Broněx | Články / Reporty | 02.12.2013
Rozsah tvorby Tomáše Vtípila sahá od filmové a scénické hudby přes působení v kapele DG 307 až po pouliční šraml Urband. Tahle rozmanitost je v jeho pojetí hledáním vnitřní jednoty, prolamováním toho, co bývá v různých kontextech vnímané jako chyba. Kontaminací na různých úrovních. Na křest své druhé sólové desky Syntax Error, který proběhl v brněnském Kabinetu Múz, zval Tomáš Vtípil tajemně slovy, že půjde o „komponovaný večer, jak se říkalo dřív“. Možná trochu moc myšlenek na začátek – jak tohle všechno může vypadat v praxi?
Pódium Kabinetu Múz bylo nachystáno pro smyčcové kvarteto Miloslav Ištvan Quartett, po straně velký pult s laptopem a spoustou krabiček a v hledišti gauče a další místa na sezení. Mám tak trochu podezření, že i tohle bylo součástí myšlenky večera, poslech vsedě je vždycky jiný a v klubu působí poněkud neobvykle. Večer bez zbytečného úvodu začal právě Miloslav Ištvan Quartett skladbou Tomáše Vtípila. Z počátečního škrábání smyčců se postupně vynořila bohatá zvuková plocha, která příjemně ukolébávala, a Tomáš Vtípil jenom čas od času nenásilně přidával samply zahuhlaných hlasů. Střih. Ponoření do příjemného proudu brutálně narušila ostrá elektronika, basy začaly zničehonic fyzicky otřásat prostorem. Hudebníci z kvarteta beze slova odešli. Zůstal jen muž za pultem a čtyři opuštěné notové stojany. Pro potlesk nebyl prostor, tady se nehrálo na vzájemné uznání, děkovačky a poplácávání po zádech při příležitosti křtu. V tu chvíli bylo jasné, že tenhle večer jde jen a jen o hudební výraz.
Druhá půlka tak byla čistě v podání Tomáše Vtípila a uvedení nového alba, které vyšlo ve formě „prázdného“ bookletu s digitálním downloadem. Koncert se pohyboval na pomezí DJ setu a občasných improvizovaných pasáží. Tvrdá elektronika se přelévala do klidných ambientních ploch, přes tepající beaty do noisového burácení. Vokál, jednou deklamovaný naživo, jindy jako součást podkladů, mohl připomenout WWWéčka, ale kdo by se zdržoval zbytečným přirovnáváním? Strojové zvuky tu a tam rozčísly klidně znějící housle a zvuky smyčkované v reálném čase. Nejvýrazněji vystupoval do popředí elektronický podklad, z něhož byla patrná ucelenost skladeb.
Snaha představit nové tracky ve své kompaktnosti možná znamenala méně improvizace, než bývá zvykem u sólových koncertů Tomáše Vtípila, ale přídavek to vyvážil vrchovatě. Housle přes zkreslené kombo jako vzývání Johna Calea z velvetovských časů, v šamanském rytmu zběsilého zavírání a otevírání laptopu...
„Vlastně jsem přemýšlel, jakým způsobem mám dneska to nové album představit...“
„Zahraj to naživo, s houslema!“
„Naživo to bude každopádně. Jakej je rozdíl mezi tím, jestli zmáčku strunu na houslích nebo mezerník?“
Alibismus? Ale kdeže. Jasná idea a opovrhování hranicemi. Prostupovalo celým večerem.
Tomáš Vtípil: křest Syntax Error
28. 11. 2013, Kabinet múz, Brno
foto © Jan Prokopius
Michal Pařízek 22.09.2023
O to víc vrtá hlavou věta, kterou mi asi šedesátiletý prodavač odpověděl na otázku, co nějaká novější místní jména: „Já nic neznám, pro mě hudba skončila v roce 1990.“
Eva Karpilovská 20.09.2023
Do setu přimíchali i starší hity a svou fantastickou, přitom ne nabubřelou show potvrdili, že patří mezi nejlepší živé kapely současnosti.
Kristina Kratochvilová 20.09.2023
Dokážu si představit, že podobné přípravy na nákup lístků pravidelně probíhá u fanoušků Taylor Swift nebo Harryho Stylese. Já ji ale zažívám poprvé.
Jan Starý 19.09.2023
Dramaturgicky a organizačně perfektní akce si zaslouží jedinou výtku – takovou sestavu by mělo vidět víc lidí.
Kristýna Břeská, Ondřej Vraštil 19.09.2023
Ve barokní Valdštejnské lodžii jsme tři dny putovali mezi kostelem, čestným dvorem památky Lodžie, maringotkami v majestátním parku Libosadu, šapitó a divadelními sály...
Michal Pařízek 18.09.2023
Pořadatelé chorvatského Shipu na to šli podobně. Naplno, s emocemi. Navíc mají v ruce hned několik tutových trumfů, včetně esa v podobě skutečně okouzlujícího místa konání.
Lucia Banáková 17.09.2023
Kráľovná avantgardného popu sa vrátila po dvadsiatich piatich rokoch. A hoci by fungovali aj superlatívy, Björk existuje kdesi mimo pozemského toku informácií.
Kryštof Kočtář 13.09.2023
Patetická moudra slyší jen málokdo rád, nicméně výrok „méně je někdy více“ přesně vystihuje sety kapel, které zahrály v brněnském Kabinetu Múz.
Dominik Polívka 10.09.2023
První ročník a ambice velikosti 22,5 hektarů elektrizují na hony daleko. Zlatá hodinka hladí železobetonové stěny rezonující prvními zvukovkami, Nils Frahm si staví aparát.
Jan Starý 07.09.2023
Na půdorysu podobném legendárním darmstadtským kurzům se sem co dva roky sjíždějí skladatelé a interpreti současné artificiální hudby aneb na jatka a dál.