Dominik Polívka | Články / Reporty | 30.10.2019
Zhruba týden před začátkem akce hlásil pořadatel osmdesát procent prodaných lístků. Nezvratný sold out neměl překvapit, stejně jako absence předkapely. Jednak proto, že Archive jsou schopní hrát hodiny v kuse, a druhak se jedná o oslavu pětadvacátého výročí fungování kapely. Číslice 25 je i názvem nové kompilace, jež vyšla začátkem května, nabízející retrospektivu společně s dříve nevydanými i novými písněmi a obsahujícími i kolaboraci s garage/rock’n’rollovými Band of Skulls nebo Stevem Masonem (The Beta Band).
Start proběhl pár minut před ohlašovanou půl osmou, sál se v mžiku zaplnil, balkony nevyjímaje. Osmičlenný kolektiv spustil bezmála dvouhodinový set. Cinematický trip hop naplňovala souhra tří elektrických kytar, které oscilovaly mezi křehkým frázováním a dramatickým výrazem. Nástrojů bylo požehnaně, nechyběly početné samply smyčců či hřejivý zvuk elektrických varhan, které vytvářely bohatou strukturu skladeb navazujících jedna na druhou převážně bez prodlev a zbytečných proslovů.
fotogalerii z koncertu najdete tady
Kraje pódia zabírali zakladatelé Darius Keeler a Danny Griffiths, korigující zbytek kapely mezi sebou. Keeler byl nejodvázanějším aktérem a burcoval bubeníka Stevea Barnarda pokaždé, když spustil chytlavý grow. Sám šteloval syntezátory, které svou podmanivou repeticí dostávaly do transu nejen jeho, ale i publikum. Barnardovy bubny zněly dostatečně mohutně na to, aby vyzvedly už tak epickou atmosféru danou reverby a echy podbarvených kytar a hlasů. Vyzáblý zpěvák a kytarista Dave Pen svým silným pronikavým hlasem při songu Baptism pořádně zacloumal Akropolí. Vážnost projevu mu ale narušovalo jalové držení kytary a taneční kreace připomínající Petra Marka z Midi Lidi, což bylo spíš kouzlo nechtěného. Ve skladbách zpíval po boku vlasatého kloboučníka Pollarda Berriera, který byl v projevu ležérnější, přesto naléhavý. „Feel, trust, obey,“ kázal přesvědčivě v písni Dangervisit. Ke dvojici zpěváků se průběžně přidávala Maria Q, jež se na podiu objevovala stejně rychle, jako mizela.
Vše bylo perfektně zahrané a do posledního detailu připravené. Hudba důmyslně ladila s psychedelickou světelnou show. Komunikace s publikem probíhala zřídka, a když už, tak bezděčně. Na vytleskávání ve skladbě Erase publikum reagovalo nenuceně, vkusně a skvěle to dokreslovalo gradující melancholickou atmosféru. Archive zazářili profesionálním přístupem a svěžestí, s jakou dokázali spojit staré i novější songy, demonstrovali synergii a kreativní pnutí každého jednotlivce na pódiu. Když přežít triphopovou minulost, tak takhle.
Archive (uk)
28. 10. 2019 Palác Akropolis, Praha
foto © Kuba Václavek
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.