Články / Reporty

Zavilí šakali ve Vile vyli (Jakob + Arms And Sleepers)

Zavilí šakali ve Vile vyli (Jakob + Arms And Sleepers)

blueskin | Články / Reporty | 07.05.2016

Tohle bude osobní. Arms and Sleepers byli jednou z kapel, kterým jsem ve svém promotérském období dělal koncert. Než přišlo vyúčtování od OSY, zdálo se dokonce, že půjde o můj jediný výdělečný podnik, což jsem tehdy nadšeně oslavil novou kérkou. Od té doby jsem AAS viděl ještě dvakrát, přičemž nejradši vzpomínám na předloňské vystoupení v Chapeau Rouge.

Do Vily Štvanice dorazili Arms and Sleepers v rámci turné k deseti letům existence souboru. Ten naživo v poslední době reprezentoval pouze bosenský Američan Mirza Ramic, výroční koncerty ale probíhaly v rozšířené sestavě, v níž nechyběl ani bubeník a kytarista. Tahle expanze se ale záhy ukázala být stejnou měrou požehnáním, i prokletím.

Jestliže byl Ramicův poslední pražský set jednoznačně nasměrovaný do budoucna, k čemuž patřily i nečekané momenty plné tvrdé klubové elektroniky, tentokrát se kolektivně bloumalo spíš v triphopové minulosti. Došlo i na skladby, které Arms and Sleepers tak často nehrají. Celé to nepostrádalo bezprostřednost a radost ze sdílení hudebních prožitků, příště by ale neškodilo trochu přidat na rozmanitosti a dynamice prezentovaného materiálu.

Dynamika je naopak slovo, které se zdá beze zbytku vystihovat koncert skupiny Jakob. Novozélandští matadoři instrumentálního postrocku v Česku vystupovali poprvé a svou premiéru náležitě využili. Od prvních tónů si vyprodanou Vilu podmanili a návštěvníky ze svého sevření nepustili až do úplného konce.

Jsou koncerty, které si více užijete hlavou než zbytkem těla, a pak jsou takové, které si tělo užije a hlavu se doporučuje po dobu trvání koncertu spíše vypnout. Tohle byl ten vzácný případ, kdy si hlava i tělo přišly na své rovným dílem. Ne že by produkce Jakob nějak zvlášť strhávala k tanci, přesto byl ale fyzický rozměr jejich hudby patrný například v hutných basových linkách Maurice Becketta.

fotogalerii z koncertu si prohlédněte zde

Hlava si zase užívala precizně vystavěné skladby, které by mohly sloužit jako učebnicová definice postrockových postupů. Jakob jsou živoucím důkazem toho, že k dosažení úspěchu v často vysmívaném žánru není třeba pentlit skladby tolik módní elektronikou či dalšími zbytečnými ornamenty. Stačí solidní základ, na který si vystačíte s kytarou, basou a bicími.

Zvláštností večera byl fakt, že nešlo ani tak o vystoupení předkapely následované koncertem hlavní hvězdy. Obě kapely dostaly tentýž prostor, což se negativně odrazilo v délce pauzy mezi oběma koncerty. Prostředí Vily a jejího okolí ale umožňovalo využít čas prozkoumáváním tohoto stále ještě poměrně nezvyklého koncertního sálu. Přes všechny jeho zjevné i skryté nedostatky je namístě přání, aby se tam podobné akce konaly častěji.

Info

Jakob (nz) + Arms and Sleepers (us)
4. 5. 2016, Vila Štvanice, Praha

foto © Elina Richter

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.

Hádanky z Utrechtu #2: O hvězdách a světle

Michal Pařízek 09.11.2019

Zajímalo by mě, zda v té době už věděla, že o pár hodin později ve vloženém a do poslední chvíle utajeném slotu vystoupí taková hvězda jako Björk.

Dřevo a témbr: Michael Gordon na Strunách podzimu

Jan Starý 08.11.2019

Na festivalu Struny podzimu se každoročně najde i pár událostí, které jdou nad rámec preciznosti a dobrého vkusu k něčemu skutečně zásadnímu...

Hádanky z Utrechtu I.: Las reinas

Michal Pařízek 08.11.2019

La Bruja del Texcoco může zavánět queer burleskou, ale takové je Mexiko – trocha šuntu a šarlatánství protřepaná s kouzelnou nadsázkou. Mexiko v Utrechtu.