Články / Reporty

Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba - Trail of Dead

Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba - Trail of Dead

woko | Články / Reporty | 10.06.2015

Je to šest let od posledního vystoupení v pražském Roxy, tentokrát bohužel s podobně tristní účastí, zato v menším prostoru. ...And You Will Know Us by the Trail of Dead v Čechách vždy lákali spíš fajnšmekry a ty, kteří si jejich hudbu spojili s nějakou nostalgickou vzpomínkou. Anglicky a německy hovořící návštěvníky netřeba zmiňovat. V neděli večer si tak člověk připadal jako na nějakém VIP večírku. Žádné stresy, žádné tlačení, jen hudba.

Pražští The Drain s Danielem Šulcem v hlavní roli je kapela, kterou buď nenávidíte, nebo nad ní pokrčíte rameny. Obzvláště jeho afektovaný zpěv, který tahá za uši, dost lidí z publika nedává a plouží se dozadu k baru a do foyer, aby se vůbec slyšeli. Zvuk je příšerně nahlas a najít v něm něco kloudného, je unavující. The Drain mají alespoň jakž takž zvládnutý styl, včetně klávesisty s cigárem v koutku huby a bubeníka, který si odskočil z natáčení Goodfellas. Na jejich garage-glam pár lidí slyší a před pódiem není prázdno.

Nemůžu říct, že by se klub na hlavní čtveřici večera zaplnil, ale aspoň se každý postavil čelem dopředu. Tentokrát s jedinou bicí soupravou na pódiu a nejnutnějším minimem nástrojů začínají hrát Will You Smile Again. Skupina vypadá, jako by nezestárla ani o rok. Zatímco Keely se začne okamžitě potit, v publiku se sotva hne brva. Při další A Million Random Digits z poslední desky IX se Jason Reece zvedá od bicích a vyměňuje si roli s Jamiem Millerem za kytarou. Večer se takhle vystřídají víckrát, ale Reece nejčastěji posedává za bubny. A právě Miller na kytaru funguje ve skvělém kontrastu s basákem, když jeden se soustředí na hru a druhý dělá koniny. Autry Fulbright II v jeden moment stojí na druhé baskytaře, v další do sebe naleje půl lahve absolutky a s Keelym průběžně zjišťují, proč je účast taková, jaká je. I přesto kapela jede na plné obrátky, hrají na okraji pódia, do poslední kapky potu a sil. Teprve před koncem se přední řady lehce rozhýbou, ale spíš jen aby strkaly zpátky dvojici fanoušků do osamoceného kotle. Po osmdesáti minutách se ...And You Will Know Us by the Trail of Dead vracejí trochu zaskočeně na poslední přídavek. Završují tak parádní koncert, který sice nevyhraje žádné žebříčky, ale byla hloupost na něm chybět.

Info

...And You Will Know Us by the Trail of Dead (usa) + The Drain
7. 6. 2015, Futurum Music Bar, Praha
foto © Čestmír Jíra / musicserver.cz

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.