Články / Reporty

Ze Šumperka podruhé: Od českého blues… po Hendrixe

Ze Šumperka podruhé: Od českého blues… po Hendrixe

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 14.11.2015

Druhý večer festivalu Blues Alive začal přesně tam, kde s posledními tóny Warrena Haynese ve čtvrtek skončil. Alespoň pokud jde o intenzitu projevu publika. Ondřej Havelka a jeho Melody Makers sahali až k úplným kořenům domácího blues a svou dynamickou, hravou a hlavně bravurní show doslova zbořili sál. Havelka, ač frontman, se držel spíše zkrátka a svůj patnáctičlenný ansámbl řídil spíše coby konferenciér. Repertoir byl podřízen orientaci festivalu. Bylo by ovšem chybou očekávat, že se bude hrát spíše na pomalejší strunu. Jistě, i na typická zasněná blues došlo, ale podstatnou část hodinového vystoupení tvořily řádně řízné swingové kusy s dostatkem prostoru pro bravurní – a publikem patřičně oceněné – sólování jednotlivých muzikantů.

Jestli má někdo okolo sebe aureolu legendy, je to bezpochyby Jiří Suchý. Není pochyb o tom, že spousta lidí přišla jen na něj – ten večer se v sále a foyer Kulturního domu pohybovalo výrazně jiné, na první pohled méně bluesové publikum. Suchému, stále s jeho typickou šibalskou jiskrou v oku a jistým hlasovým projevem, se od prvních písniček – klasických hitů Semaforu – podařilo rozezpívat diváky. Suchý hodně vzpomínal – a bavil. Pocity setkání s živoucí legendou domácí kultury byl neopakovatelný.

Přechodovou část večera vytvořili Bluesberry se svým hanspaulským blues, které na pódiu vystřídal Jan Spálený & ASPM. Jeho Profesionální Sdružení Amatérských Muzikantů se ukázalo být jedinou kapelou festivalu, která neměla ve svém obsazení kytaru. Spojení klavíru, trumpety a akordeonu, společně s rytmikou v kombinaci bicích a elektrického vibrafonu vytvořilo velmi originální zvuk, který zaujal, byť vyloženě neuhranul. Na klasické hity, jako je Špitál u Sv. Jakuba, je však spolehnutí, stejně jako na Havelkou a Suchým rozehřáté publikum, které lačně hltalo a bouřlivě oceňovalo každé sólo či vyhrávku.

Jednomu z nejlepších domácích kytaristů, všestrannému Luboši Andrštovi, zachránil krk jeho host, Američan Dani Robinson. Když totiž Andršt hrál sám jen se svým bandem, vkrádaly se na mysl obavy: bude-li takhle hrát celou dobu, bude to asi pěkná nuda… Což o to, Andršt hraje mistrovsky. Ale profesorsky, chladně, tak nějak bez šťávy. A koneckonců nehrál nic, co by nezahrál tucet dalších kytaristů. Dynamiku, drajv a ducha Jimiho Hendrixe na pódium přinesl Dani Robinson. Exhibující kytarista (hra zuby či za hlavou – běžná součást repertoáru) se opíral právě o Hendrixovy skladby (mj. Hey Joe natažená do dlouhého jamu s citacemi dalších riffů, nebo Little Wing) a Andršta odsunul do role vysoce kvalitního doprovodného hráče. Jistý závan legendárnosti se přesto dostavil - bez Andršta by přehlídka domácích podob žánru nemohla být kompletní. Ale byl to Robinson, kvůli kterému se vyplatilo zůstat vzhůru až do půlnoci.

Info

Blues Alive: Ondřej Havelka & Melody Makers, Jiří Suchý, Bluesberry, Jan Spálený & ASPM, Luboš Andršt Band & Dani Robinson
13. 11. 2015 Dům kultury Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Billie! Kuřecí! Eilish! Nugety!

redakce 21.08.2019

Billie vypálí největší hitovku hned zkraje, dívky ještě mladší než zpěvačka vřeští, až přehluší soundsystém – divím se, že zapomenou na breakdown v půlce písničky.

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…