Články / Reporty

Ze sna rybářovy ženy (Sýček, Minami Deutsch)

Ze sna rybářovy ženy (Sýček, Minami Deutsch)

Veronika Miksová | Články / Reporty | 03.11.2017

Proč voni sakra nezhasnou v lanovce ty světla, vždyť by ten výhled byl pak nadpozemskej, frfláme jak poslední spravedliví a úkosem odsuzujeme turisty-selfíčkáře cvakající nutně rozmazaný fotky, na kterých bude kulový vidět. Ne, tudy ne a kolik máš u sebe, tyvole jsme jak poslední žebráci, že sem si vzpomněla na ten na bankomat na Národce (aby jo když ročníky 86 oslovuji paní), du se vychcat a támhle je bankomat, cože voni už hrajou. Těhotná u vstupu, záblesk kabátu červené Karkulky Lu, letmý polibek, na víc není čas. Dnes to není o vlku. Brčko do pití chci, anebo ne.

“Jdu za tebou, stojím na místě.”

Od dob, kdy jsem v boji o denní chleba nucená mluvit víc, než je mi milé, a protažené dětské “a próóóč?” mě děsí víc než nákupní centrum, dokážu textově úsporný kapely docenit. Budějovický Sýček si s promotion hlavu neláme, o to milejší je návštěvnost. Co si to říkal, otče Libora II. Sýčka, onehdá na Šumavě, že jsou moc zábavoví? Že to říkáš zrovna ty, který oroduješ za Kurta Vileho s Courtney Barnett (budiž jim Malibu Beach lehká). Mělo by se ti dobře usínat, když slyšíš, co tvá krev pere do lidí. Radost - čirá hutná, pohlcující, svírající, skličující. Světská trojice se smýká na podlaze u knoflíků a druhé město se klepe pod našimi podrážkami. Prosinec je blízko, jako je daleko nová deska. Věřte mi, vždyť na úpatí Soví hatě, kde v osmdesátkách pořádal tajné skautské tábory Marek Orko Vácha, jsem si chodila hrát ještě jako cvrčátko.

Nesplachujte své chytré telefony do toalet, nealko švestka, alko hruška, vážně holky, Please the Trees hráli naživo se 420 people, musíte to slyšet/vidět. Ale kuš, směrem od pódia se pomalounku zvedá jiná vlna, naloží si vás na hřbet jako ty z dřevorytů Katshushiku Hokusai. Vlasatá čtyřka ze země vycházejícího slunce si nás obratně ladí na krautrockovou motoriku naroubovanou na psychedelii. Přisává se k našim útrobám jako nenechavé chobotnice k pohlaví a ústům lačné lovkyně perel s havraními vlasy. Přivírám oči, všechny komíhající ruce se najednou sbíhají jedním směrem jako chapadla ze Sna rybářovy ženy. Maniakální repetice cápků se slabostí pro minimalistické techno uznává z mezí jen ty krajní a hypnotickým zvukem ovládne celou Sedmičku. O tom samém I a O tom samém II (Übergleich Part I a II) zní mimo jiné názvy z debutu vydaného před dvěma lety u labelu GuruguruBrain. Říct, že Minami Deutsch přinášejí něco nového, by zavánělo hloupostí, někdy však pouze a jedině to, co důvěrně známe, přináší nejvyšší míru uspokojení.

Info

Minami Deutsch (jap) + Sýček
28.10. 2017 Klub 007 Strahov, Praha

photo by Hana

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.