Články / Reporty

Ze Šumperka podruhé: Od českého blues… po Hendrixe

Ze Šumperka podruhé: Od českého blues… po Hendrixe

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 14.11.2015

Druhý večer festivalu Blues Alive začal přesně tam, kde s posledními tóny Warrena Haynese ve čtvrtek skončil. Alespoň pokud jde o intenzitu projevu publika. Ondřej Havelka a jeho Melody Makers sahali až k úplným kořenům domácího blues a svou dynamickou, hravou a hlavně bravurní show doslova zbořili sál. Havelka, ač frontman, se držel spíše zkrátka a svůj patnáctičlenný ansámbl řídil spíše coby konferenciér. Repertoir byl podřízen orientaci festivalu. Bylo by ovšem chybou očekávat, že se bude hrát spíše na pomalejší strunu. Jistě, i na typická zasněná blues došlo, ale podstatnou část hodinového vystoupení tvořily řádně řízné swingové kusy s dostatkem prostoru pro bravurní – a publikem patřičně oceněné – sólování jednotlivých muzikantů.

Jestli má někdo okolo sebe aureolu legendy, je to bezpochyby Jiří Suchý. Není pochyb o tom, že spousta lidí přišla jen na něj – ten večer se v sále a foyer Kulturního domu pohybovalo výrazně jiné, na první pohled méně bluesové publikum. Suchému, stále s jeho typickou šibalskou jiskrou v oku a jistým hlasovým projevem, se od prvních písniček – klasických hitů Semaforu – podařilo rozezpívat diváky. Suchý hodně vzpomínal – a bavil. Pocity setkání s živoucí legendou domácí kultury byl neopakovatelný.

Přechodovou část večera vytvořili Bluesberry se svým hanspaulským blues, které na pódiu vystřídal Jan Spálený & ASPM. Jeho Profesionální Sdružení Amatérských Muzikantů se ukázalo být jedinou kapelou festivalu, která neměla ve svém obsazení kytaru. Spojení klavíru, trumpety a akordeonu, společně s rytmikou v kombinaci bicích a elektrického vibrafonu vytvořilo velmi originální zvuk, který zaujal, byť vyloženě neuhranul. Na klasické hity, jako je Špitál u Sv. Jakuba, je však spolehnutí, stejně jako na Havelkou a Suchým rozehřáté publikum, které lačně hltalo a bouřlivě oceňovalo každé sólo či vyhrávku.

Jednomu z nejlepších domácích kytaristů, všestrannému Luboši Andrštovi, zachránil krk jeho host, Američan Dani Robinson. Když totiž Andršt hrál sám jen se svým bandem, vkrádaly se na mysl obavy: bude-li takhle hrát celou dobu, bude to asi pěkná nuda… Což o to, Andršt hraje mistrovsky. Ale profesorsky, chladně, tak nějak bez šťávy. A koneckonců nehrál nic, co by nezahrál tucet dalších kytaristů. Dynamiku, drajv a ducha Jimiho Hendrixe na pódium přinesl Dani Robinson. Exhibující kytarista (hra zuby či za hlavou – běžná součást repertoáru) se opíral právě o Hendrixovy skladby (mj. Hey Joe natažená do dlouhého jamu s citacemi dalších riffů, nebo Little Wing) a Andršta odsunul do role vysoce kvalitního doprovodného hráče. Jistý závan legendárnosti se přesto dostavil - bez Andršta by přehlídka domácích podob žánru nemohla být kompletní. Ale byl to Robinson, kvůli kterému se vyplatilo zůstat vzhůru až do půlnoci.

Info

Blues Alive: Ondřej Havelka & Melody Makers, Jiří Suchý, Bluesberry, Jan Spálený & ASPM, Luboš Andršt Band & Dani Robinson
13. 11. 2015 Dům kultury Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Strašidelnej zadek v podzemí: Spooky Butt 3

Minka Dočkalová 06.09.2021

Výstava uzavírá trilogii vyjadřující se k absolutní tělesnosti člověka. Instalací nejde projít, aniž by se nás bezprostředně dotkla. Je totiž o nás všech.

Setkání v sadu - Osmý světadíl. Být či nebýt. (Pelhřimovy 2021)

Václav 05.09.2021

Jedeme s otcem zakladatelem Bratrem Orffem, Lukášem Novotným, dva dny před zahájením a kocháme se výhledy po krajině...

Lázeňské dvojhránky 2021 (Maminka)

Veronika Havlová, Viktor Palák 01.09.2021

Céline Sciamma využila období korony k natočení intimní, křehké a trochu mystické miniatury, v níž, jak je u autorky zvykem, objevujeme svět z ženské perspektivy.

Pro tělo, duši i bránici (Respect Festival 2021)

Akana 31.08.2021

A protože zlověstné předpovědi o dešti a zimě se zdaleka nenaplnily, Respect byl opět kouzelným setkáním s pestrou hudbou a přátelskými lidmi, na jaké jsme už léta zvyklí.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Ne!)

Veronika Havlová, Viktor Palák 31.08.2021

Tentokrát se Anna ujala i jedné ze dvou hlavních rolí v příběhu dvojice, která si během zhruba šesti let, co ji sledujeme, projde takovou vlastní vztahovou křížovou cestou.

KVIFF 2021: Na cestě a Memoria

Lukáš Masner 29.08.2021

Patrně mým největším favoritem letošního ročníku bylo iránské drama Na cestě sedmatřicetiletého debutanta Panaha Panahiho.

Lázeňské dvojhránky 2021 (Atlas ptáků)

Veronika Havlová, Viktor Palák 29.08.2021

Před třemi lety dostal Olmo Omerzu ve Varech za svůj film Všechno bude cenu za režii, teď se vrátil do hlavní soutěže s příběhem patriarchy...

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace