Články / Reporty

Záře archivu Archive

Záře archivu Archive

Dominik Polívka | Články / Reporty | 30.10.2019

Zhruba týden před začátkem akce hlásil pořadatel osmdesát procent prodaných lístků. Nezvratný sold out neměl překvapit, stejně jako absence předkapely. Jednak proto, že Archive jsou schopní hrát hodiny v kuse, a druhak se jedná o oslavu pětadvacátého výročí fungování kapely. Číslice 25 je i názvem nové kompilace, jež vyšla začátkem května, nabízející retrospektivu společně s dříve nevydanými i novými písněmi a obsahujícími i kolaboraci s garage/rock’n’rollovými Band of Skulls nebo Stevem Masonem (The Beta Band).

Start proběhl pár minut před ohlašovanou půl osmou, sál se v mžiku zaplnil, balkony nevyjímaje. Osmičlenný kolektiv spustil bezmála dvouhodinový set. Cinematický trip hop naplňovala souhra tří elektrických kytar, které oscilovaly mezi křehkým frázováním a dramatickým výrazem. Nástrojů bylo požehnaně, nechyběly početné samply smyčců či hřejivý zvuk elektrických varhan, které vytvářely bohatou strukturu skladeb navazujících jedna na druhou převážně bez prodlev a zbytečných proslovů.

fotogalerii z koncertu najdete tady

Kraje pódia zabírali zakladatelé Darius Keeler a Danny Griffiths, korigující zbytek kapely mezi sebou. Keeler byl nejodvázanějším aktérem a burcoval bubeníka Stevea Barnarda pokaždé, když spustil chytlavý grow. Sám šteloval syntezátory, které svou podmanivou repeticí dostávaly do transu nejen jeho, ale i publikum. Barnardovy bubny zněly dostatečně mohutně na to, aby vyzvedly už tak epickou atmosféru danou reverby a echy podbarvených kytar a hlasů. Vyzáblý zpěvák a kytarista Dave Pen svým silným pronikavým hlasem při songu Baptism pořádně zacloumal Akropolí. Vážnost projevu mu ale narušovalo jalové držení kytary a taneční kreace připomínající Petra Marka z Midi Lidi, což bylo spíš kouzlo nechtěného. Ve skladbách zpíval po boku vlasatého kloboučníka Pollarda Berriera, který byl v projevu ležérnější, přesto naléhavý. „Feel, trust, obey,“ kázal přesvědčivě v písni Dangervisit. Ke dvojici zpěváků se průběžně přidávala Maria Q, jež se na podiu objevovala stejně rychle, jako mizela.

Vše bylo perfektně zahrané a do posledního detailu připravené. Hudba důmyslně ladila s psychedelickou světelnou show. Komunikace s publikem probíhala zřídka, a když už, tak bezděčně. Na vytleskávání ve skladbě Erase publikum reagovalo nenuceně, vkusně a skvěle to dokreslovalo gradující melancholickou atmosféru. Archive zazářili profesionálním přístupem a svěžestí, s jakou dokázali spojit staré i novější songy, demonstrovali synergii a kreativní pnutí každého jednotlivce na pódiu. Když přežít triphopovou minulost, tak takhle.

Info

Archive (uk)
28. 10. 2019 Palác Akropolis, Praha

foto © Kuba Václavek

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Zralá romantika Marka Lanegana

Akana 22.11.2019

Kapela zvolnila s táhlou Bleeding Muddy Water, která připomněla, jak lehce se v Laneganově tvorbě prolíná postpunkový odkaz s temně bluesovou romantikou amerických dálav.

Tell me it’s love, tell me it’s real (Cigarettes After Sex)

Dominik Polívka 22.11.2019

„Vždycky sem si myslel, že to zpívá ženská,“ baví se ve frontě před klubem Roxy mladý pár, jeden z mnoha toho večera.

Hromadná meditace s Ólafurem Arnaldsem

Adéla Poláková 21.11.2019

Arnalds se vrací s otázkou, zda v České republice vstávají lidi skutečně ve čtyři ráno, jak mu namluvil kolega-violista. Publikum se dá do smíchu.

Blahodárný vliv dlouhé cesty z Hostomic aneb O pomnožných jen slepě (Charli XCX)

Michal Smrčina 18.11.2019

Jestli si mě Charli XCX nemusela stoprocentně získat v rámci poklidného, mondénního poslechu, pak lze tvrdit, že její živá přítomnost je divoká a strhující.

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.