Články / Reporty

Ze Šumperka poprvé: Country Alive?

Ze Šumperka poprvé: Country Alive?

Jiří Vladimír Matýsek | Články / Reporty | 13.11.2015

První večer 20. ročníku šumperského festivalu Blues Alive se mi proti všem plánům zredukoval jen na dvě kapely. Díky zpoždění vlaku jsem do velkého sálu Domu kultury v Šumperku vešel ve chvíli, kdy dohrávala první kapela festivalu, polští Jan Galach Band. O jejich kvalitách či nekvalitách se nemá smysl na základě slyšeného rozepisovat. Bylo by to zoufale neobjektivní.

Jiným případem byli The Record Company ze Spojených států. Troufám si tvrdit, že o této kapele, která dosud nevydala plnohodnotnou desku, jen několik singlů a EP, ještě uslyšíme. Jejich šlapající, dravý mix syrového blues postavený na slideové hře na kytaru nadchl. I když měli jen slabou půlhodinku. Nespoutaný, energický frontman dlouho nevydržel sedět na židličce, na níž koncert začínal. Výborný začátek festivalu, který zároveň publikum skvěle rozehřál před hlavní hvězdou – večera i festivalu.

Warren Haynes a jeho Ashes & Dust Band nastoupili na jeviště přesně na čas. Neokázale, beze spěchu, rozvážně. Warren Haynes nepřijel do Šumperka (bylo to první vystoupení této legendy na našem území), aby dělal show. Od toho máme v hudbě jiné – a ti by asi ani do Šumperka nejeli. Warren Haynes přijel, aby hrál hudbu svého srdce. A v duchu poslední desky Ashes & Dust to bylo country. Sice hodně přitvrzené, postavené na ostré Haynesově kytaře, ale stále country. Spojení tvrdých kytar a křehkých akustických nástrojů – mandolíny, banja a houslí – vytvářelo velmi unikátní a strhující spojení. Někteří v publiku byli zpočátku možná překvapeni. Netrvalo dlouho a Warren Haynes si osazenstvo nabitého socialistického kulturáku omotal kolem prstu a to jej a jeho spoluhráče odměňovalo bouřlivým potleskem po každém sóle a každé písni. Warren Haynes hojně přidával a původně avizovanou délku koncertu nemálo přetáhl. Došlo i na hity, Dylanovu All Along The Watchtower a legendární instrumentální kus Allman Brothers Band, do které si Haynes naprosto přirozeně přimíchal citaci Norwigean Wood od The Beatles. A co by to bylo za bluesový festival, kdyby si na něm hlavní hvězda nestřihla bluesovou dvanáctku v té nejryzejší podobě. Nejedno srdce v sále bezpochyby zaplesalo.

Úvodní večer Blues Alive nastavil laťku poměrně vysoko. Pátek bude ve znamení domácí tvorby. Ale ať sebekvalitnější kapely vystoupí, těžko vymažou vzpomínku na Warrena Haynese. Na něj se bude v Šumperku dlouho vzpomínat.

Info

Blues Alive: Warren Haynes and Ashes & Dust Band, The Record Company
12.11.2015 Dům kultury, Šumperk

foto © Radim Malíček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.

„Energy crew, kde ste?!“ (Stormzy)

Jonáš Sudakov 05.03.2020

Lúč svetla neustále sledoval Stormzyho po pódiu, a keď zostal osamotený v tme, na chvíľu z neho šiel dojem, ktorý miestami rezonoval aj na albume Heavy Is The Head.

Vájb devadesátek je zpátky! (Pushteek Fest)

waghiss666 29.02.2020

Z koncertů se čím dál více vytrácí jakýsi aspekt vzrušujícího nebezpečí. Budu nadosmrti vzpomínat na všechny barvy, riffy, rytmy, tváře a pocity z tohohle večera.

Jen začátek nečeho velkého (Algiers)

waghiss666 24.02.2020

Půldruhé hodiny večírku u konce světa? Prý kdyby se o slovo nehlásila tradiční páteční diskotéka, hráli by ještě dýl. A mi by ani to nestačilo.

Vyprodaná Akropole? John Wolfhooker se hlásí o slovo.

Kateřina Ondráčková 24.02.2020

V dnešní době se žánrová vyhraněnost už moc nenosí, u John Wolfhooker se dlouhodobě osvědčila fúze screama, čistých vokálů, djentu a nově i elektro samplů.

Ho99o9 uspořádali obskurní hlukový dýchánek

Vojtěch Podjukl 24.02.2020

Frustrace je v hudbě silně znát a poskytuje zdroj energie, kterou jsou schopni na jevišti přetavit v dramatickou a absurdní podívanou.

Soundtrack do nového města (Black Marble & Panther Modern)

Sabina Coufalová 20.02.2020

Černá vládla všem. Snad nezavlaje i nad Kasárnami, hovory o budoucnosti karlínského prostoru se vynořovaly celý večer.

Efterklang v euforii. Archa též.

Veronika Mrázková 18.02.2020

Tak čistou a elektrizující radost není možné zažít často, byť se vám vystoupení líbí sebevíc... Stalo se v Divadle Archa.