Články / Reporty

Zea & King Ayisoba: Ghansko-fríská koalice za lepší svět

Zea & King Ayisoba: Ghansko-fríská koalice za lepší svět

Anna Mašátová | Články / Reporty | 01.07.2014

Snad nemůže být větší kontrast. Bílej kluk s barvou vlasů myšího kožíšku a chlapeckým úsměvem, co by z fleku mohl hrát Hurvínka, a dredatý nasvalený Ghaňan s hlasem jako motorová pila.

Holanďan Arnold de Boer alias Zea hrál sice na nejrůznější instrumenty odmalička, po střední škole se ale pustil do studia antropologie a filozofie. Alpert Apozori, skrývající se pod pseudonymem King Ayisoba, byl k muzice veden už jako dítě svým dědečkem, vyhrával na pastvě, slavnostech i pohřbech a po dědově smrti zdědil jeho dvoustrunné kologo. V sousedství se stal hvězdou, ctižádost ho ale zavedla do vzdálenější Accry, kde se nechal najmout jako hotelový hlídač. Brzy ho objevil Terry Bon Chaka, vítěz národní soutěže v hiplifu, ve stylu propojujícím highlife, dancehall, reggae, hip hop, v současnosti extrémně oblíbený žánr, který svůj vznik datuje do sedmdesátých let minulého století. Krátkou spolupráci utnula Bon Chakova smrt, Ayisoba se musel znovu protloukat sám. Propojení tradičních nástrojů s beaty a řezavým hlasem mu však přineslo obrovskou popularitu v celé zemi, písně glosující jak vlastní život, tak aktuální politickou situaci, se držely v čele žebříčků. Díky tomu ho při ghanském pobytu objevil i de Boer. Ayisoba ho zaujal natolik, že nakupoval veškeré dostupné nahrávky a doma je rozdával kamarádům, při další návštěvě země se rozhodl Kinga vyhledat a dotáhnout do Evropy.

To se skutečně stalo, slovo dalo slovo a Zea a King Ayisoba vyrazili na evropské turné. Další rok dovezli i Ayisobovu kapelu a nachystali vydání nové desky na de Boerově labelu Makkum Records. Letos si oba nadělili novinky. Zea si rozšířil diskografii titulem Swimming City, ghanská parta je nyní na turné k druhé oficiální studiové nahrávce Wicked Leaders. Kromě přátelství je pojí i nepopiratelná touha po změně. Oba naléhavě glosují dění kolem sebe, de Boer více hračičkářsky, pomocí mikrofonů, synťáků, smyček a několika nástrojů, Ayisoba se zas s punkovou nesmiřitelností trefuje do prasáckého chování svého otce i zkorumpovaných vůdců.

Po dvou letech opět v Akropoli, podobný scénář. Zprvu prázdný sál při de Boerově zahájení, pak s každou další písní noví příchozí, na prázdninovou neděli nakonec více než slušné. Jednou drásavá destrukce zvuku, jindy skoro sedmdesátkové popěvky, one man break-pop v podání člena kultovních postpunkových The Ex. Nové věci jako Sub Specie Ludens, People Shrink, People Grow i starší kousky Exploading Head Syndrom, It's Quiet nebo znepokojivou Why So Scared? doplnilo Bourgeois Blues na motivy prastarého blues Leada Bellyho s krákavým vokálním doprovodem Kinga Ayisoby.

Ayisobova kumpanie vystřídala Holanďana vzápětí. Šestice s roztodivnými nástroji jako severoghanský roh dorgo v rukách Ayisobova bratra Abokua Adortangy, buben guluku i míč připomínající perkuse sinyaka, xylofon i tanečník. Pestrobarevné tradiční oblečení, zběsilý tanec, bekot a mekot ovcí a koz, více než hodinový africký nářez bez srovnání, Ayisobův animální hlas se zavrtává do lebky a ničí ušní bubínky. Až hypnotizující šílenství, které na chvíli zvolnila jen Arnoldova kytara ve společné Akolbire. Energie na rozdávání, po koncertě ještě celá kapela tančí hodiny pod taktovkou DJe, přitom před sebou má měsíční šňůru, v jejímž rámci zahraje i na slavném Roskilde.

Festival Respect 2014 tímhle dvojkoncertem zaklapnul svou bránu. Po prázdninách už ale organizátoři chystají další hudební lahůdky. Dobet Gnahoré, Anna Aaron, Aurelio a další...

Info

Zea (nl) + King Ayisoba (gha)
29. 6. 2014, Palác Akropolis, Praha

foto © Tomáš Moudrý

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Vpřed! (Move Fest)

Veronika Mrázková 14.10.2020

"Za Hitlera se pálily knihy, dnes se na Facebooku skrývají nevhodné komentáře." Co je nevhodné? Hned první večer došlo na českou premiéru kusu Brave New Life.

Zvláštní magie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 11.10.2020

Může mít jazz punkovou energii? Může unést do jiných dimenzí? Může uspávat? Drtit sonickou stěnou? Samozřejmě. All That Jazz!

Takhle bude vypadat jazz budoucnosti? (Jazz Goes to Town 2020)

Jiří Vladimír Matýsek 09.10.2020

Navzdory okolnostem i letos - už po šestadvacáté - kráčí Hradcem Králové jazz. Tentokrát se táže: Kam směřujeme? Otázka vskutku aktuální...

Mezi Smetanou a music clubem (Bez ambicí)

Michaela Šedinová 09.09.2020

Ve skvělém prostředí – venkovní Smeták stage stála u Smetanova domu a vnitřní v industriálním klubu Kotelna.

Setkání v sadu: Sedmá pečeť, rok nejtemnější (Pelhřimovy 2020)

Václav 04.09.2020

Posledních několik let jsem měl pochybnosti o přínosnosti celé akce. Proč dělat něco, čeho je v Čechách nyní dosti. Hluboce jsem se mýlil.

Něco nadčasového (Tata Bojs & Filharmonie Brno & „mladí Mozarti“)

Adéla Polka 04.09.2020

Funguje to. Nenásilně a vkusně.

Darkshire v jeskyni skrývá budoucnost

Vadim Petrov 01.09.2020

Nová vlna dnb. Tady nejde o formality v rámci jednoho žánru, ale o estetiku nastupující generace.

„Tam, odkud jsme, krásně zpívají ptáci, a vzduch je naplněný hudbou.“ (Vivat vila)

Michal Pařízek 30.08.2020

Malé akce jako festival Vivat vila jsou strašně potřebné a důležité, tady i díky komunitnímu přesahu, nejde jen o hudbu.

Když se rozestoupilo nebe (Jednota Kalvárie)

Jakub Šíma 25.08.2020

Cestou z Úštěku do Blíževedel nespouštím oči z kalvárie, kterou na obzoru nejde přehlédnout. Majestátně se vypíná mezi okolními kopci a i ze vzdálenosti několika kilometrů.

Dobršská brána 2020: Pánubohu pod okny

Jan Starý 19.08.2020

Ondřej Bezr označil „brněnský Trutnov“ za „jednu z mála akcí, které se letos konají“. To je hodně daleko od pravdy.