Články / Recenze

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

Žádné suché variace (Emil Viklický Trio Hraje Suchého a Šlitra)

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Recenze | 07.04.2019

Suchý se Šlitrem toho české hudbě dali dost. Z dnešního pohledu hlavně Suchý – první česky otextované rock‘n‘rolly, písničky, které zlidověly a jsou hlubší, než by se v jejich zdánlivé jednoduchosti mohlo zdát, divadlo, které inspirovalo desítky dalších. Bez Šlitrovy hudby by to ale nebylo ono, i když on byl, i díky vlastní stylizaci nesmělého hocha, tím tichým mužem v pozadí. A právě ke Šlitrovi, jeho melodiím a hudebním nápadům, se nyní obrátil jazzový klavírista Emil Viklický se svým triem.

Vybral čtrnáctku písní „semaforské“ dvojice a oděl je do jazzového hávu v klasickém nástrojovém obsazení klavír – basa – bicí. A nesahal primárně po hitech či po těch písních, v nichž je Suchý i v roli zpěváka. Příjemně tak překvapí „gottovina“ Oči sněhem zaváté, odhalující své znepokojivé a temné jádro, či skladby Tereza a Motýl, které – i díky popření textové složky – nechávají vyniknout jemnou vznešenost svých melodií. Nakonec i dojde na Suchého, který na album nazpíval tři položky – černohumorné bluesové skladby Blues na cestu poslední, Co je to blues a Na vrata přibili můj stín. Hlasová svěžest je ta tam, věk je znát, ale zrovna tahle trojice písní je skvělým dramaturgickým tahem – životní zkušenost, která je v každém tónu slyšet, skladby prohlubuje a bezmála překonává původní verze.

Viklický není typem muzikanta, který by se držel melodických schémat, jež mu předepisuje původní píseň, se spoustou míst si pohrává po svém, zcela v intencích jazzmana zvyklého improvizovat. Populární melodie si dávají na čas (Klokočí), jindy se vynoří jen ve fragmentech (Pramínek vlasů), jinde se nenásilně spojují s jinými známými kusy – třeba jako Honky Tonky Blues, které ve Viklického úpravě odkazuje k Barryho bondovskému tématu. Ano, je to zábava pro muzikanty, i pro posluchače.

Emil Viklický Trio hraje Suchého a Šlitra je výmluvný titul – co k prosté oznamovací větě dodávat? Šlitrova hudba nestárne a Viklický ukazuje, že je schopen nejrůznějších hudebních uchopení. Na této nahrávce odhaluje skrytá zákoutí původního materiálu, práci s hudebními vlivy, zejména těmi zámořskými. Viklický písně Suchého a Šlitra vrací obloukem zpět, do kolébky jazzu, do New Orleans, tam, kam vždycky patřila.

Info

Emil Viklický Trio – Hraje Suchého a Šlitra (Galén, 2019)
web nakladatelství

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace