Články / Reporty

Žádný nostalgický večírek (Arctic Monkeys)

Žádný nostalgický večírek (Arctic Monkeys)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 20.08.2022

První, co se mi vybaví v souvislosti s Arctic Monkeys, je jejich komerčně průlomové album AM, které bylo u nás tak populární, že po jeho vydání v roce 2013 hrálo v každou denní dobu snad ve všech kavárnách. Jejich vůbec nejposlouchanější skladba Do I Wanna Know? má na Youtube přes miliardu zhlédnutí, což je v rockovém žánru poměrně ojedinělé, a neodmyslitelně patří na vrchní příčky playlistu minulé dekády. Kapela v Česku zatím hrála pouze jednou na Rock for People 2009, jejich živák z doby vydání AM na Austin City Limits jsem ale viděl opravdu hodněkrát. Kapela už čtyři roky nevydala žádnou novou píseň a novější skladby z desky Tranquility Base Hotel & Casino hraje pouze sporadicky. Ten závan nostalgie je lákavý, ale zároveň trochu děsivý…

Jako support vystoupili Inhaler, kteří odehráli set nabitý romantickými indie skladbami zabalenými do reverbu. Byl v tom nádech osmdesátkových rockových hymen, někdy ozvláštněný tanečním rytmem. Skupinky fanoušků mávajících irskými vlajkami důrazně upozornily, odkud kapela pochází, což chtě nechtě rozvířilo proud myšlenek, který skončil až u „trochu“ slavnější kapely taktéž z Dublinu. Najednou nešlo tu podobnost přehlédnout. Ale v záři pomalu zapadajícího slunce to byl opravdu příjemný zážitek.

Arctic Monkeys nastoupili krátce po osmé. Úvodní pásmo pěti nebo šesti bangerů vybraných hlavně z Favourite Worst Nightmare a Humbug dostalo lidi pod tlak, který se uvolnil až s ironickým love songem Why'd You Only Call Me When You're High? Prostřední část koncertu definovaly hlavně baladičtěji laděné písně, v nichž se projevila síla Turnerova neotřelého rukopisu coby textaře/skladatele a interpreta, který suverénně kombinuje technické riffy a neobvyklé frázování v různých hlasových polohách. Zároveň to ale byla chvíle, kdy si člověk zvládl bez stresu odejít pro pití.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Jak se dál stmívalo, dostával se do popředí stage art. Za kapelou byl dvojitý kruh, uvnitř něj promítací plátno a na něm se zobrazovaly záběry z kamer na jednotlivé muzikanty. Ty byly tu a tam ozvláštněné opakováním obrazu, což působilo jako koukat se do nekonečného zrcadla. Těsně před koncem, kdy zazněla Do I Wanna Know?, se z kruhu spustila disko koule a na plátně se objevil shluky bílých bodů, čímž kapela zřejmě odkazovala na černobílou grafiku klipu k této písni a celého alba AM. Pak přišel třípísňový přídavek a po něm nekompromisní konec. Ve vzduchu visela ukřivděnost vyvolaná tím, že skupina ani její frontman po celou dobu s publikem kromě asi tří vět nekomunikovali a ani v závěru nezaznělo rozloučení.

Obava z toho, že to bude jen nostalgický večírek, se každopádně nenaplnila. Tvorba Arctic Monkeys dosahuje nadčasových kvalit, kapela také vždycky dbala o to, aby studiové verze zvládala perfektně zahrát i naživo, což byla zejména po AM stále větší výzva, ale povedlo se to dokonale. Vystoupení bylo dost podobné tomu z Austinu roku 2013, ale to není výčitka. Naopak je úctyhodné, že něco, co fungovalo před deseti lety, je stále zábavné, přitažlivé a funkční.

Info

AArctic Monkeys (uk) + Inhaler (ir)
18. 8. 2022 Výstaviště Praha, Praha

foto © Pavla Dolanská

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Sohnovo krasosmutnění na domácím ledě

Jiří Přivřel 05.12.2022

Bouřlivě přijatý návrat ztraceného Syna.

Stop Putinovi a sláva Ukrajine (Dakhabrakha)

Ema Klubisová 03.12.2022

Svet nečakanej hudby, ktorý reflektuje základné elementy duše. Sú svieži, vizionárski a hraví.

Monkey Week 2022: Kousek srdce

Michal Pařízek 28.11.2022

Jeho zvědavost je upřímná a nenucená, v tu chvíli ještě netuším, že podobně milých lidí potkám spoustu. Jsem tu sotva hodinu a už se chci stěhovat...

Bonobo a jeho zlatý rez

Matej Kráľ 28.11.2022

Bonobo vyrátal zlatý rez klubového a kapelového zvuku. Vzišla z toho skvelá párty.

Alternativa 2022: Nové pohledy, staré základy

Jan Starý 27.11.2022

Alternativa vyniká přehledem o kontinentální scéně a dokáže nabízet jiné pohledy na starší přístupy. Ještě víc než loni ale chyběli mladí hudebníci a elektronika.

Možno sa už neuvídime (Injury Reserve)

Jonáš Sudakov 26.11.2022

Zamyslenejšie a atmosferickejšie pasáže predchádzajúcich päťdesiatich minút nahradili moshpity a skandovanie. Dôstojná rozlúčka s Injury Reserve.

Citový vyděrač Nils Frahm

Lukáš Grygar 25.11.2022

Podezřelý: Frahm, Nils, ročník 1982, státní příslušnost německá, žánrová „contemporary classical“. Už máte dostatek indicií?

Stále svěží šumperské blues (Blues Alive 2022)

Jiří V. Matýsek 21.11.2022

Letošek jako by startoval novou éru, uvolnění po covidové pauze bylo znatelné. Pokud byl jubilejní ročník prodchnut obavami o budoucnost, vyprodáním letoška byly rozptýleny.

Le Guess Who? 2022 – To nejlepší

redakce 15.11.2022

Kromě denního zpravodajství nabízíme tradičně stručný výběr z nejlepších koncertů, podrobnější reportáž najdete v lednovém Full Moonu.

Tolik sebevědomí i pochybností zároveň (Sudan Archives)

Jakub Béreš 15.11.2022

Místo R&B zpěvačky vyzařující klid připomínala rockstar, ve svých manýrách ale nikdy neošidila samotný pěvecký výkon.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace