Články / Reporty

Žamboši dobyli Pól nedostupnosti

Žamboši dobyli Pól nedostupnosti

Anna Mašátová | Články / Reporty | 05.05.2014

I když si na novou desku museli fanoušci Žambochů počkat čtyři roky, tu dobu jim dokázali jednotliví členové hravě vyplnit. Jan Žamboch se dal všanc mrazům i komárům v lesích a natočil oceňované instrumentální album Guitar & Forest, jeho žena Stanislava zase pronikala na dvorky a do ohrad s akordeonem, což zdokumentovala projektem Accordion & Animals, Juru Nedavašku jsme mohli vídat třeba s Beatou Bocek. Právě Guitar & Forest vyšla i díky finanční sbírce na Kreativcisobe.cz. Do vod crowdfundingu se vydávají muzikanti napříč spektrem, proto i žamboší novinka Pól nedostupnosti vznikla za podpory přispěvatelů a nedobytný pól byl rychle dobyt.

Třetí řadovku kapela představuje na turné i se zahraničním hostem, australským písničkářem Petem Uhlenbruchem, vystupujícím pod názvem Owls of the Swamp. I ten dovezl novinku, prozatím oficiálně nevydanou, s názvem Atlas. Světoběžník nahrával leckde a s ledaským, Atlas byl mixován v Reykjavíku a není bez zajímavosti, že jedním z hostů je i Markéta Irglová.

Indie folkař, který si vystačí jen s kytarou a počítačem, bavil příchozí hlavně novými a mnohdy melancholickými písněmi. Going Home, Restless a téměř mayerovská Shapeshifter se k zachmuřenému počasí za okny hodily více než dobře.

I Žamboši vsadili na ukázky z Pólu, šli jsme Závějí, tančili v rytmu Fulghuma i Saroyana, kteří Žambocha inspirovali k písním Miluj mě zlehka, drž mě pevně a Co vteřinu. Kapela stojí na Žambochově kytaře a textech, které doprovází Nedavaškovy perkuse, akordeon a zpěv Stanislavy Žambochové. Někdy vtipní, jindy zahloubaní, Žamboši patří na folkové scéně k tomu nejlepšímu. Zda budou v tažení „co deska, to Anděl“ pokračovat i s polárním albem, na to si budeme muset ještě počkat.

Info

Žamboši + Owls of the Swamp (aus)
2. 5. 2014, Jazz Dock, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Ve zvukové krajině labyrintu Faunu (Faun festival)

Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024

Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...

Poslední nádech (Bendik Giske)

Julia Pátá 15.04.2024

Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...

Hřejivý folk chladne a tmavne (Tábor + Cardo & Decumanus)

Kryštof Kočtář 13.04.2024

Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.

Let s gripenom, nohami pevne na zemi (Dukla)

Jakub Veselý 12.04.2024

Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.

Od tance ke smyslovému přetížení (Jednota v noci)

Dominik Polívka 08.04.2024

Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.

Laciné kostýmy, vytříbené kytary (Devil Master)

Marek Hadrbolec 08.04.2024

Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.

Strejc is not děd! (Hentai Corporation)

Kryštof Kočtář 02.04.2024

Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.

Paprsky v mlze (Bohren & der Club of Gore)

Kryštof Kočtář 31.03.2024

Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace