Články / Reporty

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková | Články / Reporty | 10.03.2020

Dánska pesničkárka Agnes Obel je pozoruhodné stvorenie. Vystačí si s málom - jej jemné údery do klavíra a zasnený spev s príjemnou dávkou škandinávskej melanchólie už učarovali mnohým. Práve táto nezvyčajná zmes pritiahla v pondelok večer do divadla Hybernia, kde Agnes Obel predstavovala svoj nový album Myopia, rôznorodé publikum.

Nie som príliš zvyknutá na koncerty na sedenie a už vôbec nie v takto reprezentatívnych priestoroch. Koncert bol síce vypredaný, avšak pár minút pred avizovaným začiatkom stále nebol problém zbadať neobsadené sedačky. Prípravu som podcenila a belgickú predkapelu River Into Lake som si stihla napočúvať len zbežne. Z nahrávky zneli ako jednoduchý elektronický popík. Prekvapilo ma však, keď na modro nasvietenú scénu prišiel osamotený pán, ktorý sa predstavil ako Boris z Bruselu. Tvrdil, že je veľmi rád, že s nami môže chvíľu pobudnúť a zahrať nám. Z Borisa sa nakoniec vykľul vtipný spoločník, svoju kapelu predstavil vymenovaním nástrojov, na ktoré celú dobu hral len on. Bohužiaľ to nebola dostatočná náplasť na neodbytný pocit, že miestami vesmírne a miestami retro znejúca hudba sa na divadelné pódium nie príliš hodila. S fotografkou sme počas prestávky rozoberali, kde by to vyznelo lepšie, hlasujem za malý zafajčený bar s dvojkou červeného.

V pauze sa zo sály do foyer ozývalo hlasné čvirikanie. To bolo vlastne prítomné už pred prvým koncertom, jeho funkcia bola nejasná. Spolu so známym modrým osvetlením vo mne vyvolalo akýsi neprirodzený pocit, pri ktorom som si uvedomila absenciu scénografie. Tieto úvahy však prerušil nástup troch dám v čiernych kostýmoch s bielym topom, ku ktorým sa pridala aj samotná Agnes Obel odetá ako víla celá v bielom. Intro bolo akustické a potom sa Obel presunula za klavír a prihovorila publiku. Aj ona bola veľmi rada, že je v Prahe, spomínala na Palác Akropolis, kde hrala naposledy, údajne skvelé miesto, i keď viacej klubové ako toto majestátne divadlo.

Setlist tvorili staré aj nové pesničky a Agnes Obel sa ešte zopárkrát s germánskym prízvukom na angličtine prihovárala publiku. Dozvedeli sme sa, že dneska tam s nami sedí aj jej mama, a preto je interpretka nervózna, ale aj to, že čierna diera v jej hlave pohltila, ako sa po česky povie „thank you“. To vlastne nevadí, pretože štvorica žien na pódiu pod jej vedením predvádzala jednu jemnú klavírnu baladu za druhou, dva sláčikové nástroje dodávali zamatovému hlasu dávku melanchólie i nevtieravej naliehavosti.

Hoci som po hudobnej stránke očakávala trochu ohromujúcejší zážitok, nemôžem Agnes Obel s kapelou vyčítať neprofesionalitu. Rušivo však pôsobilo nasvietenie scény, ktoré sa menilo z ružového cez fialové až po modré. V druhej polovici sa na chvíľu rozsvietili obyčajné žlté žiarovky a scéna na chvíľu pôsobila prirodzene, možno i trochu magicky, ale po chvíli sa opäť pridali rušivé farby. Agnes Obel večer ukončila prídavkom a v jednom zo svojich posledných príhovorov konečne rozlúštila hádanku, ktorá ma trápila od samotného začiatku. Pred pesničkou Island of Doom spomenula, že bežne majú za sebou výzdobu, pripomínajúcu džungľu a zrovna k tejto pesničke by sa náramne hodila. To už neposúdim, ale aspoň som pochopila to neutíchajúce čvirikanie pred oboma vystúpeniami.

Info

Agnes Obel (dk) + River Into Lake (be)
9. 3. 2020 Divadlo Hybernia, Praha

foto © Mária Karľaková

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Nikdy to nikomu neřeknu: tandemová instalace v Galerii Průchod

Minka Dočkalová 01.05.2021

Autoři výstavy jsou partnery a v nově připravené výstavě se rozhodli zúročit svou zkušenost se závažnými zdravotními problémy v dětství.

Pouliční umění na krabicích od pizzy (Jan Vykypěl, Galerie Průchod)

Minka Dočkalová 02.04.2021

Součástí výstavy je kolekce pomalovaných obalů od pizzy. Využití odpadního materiálu ilustruje Vykypělův obvyklý způsob práce, jejíž jádro tkví v procesu tvorby.

Festival na dosah myši - SXSW 2021

David Čajčík, Michal Pařízek, su 25.03.2021

Jaké to je dívat se čtyři dny po nocích na kapely, filmy a moudré diskuze? Přinášíme report z online festivalu SXSW.

Chyba jako náznak změny: Galerie Průchod nekončí

Minka Dočkalová 11.03.2021

Umělci byli konfrontováni s tím, jak jednoduché je dostat se z rubriky Kultura do sekce Zločiny a soudy - prostřednictvím této situace na vlastní kůži prověřili vratkou hranici mediálního prostoru.

For k-punk 2021: postkapitalistické touhy

Mia Kordová 07.02.2021

Čtyřhodinový zážitek odstartoval Tim Lawrence videem nazvaným What is post-capitalism? Oslava života a díla britského kulturního teoretika Marka Fishera.

Galerie Průchod: veřejný výstavní prostor pro nikoho

Minka Dočkalová 21.01.2021

Umělci z Brna uspořádali vernisáž „pro nikoho“. Ve veřejném průchodu domu na Údolní nainstalovali velkoformátové grafiky.

Eurosonic Noorderslag 2021: Možnosti tu jsou

Aneta Martínková, su, Jakub Béreš, David Čajčík 18.01.2021

Přesun kultury na síť pokračuje. V online prostředí proběhl během minulých pár dní i největší a nejrespektovanější evropský showcase festival.

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace