Články / Reporty

Zahraj to naživo, Tome!

Zahraj to naživo, Tome!

Broněx | Články / Reporty | 02.12.2013

Rozsah tvorby Tomáše Vtípila sahá od filmové a scénické hudby přes působení v kapele DG 307 až po pouliční šraml Urband. Tahle rozmanitost je v jeho pojetí hledáním vnitřní jednoty, prolamováním toho, co bývá v různých kontextech vnímané jako chyba. Kontaminací na různých úrovních. Na křest své druhé sólové desky Syntax Error, který proběhl v brněnském Kabinetu Múz, zval Tomáš Vtípil tajemně slovy, že půjde o „komponovaný večer, jak se říkalo dřív“. Možná trochu moc myšlenek na začátek – jak tohle všechno může vypadat v praxi?

Pódium Kabinetu Múz bylo nachystáno pro smyčcové kvarteto Miloslav Ištvan Quartett, po straně velký pult s laptopem a spoustou krabiček a v hledišti gauče a další místa na sezení. Mám tak trochu podezření, že i tohle bylo součástí myšlenky večera, poslech vsedě je vždycky jiný a v klubu působí poněkud neobvykle. Večer bez zbytečného úvodu začal právě Miloslav Ištvan Quartett skladbou Tomáše Vtípila. Z počátečního škrábání smyčců se postupně vynořila bohatá zvuková plocha, která příjemně ukolébávala, a Tomáš Vtípil jenom čas od času nenásilně přidával samply zahuhlaných hlasů. Střih. Ponoření do příjemného proudu brutálně narušila ostrá elektronika, basy začaly zničehonic fyzicky otřásat prostorem. Hudebníci z kvarteta beze slova odešli. Zůstal jen muž za pultem a čtyři opuštěné notové stojany. Pro potlesk nebyl prostor, tady se nehrálo na vzájemné uznání, děkovačky a poplácávání po zádech při příležitosti křtu. V tu chvíli bylo jasné, že tenhle večer jde jen a jen o hudební výraz.

Druhá půlka tak byla čistě v podání Tomáše Vtípila a uvedení nového alba, které vyšlo ve formě „prázdného“ bookletu s digitálním downloadem. Koncert se pohyboval na pomezí DJ setu a občasných improvizovaných pasáží. Tvrdá elektronika se přelévala do klidných ambientních ploch, přes tepající beaty do noisového burácení. Vokál, jednou deklamovaný naživo, jindy jako součást podkladů, mohl připomenout WWWéčka, ale kdo by se zdržoval zbytečným přirovnáváním? Strojové zvuky tu a tam rozčísly klidně znějící housle a zvuky smyčkované v reálném čase. Nejvýrazněji vystupoval do popředí elektronický podklad, z něhož byla patrná ucelenost skladeb.

Snaha představit nové tracky ve své kompaktnosti možná znamenala méně improvizace, než bývá zvykem u sólových koncertů Tomáše Vtípila, ale přídavek to vyvážil vrchovatě. Housle přes zkreslené kombo jako vzývání Johna Calea z velvetovských časů, v šamanském rytmu zběsilého zavírání a otevírání laptopu...

„Vlastně jsem přemýšlel, jakým způsobem mám dneska to nové album představit...“
„Zahraj to naživo, s houslema!“
„Naživo to bude každopádně. Jakej je rozdíl mezi tím, jestli zmáčku strunu na houslích nebo mezerník?“

Alibismus? Ale kdeže. Jasná idea a opovrhování hranicemi. Prostupovalo celým večerem.

Info

Tomáš Vtípil: křest Syntax Error
28. 11. 2013, Kabinet múz, Brno

foto © Jan Prokopius

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.

Magické harmonie (Hackedepicciotto)

Jakub Koumar 17.02.2020

Uspořádat dobrý koncert je tak trochu alchymie, při níž se vždy musíte na něco spolehnout. Na co se spolehnul tenhle večer v Kaštanu?