Články / Reporty

Živé kvety, dobré kvety

Živé kvety, dobré kvety

Ladislav Tajovský | Články / Reporty | 14.11.2017

Živé kvety jsou doma institucí, která přesahuje rozměr populární hudby. U nás máme taky spoustu skvělých muzikantů, ale rozměru toho, co na Slovensku znamenají Živé kvety, nikdo západně od Moravy nedosahuje.

Tentokrát je pozval stále lepší Unijazz do stále lepšího Kaštanu, takto své domovské scény. Páteř večera logicky tvořily písničky z loňské desáté řadovky Nové poschodia, výjimkou z vlastního repertoáru bylo závěrečné blues Sváti Karáska Návštěva v pekle, překvapení večera. Zazněly i dvě zatím nevydané novinky, Nestrácaj dych a Navždy.

Živé kvety naplňují dylanovské heslo „tři akordy a pravda“, na jejich písničkách je nejcennější právě to, že jim jeden věří, i když s lecčím nemusí souhlasit. Zazněly dva druhy písniček – ty první s klasickým milostným tématem, ty druhé ostře politické. Už od časů domovského divadla Stoka čelila skupina zřetelnému odporu vládnoucího establishmentu, nejdřív mečiarovského a teď Ficova, aniž by ale Lucie Piussi, výhradní autorka textů, jakkoliv slevila. Jestli i ve skladbách odehraných v Kaštanu najdeme něco jako poselství, pak jednoznačně to, které se nese v duchu univerzálního humanismu („To, čo nás spája, je silnějšie a väčšie ako to, čo nás delí...“). Dost možná je v některých postojích jistá dávka naivity, ale optimismus a víra v „dobro“ jsou tím nejlepším ze špatných přístupů ke světu.

Klíčovým prvkem zvuku kapely je kytara Petera Bálika. Ten si nedávno pořídil nového Gibsona (model Les Paul), a pokud chcete slyšet Neila Younga v plné síle a naživo, můžete zvolit přístupnější a levnější variantu. Bálik je do zvuku svého nového nástroje evidentně zamilovaný a hodně mu to s ním jde, zároveň mu nechybí soudnost a cit pro míru. Za bicími seděl místo zaneprázdněné Agnes Lovecké Michal Lašán, který dostál tomu, proč na pódiu byl. Autor textu si rve zbylé vlasy, že odešel poté, co koncert po dvou a čtvrt hodinách skončil, a minul tak unplugged blok, který poté neplánovaně přišel. Zatraceně…

Info

Živé kvety (sk)
11. 11. 2017 Kaštan, Praha

foto © Veronika Kamila Wohlrabová

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Dvě světla na konci deště (Kaleida + Viah)

Tomáš Jančík 28.03.2024

I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.

Swag a dechberoucí sexappeal (Annet X & NobodyListen)

waghiss666 24.03.2024

Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.

Mezi chaosem a soustředěním (The Ex)

Akana 24.03.2024

Pří ohlušujících noiseových náletech se především Hessels s Moorem svíjeli se svými nástroji s takovou bezuzdností, až to bylo o strach.

Róisín Murphy: elegancia a veľa vtipu

Michal Mikuláš 20.03.2024

Vstupenky na nenapodobiteľnú írsku disco queen boli v nedeľu popoludní už nedostupné. No wonder...

7 okamžiků South by Southwest 2024

David Čajčík 20.03.2024

Unikátní zážitek, kdy je možné vidět jedny z největších jmen amerického kreativního či tech průmyslu, hollywoodské hvězdy vedle stovek a stovek zcela neznámých hudebních projektů.

Někdy to vazbí, někdy vázne (Idles)

Michal Smrčina 17.03.2024

Nadšení bylo všudypřítomné, k hale přijelo pár autobusů zapálených výprav. Možná nevěděli, co SaSaZu znamená, možná jim to bylo jedno.

Ze dna spirály (hackedepicciotto)

Kryštof Kočtář 15.03.2024

Po zvukové stránce v něm – obdobně jako rovněž dvojice Dead Can Dance – namíchalo koktejl ze surovin z celého světa, avšak rozhodli se jej vypít v berlínském techno klubu.

Zapleteni v sítích filmu (FAMUFEST)

Tomáš Jančík 13.03.2024

Zpoza rohu ulice slyším šum, z dálky vidím ve tmě modře svítící neon a pod ním nespočet hloučků převážně studentů. Co bylo dál?

Harfa, která si vše pamatuje (Mary Lattimore)

Julia Pátá 12.03.2024

Každá další píseň se vznáší mezi klidně usazeným publikem, proplouvá kolejemi a mizí společně s vlaky jednou za čas projíždějícími kolem pražské MeetFactory.

Extatická geometrie s Meshuggah

Jan Starý 11.03.2024

Někdo poslouchal v nábožném vytržení, někdo mával vlasy do – některého – rytmu, nadšení ale působilo celkem univerzálně.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace