občas vloží až animální vytí. Najednou máte pocit: “Starý pankáč se vrátil ke kořenům a pořád to umí.” Zajímavý zvrat přichází s následující Strung Out Johnny, kde je Iggy Pop pomalejší a melancholičtější a ohlíží se za svým bojem s drogami: “God made me a junkie./ But Satan told me so.”

Strung Out Johnny je asi nejsilnější skladbou materiálu. Nejen textově, ale také hudebně - nevyznívá vůbec syrově, právě naopak, producent Andrew Watt (známý například díky své spolupráci s Justinem Bieberem) skladbu hudebně navrstvil a dal jí ucelenější dojem. V refrénu slyšíme opět vícehlasy, sbor, který napomáhá tíživému efektu a zároveň skladbu spojuje s úvodem. Písnička je plná únavy a lítosti nad minulostí. Pryč jsou berlínská léta, která popisuje Lust for Life, pryč jsou i David Bowie a Lou Reed. Z berlínské trojice zbyl jen Pop. “You're strung out, Johnny/And you can't get away/ …/ And now it's time to pay.”


Dalším výrazným prvkem Every Loser jsou spolupracovníci. Hra na bicí nedávno zesnulého Taylora Hawkinse (Foo Fighters) i Travise Bakera (Blink-182) dodávají albu tvrdš zvuk, zato kytara Davea Navarra (Jane's Addiction), vyjma posledního songu The Regency, trochu zapadá. To by se nejspíš dalo připsat producentu Wattovi, jehož “osekávání hran” funguje v tracích jako Frenzy a Strung Out Johnny, v dalších ale tlumí syrovost a emocionální dopad písní.

Album by se dalo vnímat jako shrnutí Popova života a kariéry: některé songy připomínají The Stooges, ale jsou tu i zvukové experimenty typické pro jeho pozdní období. Every Loser je chvíli ve znamení hledání klidu, pak zase intenzity. A věčných pravd. „The problem with life is that it stops/ Hey, you kids…“

Info

Iggy Pop –⁠ Every Loser (Gold Tooth / Atlantic)
web interpreta

foto © Danny Clinch

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Pokus o digitalizáciu energie (Khruangbin)

Matej Žofčín 06.07.2024

Ich štúdiové albumy síce nedosiahli u kritikov obrovského obdivu, to sa ale nedá povedať o ich živých vystúpeniach.

Nevšedné metafory (Herbal Dentists)

Jakub Veselý 29.06.2024

Debut Herbal Dentists prináša originálny zvuk a rozmanitosť, hrá sa s pocitmi a buduje temnú atmosféru.

The Smile zas pláčou nad lidským egem

Žofie Křížková 02.06.2024

The Smile se nejmenují po ničem, co by mělo pozitivní konotace. Naopak. Skupina je statementem vůči manipulativním, neupřímným úsměvům kolem nás.

Když bozi zestárnou (Těžké duše)

Martin Zoul 20.05.2024

Klíčovým problémem se jeví být odfláklá konstrukce ústředního hrdiny, jehož duševní obzor shrnuje podtitul O čem sní stárnoucí bílí muži.

Nepřestat křičet! (Doodseskader)

Klára Šajtarová 14.05.2024

Tvorba Doodseskader je jako palimpsest odhalující nové vrstvy s každým dalším poslechem. Tady se překračují hranice žánrů, tady uchvacují zdánlivě neslučitelné elementy.

Prosba o záchranu s příchutí nostalgie (Green Day)

Fí Poláchová 05.05.2024

Na předchozí nahrávce se snažili posluchače pobavit experimentováním s různými žánrovými prvky, kdežto u Saviors se vrátili k punkrockovým kořenům, hutným kytarovým riffům a intenzivním bicím.

Spolupráce, o tom to je (Lyrical Lemonade)

Tereza Bartusková 30.04.2024

Z internetového blogu, zaměřeného na chicagskou hudební scénu, vytvořil jeho zakladatel Cole Bennett během jedné dekády Lyrical Lemonade, jak ho známe dnes.

Superhrdinský noir (Inkognito)

3DDI3 27.04.2024

Zack Overkill je klasický noirový protagonista, který zahání depresi vzpomínkami na staré dobré časy a užíváním silných drog.

Prosvítající naděje ve světě izolující samoty (Malcuth & Facutum)

Viktor Hanačík 17.04.2024

Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.

Historky otců zakladatelů budou těžko hledat čtenáře (Neviditelné řemeslo)

Martin Šinkovský 14.04.2024

I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace