Články / Reporty

Zelinářská kalkulačka (ArcTanGent)

Zelinářská kalkulačka (ArcTanGent)

Vadim Petrov | Články / Reporty | 19.08.2017

Konečně jsem dorazil na Fernhill Farm, kde se už pátým rokem koná mathrockový festival ArcTanGent. Po řádné rešerši nabídky wrapů, gyrosů a kebabů se tučným davem s tučným wrapem proderu k postrockové kapele; k mému překvapení se nejedná o kapelu, ale o promítání krátkých surrealistických filmů s nepříliš padnoucím soundtrackem, který doplňuje bubeník, aby se to vůbec dalo považovat za živé vystoupení. Nejspíš jsem na Nordic Giants něco nepochopil.

Rozladění spraví Russian Circles s nesmlouvavým, těžkým zvukem, ledoborec, který láme kry nejistoty, jestli sotva se rozjíždějící festival (první den hraje jen polovina stagí) bude něco víc než pozérská honitba složitých riffů.

Druhý den svižný start s You Break, You Buy. Jestli se jejich math rock dá považovat za cválající klisničku, pak Alpha Male Tea Party jsou splašení hřebci ve snaze překousnout udidlo.

Pravé britské počasí se poprvé pořádně projeví během Living Body. Roztomilý postrock má od začátku narvaný stan, přestože kvůli silnému větru prší i vevnitř. Navazují Ohms – nejtemnější kapelu celého festivalu poznáte podle bílé dětské botičky přivázané k baskytaře. Rozhodně zábavnější volba než ukňouraní Wot Gorilla.

Největším překvapením se stanou chaotičtí Frontierer – takhle nějak asi vypadali The Dillinger Escape Plan, když začínali. Surová, nevybouřená energie manifestuje v nerozklíčovatelných riffech a nahrazuje obsah myslí paralyzujícím hlukem. Znalce by nemělo překvapit, že právě zde se sejdou Finn the Human, růžový jednorožec a Wonder Woman se spadlým korzetem, který odhalí zarostlou hruď britského třicátníka.

„Tohle nebude moc math rock, spíš hip hop,“ slyším varování před Ho99o99. Hned po atmosférickém intru se rozjede brutální moshpit, v záplavě těl, stroboskopů a proudů deště odevzdaně ztrácím kontrolu nad svým fyzickým tělem. V závěrečné wall of death skočí jeden z raperů doprostřed, lyrickou píseň však musí předčasně ukončit, jelikož se kabel od mikrofonu zamotá do běsnícího davu a ten popadá na jednu velkou hromadu.

Ideální warm up před Converge, čvachtám si cestou se na hlavní stage. Mé nadšení je ale utopeno v bažině sjetých a vožralých Britů, místo láskyplného moshe jen pozoruji těla padající jedno přes druhé jako klauni ve špatném cirkuse. Nakonec jsem rád, že Converge končí o půl hodiny dřív. Keša v předchozím reportu z ArcTanGentu psal, že headlineři kazí festivaly, a v tomto případě se to bohužel potvrdilo. Uvidíme zítra na Explosions in the Sky.

Info

ArcTanGent no. 5
17. – 20. 8. 2017 Fernhill Farm, Bristol, UK

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Blues Alive: Oslava svobody

Jiří Vladimír Matýsek 17.11.2019

I v sobotu se držela laťka kvality na vysoké úrovni a nijak se neubíralo ani na obdivuhodné pestrosti, s níž se podařilo letošní program postavit.

„Que me des diez euros!“ aneb bikram jóga v Underdogs’

Cyril Nováček 17.11.2019

Do vůně stále doutnajících santalových tyčinek nastupuje punková diva z Compostely s kuklou na hlavě a hned od začátku pouští jednu vlnu breakcoru a drum and bassu za druhou.

Dav roztopený chladom... (Mayhem)

Lucia Banáková 17.11.2019

Jednorožce, zvratky a poctivý nórsky black metal.

Blues Alive: Neobyčejní a obyčejní

Jiří Vladimír Matýsek 16.11.2019

Blues is life, blues is alive (and well). A taky může nabývat spousty podob.

Hey, How Ya Doin’? (De La Soul)

David Bláha 15.11.2019

De La Soul předváděli veteránsky bezchybný rap poháněný roky prověřenými beaty. Setlist ale nebyl nostalgickým přehráváním debutové desky...

Blues Alive: Třikrát jinak. A The Stooges

Jiří Vladimír Matýsek 15.11.2019

Personal Jesus od Depeche Mode nebyla ten večer jediná píseň, která na bluesových pódiích moc často nezní.

O čem stojí za to zpívat (The Lumineers)

Anna Valentová 12.11.2019

The Lumineers předvedli show adekvátní svému jménu, přesto celému večeru chyběl nějaký skutečně výjimečný moment.

Hádanky z Utrechtu #4: Všechno je, jak má být

Michal Pařízek 11.11.2019

O duchu ve stroji se bavíme staletí, Holly Herndon to dokázala obrátit vzhůru nohama – pomocí strojů vytvořila emoce tak důvěrné...

Hádanky z Utrechtu #3: Chicago rulez!

Michal Pařízek 10.11.2019

Hudebně někde mezi free jazzem, gospelem a zuřivým art punkem, nasazením i napětím nepříliš daleko od Algiers například? Silná slova ze silného místa.

Poslouchat až do rána (Becca Stevens)

Karolina Veselá 10.11.2019

Největší obdiv ale putoval k hlavní hvězdě večera. Mezi Beccou Stevens z nahrávek a tou, co stála na pódiu, nebyl jediný slyšitelný rozdíl.