Články / Recenze

Zbytky cukrkandlu (Tindersticks)

Zbytky cukrkandlu (Tindersticks)

Richard Kutěj | Články / Recenze | 07.04.2020

OHODNOŤTE DESKU

Asi takto. Pinky in the Daylight je ode dne, co vyšlo toto album, nejlepším slaďákem vůbec. A i další písně z alba No Treasure But Hope britských elegánů Tindersticks aspirují na vysoké příčky. Tindersticks se totiž podařilo nahrát výjimečnou desku.

Ta nejlepší klišé, která milujeme na pomalých písních a slaďácích, plus originalita, aranžérská promyšlenost a vlastní zvuk. Tohle je dokonalá poklona žánru,, která jej zároveň i rozvíjí a v nových písních vybrušuje k další dokonalosti. Styl se vyvíjí a zní současně a neotřele. Je to vtahující a silné album postavené na něze, pomalosti a zároveň tu zní i nadhled a vtip. Myslím, že Britové se v Paříži, kde album vznikalo, museli krom tvrdé práce ve studiu i dobře bavit.

Nastoupí pomalý klavír a pak přijde procítěně civilní zpěv Stuarta A. Staplese. Něha zůstává a roli postupně přebírá jemný orchestrální doprovod. Pomalu se houpat. Takto zní úvodní For the Beauty. A pomalu to už zůstane. Tindersticks jsou ale zároveň příliš přemýšliví a hledající muzikanti na to, aby album znělo pořád ve stejné linii. Ne. Tindersticks ovládají několik způsobů, jak nahrát dokonale vypointovaný song. Bloky zvukové melancholie, i místa, kde až při několikátém poslechu vyjde najevo, jak důležitou roli tu hrají třeba bicí. Nevystupují do popředí, ladí a místy doslova nesou atmosféru. A takto zní i další nástroje. Nic nezní přeplácaně, a to ani v těch nejsladších okamžicích. V hlavní roli dokonalost, elegance, ladná souhra.

Pomalé písně se přitom dají hrát i energicky. A toto ovládají Tindersticks rovněž. Ty vypointované a atmosféru gradující mezihry i refrény. Vtipný úder činelu. Zpěv, který umí doslova nést a nebojí se ani gradovat. Lehce výjimečným songem je pak See My Girls. Lehce avantgardní a přes to něžný klavír v úvodu a pak přijde dokonalá kovbojská romantika i lehká rozervanost uprostřed nočního města. V tomhle romantickém stylu je pak občas povoleno i lehké, přiznané a zároveň vtipné balancování na hraně kýče. Umí to i Tindersticks. Ta trocha romantiky, která se při zpěvu někdy doslova lepí z úst, jako zbytky cukrkandlu. Pokud to ovšem dělají vyhraní muzikanti, hrající, a hrající si, s nadhledem a vkusem, je i tohle výhra.

Album plné pomalých písní, které ani na chvíli nenudí. Je to něžné, zábavné a vtahující. Neotřelé, své a silné. No, a že je to vlastně i ideální deska k nočnímu milování? Beze sporu. Bez obav lze ale pouštět i přes den. To zase pobaví svou hudebností.

Info

Tindersticks - No Treasure But Hope (Lucky Dog | City Slang, 2019)
album na Bandcampu

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Soustavný sonický nátlak (Part Chimp)

Dantez 25.07.2021

Britští Part Chimp se dosud věnovali noise rocku, který se inspiroval Sonic Youth i zběsilými Lightning Bolt.

Po jaké době je vhodné lidem říkat, že je milujeme? (Moontype)

David Stoklas 10.07.2021

Moontype, ačkoliv by mohli, se neohánějí technikou, ale intelektuálnímu math rocku naopak trochu srazili hrany.

Že by ten správný čas vytáhnout kytaru? (Flock of Dimes)

Veronika Jastrzembská 29.06.2021

Do toho se ještě přidá rozpačité porozchodové období, kdy člověk neví, co sám se sebou, jak znovu začít, z čeho se poučit...

Historie kapitalocénu a možnosti znovustvoření

prof. Neutrino 28.06.2021

Vydavatelství Neklid přichází s obsáhlou studií o zrodu a strategiích „kapitalistické ekologie“ aneb jak si člověk dokázal zotročit člověka a zplundrovat ekosystém planety ve jménu mamonu.

Snivě i do hloubky (Susheela Raman)

Akana 26.06.2021

Její fúze západních písničkářských postupů s východními prvky nepůsobí ani trochu povrchně nebo podbízivě.

Melancholie schovaná pod slunečníkem (Dark Tea)

Jiří Přivřel 25.06.2021

Gary Canino nabízí růžové brýle. Účinné homeopatikum bez předpisu.

Dokument doby, který platí i dnes (Charlie Soukup)

Jiří Vladimír Matýsek 05.06.2021

Charlie Soukup není hlubokomyslný lyrik ani intelektuální kritik nepravostí. Je spíše pronikavým glosátorem, svérázem, který se s ironickým odstupem dívá na své okolí.

Hlasy tří generací (Femi Kuti & Made Kuti)

Akana 03.06.2021

V důrazu na silné politické a sociálně-kritické výpovědi táhnou otec i syn za jeden provaz.

Magie obnovených Plastiků

Jiří Vladimír Matýsek 29.05.2021

V kompletní, téměř osmdesátiminutové podobě zaznamenává koncert z Kopřivnice, který se konal v rámci prvního turné obnovených Plastiků.

Motorama: intimní postpunk o cestách i samotě

David Stoklas 27.05.2021

Nikdy se netajili zalíbením v minulosti, v soviet-wave hudbě, v šestnáctibitovém retru, ve vzpomínkách, které nikdy nezažili.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace