Články / Sloupky/Blogy

Živelný zápisník na doma: Vykoupení, smrt, smrt, vykoupení

Živelný zápisník na doma: Vykoupení, smrt, smrt, vykoupení

Libor Staněk | Články / Sloupky/Blogy | 12.04.2020

Snad poprvé v novodobé historii jsou na Velikonoce zavřeny všechny naše kostely. V návaznosti na to se během svátků neuskuteční žádné veřejné bohoslužby. Už první protestanté ale tvrdili (na základě Ježíšových výroků), že posvátnou mši lze uskutečnit kdekoliv. Třeba i v obýváku na gauči. K svátečnímu rozjímání nad věcmi minulými, současnými i těmi příštími vám může posloužit i album Pašijové hry velikonoční od Plastic People of the Universe.

Dnes již legendární desku Plastici nahráli na Hrádečku Václava Havla, který se tak v jeden květnový den roku 1978 proměnil v provizorní nahrávací studio. Jak je už z názvu patrné (z latinského passio – utrpení), netradiční rocková opera čítající celkem devět písní reflektuje utrpení a smrt Ježíše Krista. Kapelu nahrávání zastihlo v temné době normalizace, kdy byla vystavována permanentnímu tlaku ze strany Veřejné bezpečnosti. „STB očekávalo, že hrát nebudeme, ale my jsme hráli dál. Naše snažení vyvrcholilo u Pašijí, což byla velice obtížná věc. Mejla to jel po muzikantský stránce a já po tý teologický,“ říká ke vzniku desky její hlavní iniciátor Vratislav Brabenec, který se na další roky stal nekorunovaným lídrem skupiny. Na jeho popud totiž vznikly i další dva koncepční projekty: Jak bude po smrti (1979) a Co znamená vésti koně (1981). Plastici se tak pod jeho taktovkou na čas odklonili od rockových východisek ve prospěch zadumaných artistních linií, jež se nezdráhaly čerpat z postupů církevní hudby. Dle mnohých hudebních kritiků se zde dotkli svého vrcholu.

Otče, proč jsi mne opustil

Všechny texty na desce sestavil na základě Starého a Nového zákona Vratislav Brabenec. Výjimku tvoří pouze poslední část kompozice s názvem Noc Temná, jejímž autorem je Pavel Zajíček. „Jidáš předurčen ke zradě, Petr ke slávě, Kristus na Kříž / Kristus na nebesa na kříž / Jidáš, co Jidáš zradil třicet stříbrných / kup si provaz jdi! / támhleta větev, ne? / Proč ne? / tak je prorokováno / je to hrůza je hrůza proroctví / je hrůza smrt je osud / je Bůh otec obětuje syna jediného,“ zběsile deklamuje ve druhé písni Nebo Jití jest Hospodinovo Brabenec, jehož hlas je zprostředkovatelem Ježíšova utrpení, které má vykoupit lidstvo z hříchu.

Deska graduje předposledním songem Otče, který je odevzdanou promluvou Ježíše k Bohu Otci. Kristus se v ní setkává s radikální opuštěností Boha a ve spárech lidského strachu se připravuje na svou „božskou smrt“. Jeho duch je připraven, ale tělo podléhající urputné slabosti nikoliv: „Jako lotra jali jste mne / Učil jsem v chrámě, nejali jste mne / Ten dav, jako lotra vedou mne s lotry ukřižují / Otče, odejmi kalich hořkosti ode mne / Ale ne jak já chci, ale jak Ty chceš / Otče, proč jsi mne opustil,“ zvolává Ježíš, jehož niterná výpověď je v písni prokládána hebrejským unisonem: Eli, Eli, lema sabachthani (Bože, proč jsi mne opustil).

Křesat světlo

Pašije končí Zajíčkovou sugestivní recitací sestavenou ze surových fragmentů, které v symbolických náznacích nastiňují Ježíšovo zmrtvýchvstání: „Hřeby z masa ven / praskaj okovy / zraj ohnivej vzduchu / plamen vody / třese se tělo (…) Místo popravy, místo krve, místo octa / odval kameny / místo dřeva vichrů, místo života / světlo drtí čas / místo věčnosti, místo boje z mraků / padá hlas,“ nasloucháme Zajíčkově prorocké autostylizaci, která v nás může vzbudit bezprostřední intuitivní prožitek něčeho, co nás vždy přesahuje, co se opakuje v lidském počínání bez ustání: „Vykoupení, smrt, vykoupení / smrt, vykoupení smrt / Jak je psáno a říkají proroci.“

Brabencovo libreto nechtělo být v žádném případě politickým gestem, ale oproti své vůli se jím nakonec stát muselo. Společenský kontext doby zapříčinil, že okruh lidí kolem undergroundu nalezl společný hlas s křesťanstvím, o čemž svědčí slova filozofa Jiřího Němce: „Tak jako americký underground nasákl levicové a orientální myšlenky, tak český underground nasával myšlenky pronásledované, kam patřilo i křesťanství.“ Pašijové hry velikonoční jsou důkazem toho, že Plastici svou hudbou křesali světlo i v těch nejtemnějších dnech.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Kdo byl na Měsíci první? Aneb hudba, kterou neslyšíte

Marek Blažíček 21.06.2021

Sedmašedesátiletý Salvatore Garau se dlouhá léta věnuje konceptuálnímu umění a zároveň maluje abstraktní obrazy. A díky němu se ve světě umění poprvé vydražilo „nic“.

Šejkr #55: Kdo jede na tygru...

Michal Pařízek 18.06.2021

Tvorba Marka Lanegana mě provází tak dlouho, že se to až stydím říkat. Kdo vyrazil do pražských Riegráčů a kdo jede na tygru?

Hudba k láske (Vec+ Švidraň)

Mišo_O 17.06.2021

Za absolútny vrchol celého albumu a za Vecovu pravdepodobne najlepšiu vec, ktorú za posledné roky vygravíroval do papiera zlatými literami, sa smelo dá považovať...

Šejkr #54: Jak děláš omeletu?

Michal Pařízek 04.06.2021

Vzpomínky na Beatpol, The Drones, Anthonyho Bourdaina a peklo posledních dní. Včetně receptu!

Co je to tady za mumraj? (Alyona Alyona)

Iryna Zahladko 26.05.2021

Začátkem dubna vyšla druhá deska Alyony Alyony, jejíž název se dá přeložit jako „mumraj“, a nahrála ji ukrajinská rapperka s šestnácti muzikanty z celého světa.

Šejkr #53: Bude konec světa?

Michal Pařízek 21.05.2021

Galerijní absence možná sehrála svou roli i při nadšení z výstavy Siegfrieda Herze v pražském Doxu, ale mám za to, že bych byl podobně ohromený i bez efektu korony.

Šejkr #52: Jaké by to bylo...

Michal Pařízek 06.05.2021

Jaké by to bylo, kdyby Kryštof Kolumbus skončil jako podřadný otrok a celá slavná konkvista se obrátila do incké invaze do staré dobré Evropy? V Šejkru se toho dozvíte mnohem…

Šejkr #51: Na vnitřní vlně

Michal Pařízek 22.04.2021

Třetí největší město ve Španělsku, jiný vzduch, jiné nebe, jiné prostředí. Jak to poznamená dnešní Šejkr na Radio 1?

Katetr: Vytáhni si hlavu z vreca

Jarmo Diehl 18.04.2021

Idea přišel s klipem k poněkud infantilnímu tracku Hraju si, kde s přáteli rapuje o tom, že má péro, žmoulá ho a verbálně klohní.

Bubny Voices: z Prahy do Kyjeva a zase zpátky

Iryna Zahladko 15.04.2021

Na konci prosince loňského roku vydal ukrajinský hudební label System album Bubny Voices, které je svéráznou hudební dokumentací areálu v okolí Nádraží Praha-Bubny.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace