Články / Reporty

Začneme od konce? (Melt-Banana &Co.)

Začneme od konce? (Melt-Banana &Co.)

waghiss666 | Články / Reporty | 20.10.2017

Plním si sny po okraj, přetékají mi kapsy, nenasytně polykám, hubu dokořán. Tohle se nemělo stát. A přece.

Pre-pubescenti poslouchají sračky odpradávna, navíc kdybych se přiznal, odkud na mě vybafli Melt-Banana, stud nesmyju a nikdo mi to neuvěří (z profilu ve skejtovém videu, nekecám). Nevysvětlitelná slabost pro japonsko, anály last.fm a nadšení pro muziku, co nejde odbýt sprostým METAL, kontrast uječeného zpěvu a zběsilého bordelu, rozcestník ke scéně ze San Diega, digitální kamufláž, že už dávno nejde o kapelu v plnotučné sestavě, což mi tehdy nedošlo a neuměl jsem si představit, jak tohle může vypadat naživo, natož ve dvou, natož o víc než půl života později, natož u nás.

Nepamatuju klipy Mad of M.A.C. na ČéTé, první divnou kapelu si pamatuju jinak, ale chápu, kudy se vydají jiní. Digital hardcore zatěžkaný dvouhlavou kytarovou saní, skřípání mašinek a přidrzlá mařka s mikrofonem. Beru to zkratkou přes Atari Teenage Riot a víc křivdím Němcům, jejich živáky ztrapňujou nejednu vesnickou diskotéku. Snad se osazenstvo podvratného klubu nebude zlobit, že rané tvorbě nerozumím, vždyť Sheeva Yoga mě teprve nedávno naučila další směry, kterýma se ohýbat, u kterých bolestivě relaxovat, bez karimatky a legín. Chystaný split s Dog Eggs se učím zpaměti, tenhle seminář stihnete protočit několikrát, až přijde jeho čas (předbíháme, víme o tom). Schizofrennost power violence v grindovém tempu je leitmotivem dneška a nikdo neumí zkurvit ortodoxní žánr tolika pičovinama jako regresivní smečka z Jeremenka, kdy Vikiho kopák kope silněji než obvykle, kdy Hipsterjugend vystřídali skalní, ale Skuldova patka pořád tne do živého.

Stěna z aparátů zakryje bicí, Ichirou nesundává roušku ani u merche, debilní vtípky o sushi polykám dřív, než mě napadnou, a pro jednou jsem za opilecké pokřikování rád, když Yasuko s nervózním úsměvem pošle emotikonu zaječí ouška vstříc rozkřepčeným (a že jich bylo!), roztomilost level up. Tihle dva o sobě sice tvrdí, že už od Cell-Scape hrajou pop, ale taky mají posunutý práh bolesti. Když chybí bubeník, bolí z dotykového displeje palec, o to víc, čím rychleji se sypou skladby jako The Hive nebo kolik short songs stihnete narvat za pět minut a ještě všem říct, jak se jmenujou. Až budu starý, chci mládnout jako oni, vydávat splitka s The Locust a Napalm Death a chci psát refrény jako ten v My Missing Link. Koncert, kde se snoubí to nejagresivnější fastcore peklo s diskotékou, nejde odbýt několika odstavci. Kde jinde se prodává ekologický a sweatshop-free merch? Ještě si rád připomenu, proč chodím pěšky, ten makrocefalus by v metru zabral celé jedno kupé. Historky z podsvětí? Někdy příště, až si budu zase plnit dětské sny, co se mi o nich ani nezdálo.

Info

Melt-Banana (jap) + Sheeva Yoga + M.A.C. of Mad
12. 10. 2017 Underdogs' Ballroom & Bar, Praha

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na kusy (Cult of Luna & spol.)

Jakub Koumar 09.12.2019

The Fall. Světla žhnou a gradující hudba jako by trhala kusy sebe sama a ty padají z pódia do hlediště.

Více lidskosti (Holly Herndon)

Natálie Zehnalová 09.12.2019

Sedm lidí a jedna umělá inteligence zaplnili industriální budovu Kraftwerku odzbrojující dávkou energie, křehkosti a lidskosti.

Pestré farby neo-soulu (Jordan Mackampa)

Jonáš Sudakov 08.12.2019

V obyčajnom šedom svetri a s drobnou zimnou čiapkou sa podobá na Marvina Gayea nielen vizuálne, ale v jeho tvorbe je počuť aj dušu tejto legendy.

Dvakrát tři na Contempulsu (Trio Catch, Poing)

Jan Starý 03.12.2019

Během celého bloku fascinovalo nejen to, jak precizně jsou hráčky sehrané, ale i souznění, které se dá občas zachytit u jazzových nebo rockových kapel.

Méně světla (Boy Harsher)

Michal Smrčina 02.12.2019

Vidím trika Nitzer Ebb, gotiky z krypt mísící se s klasickým techno výkvětem v černém, vidím chlapce v béžových rolácích...

Oběd u ďáblovy bábinky (Ghost)

Jiří Vladimír Matýsek 02.12.2019

Švédský fenomén Ghost hrál u nás už dvakrát, nikdy to ale nebylo pořádně. S plnohodnotnou show dorazili až nyní, do moderních, chladných prostor O2 Universa.

Chaos, který nikdy nenastal (Amnesia Scanner)

Natálie Zehnalová 02.12.2019

Stojíme kolem dokola nevelkého pódia, sestávajícího ze třech oddělených platforem situovaných tak, aby se na představení dalo dívat i z vrchních pater majestátní budovy Kraftwerku.

Iba plakať v tmavých kútoch (The Paper Kites)

Jonáš Sudakov 27.11.2019

Pri akustických častiach nabádal barmanov, aby robili tie najtichšie drinky v ich živote a fanúšikov zas povzbudzoval, aby sa pripojili k spevu, iba keď poznajú slová...

Contempuls 2019: Formy pro emoce (Ascolta, Satoko Inoue)

Jan Starý 26.11.2019

Kombinování médií je velkým tématem dneška, jen výjimečně je ovšem takto dotažené, smysluplné a působivé.

Nedělní chvilka s Kadebostany

Adéla Poláková 26.11.2019

Zpěvačka Kristina Jakovleva se upřeně dívá do dálky a přísný výraz skupiny podtrhuje podsaditý pozounista Ross Butcher svými výraznými sóly.