Články / Sloupky/Blogy

Živelný zápisník na doma: Vykoupení, smrt, smrt, vykoupení

Živelný zápisník na doma: Vykoupení, smrt, smrt, vykoupení

Libor Staněk | Články / Sloupky/Blogy | 12.04.2020

Snad poprvé v novodobé historii jsou na Velikonoce zavřeny všechny naše kostely. V návaznosti na to se během svátků neuskuteční žádné veřejné bohoslužby. Už první protestanté ale tvrdili (na základě Ježíšových výroků), že posvátnou mši lze uskutečnit kdekoliv. Třeba i v obýváku na gauči. K svátečnímu rozjímání nad věcmi minulými, současnými i těmi příštími vám může posloužit i album Pašijové hry velikonoční od Plastic People of the Universe.

Dnes již legendární desku Plastici nahráli na Hrádečku Václava Havla, který se tak v jeden květnový den roku 1978 proměnil v provizorní nahrávací studio. Jak je už z názvu patrné (z latinského passio – utrpení), netradiční rocková opera čítající celkem devět písní reflektuje utrpení a smrt Ježíše Krista. Kapelu nahrávání zastihlo v temné době normalizace, kdy byla vystavována permanentnímu tlaku ze strany Veřejné bezpečnosti. „STB očekávalo, že hrát nebudeme, ale my jsme hráli dál. Naše snažení vyvrcholilo u Pašijí, což byla velice obtížná věc. Mejla to jel po muzikantský stránce a já po tý teologický,“ říká ke vzniku desky její hlavní iniciátor Vratislav Brabenec, který se na další roky stal nekorunovaným lídrem skupiny. Na jeho popud totiž vznikly i další dva koncepční projekty: Jak bude po smrti (1979) a Co znamená vésti koně (1981). Plastici se tak pod jeho taktovkou na čas odklonili od rockových východisek ve prospěch zadumaných artistních linií, jež se nezdráhaly čerpat z postupů církevní hudby. Dle mnohých hudebních kritiků se zde dotkli svého vrcholu.

Otče, proč jsi mne opustil

Všechny texty na desce sestavil na základě Starého a Nového zákona Vratislav Brabenec. Výjimku tvoří pouze poslední část kompozice s názvem Noc Temná, jejímž autorem je Pavel Zajíček. „Jidáš předurčen ke zradě, Petr ke slávě, Kristus na Kříž / Kristus na nebesa na kříž / Jidáš, co Jidáš zradil třicet stříbrných / kup si provaz jdi! / támhleta větev, ne? / Proč ne? / tak je prorokováno / je to hrůza je hrůza proroctví / je hrůza smrt je osud / je Bůh otec obětuje syna jediného,“ zběsile deklamuje ve druhé písni Nebo Jití jest Hospodinovo Brabenec, jehož hlas je zprostředkovatelem Ježíšova utrpení, které má vykoupit lidstvo z hříchu.

Deska graduje předposledním songem Otče, který je odevzdanou promluvou Ježíše k Bohu Otci. Kristus se v ní setkává s radikální opuštěností Boha a ve spárech lidského strachu se připravuje na svou „božskou smrt“. Jeho duch je připraven, ale tělo podléhající urputné slabosti nikoliv: „Jako lotra jali jste mne / Učil jsem v chrámě, nejali jste mne / Ten dav, jako lotra vedou mne s lotry ukřižují / Otče, odejmi kalich hořkosti ode mne / Ale ne jak já chci, ale jak Ty chceš / Otče, proč jsi mne opustil,“ zvolává Ježíš, jehož niterná výpověď je v písni prokládána hebrejským unisonem: Eli, Eli, lema sabachthani (Bože, proč jsi mne opustil).

Křesat světlo

Pašije končí Zajíčkovou sugestivní recitací sestavenou ze surových fragmentů, které v symbolických náznacích nastiňují Ježíšovo zmrtvýchvstání: „Hřeby z masa ven / praskaj okovy / zraj ohnivej vzduchu / plamen vody / třese se tělo (…) Místo popravy, místo krve, místo octa / odval kameny / místo dřeva vichrů, místo života / světlo drtí čas / místo věčnosti, místo boje z mraků / padá hlas,“ nasloucháme Zajíčkově prorocké autostylizaci, která v nás může vzbudit bezprostřední intuitivní prožitek něčeho, co nás vždy přesahuje, co se opakuje v lidském počínání bez ustání: „Vykoupení, smrt, vykoupení / smrt, vykoupení smrt / Jak je psáno a říkají proroci.“

Brabencovo libreto nechtělo být v žádném případě politickým gestem, ale oproti své vůli se jím nakonec stát muselo. Společenský kontext doby zapříčinil, že okruh lidí kolem undergroundu nalezl společný hlas s křesťanstvím, o čemž svědčí slova filozofa Jiřího Němce: „Tak jako americký underground nasákl levicové a orientální myšlenky, tak český underground nasával myšlenky pronásledované, kam patřilo i křesťanství.“ Pašijové hry velikonoční jsou důkazem toho, že Plastici svou hudbou křesali světlo i v těch nejtemnějších dnech.

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Šejkr #126: „Ono se to k tobě blíží“

Michal Pařízek 22.03.2024

„Světová zpráva o štěstí zařadila Česko na 18. místo.“ No to se mi ulevilo, pak že jsme na tom špatně.

Preview: Jeden svět 2024

Ondra Helar 19.03.2024

Šest festivalových tipů, a to napříč tématy, protože i to je letošní novinkou – schází jednotné téma, zato je spoustu různých kategorií.

Šejkr #125: Jako v křesle

Michal Pařízek 08.03.2024

Dělo se toho spoustu, možná nejsilnějším zážitkem ale byla návštěva Kunstmuzea v Haagu. V hlavní roli Max Beckmann, Piet Mondrian, De Stijl. A Can.

Šejkr #124: „praise your cringe“

Michal Pařízek 23.02.2024

„Praise your cringe,“ hřímá Joshua Idehen z pódia lublaňského klubu Channel Zero. Motivuje, káže a směje se u toho. Emoce na praporu a dojetí.

To nejlepší z první dekády festivalu Ment (Andraž Kajzer)

Andraž Kajzer 13.02.2024

Dekáda je výročí, které je potřeba pořádně oslavit. Jako první nabízíme pamětihodné momenty přehlídky uměleckého ředitele festivalu Andraže Kajzera.

Šejkr #123: To podstatné již…

Michal Pařízek 09.02.2024

Pohledy se mohou různit, naštěstí. „Můj je ten správný.“ Ano, takhle by to mělo, mohlo být. Právě Kafka je jednou z těch osobností...

Šejkr #122: „El color de los días“

Michal Pařízek 26.01.2024

„Tohle je konec internetu. Měli bysme si zase posílat dopisy, to bude mnohem užitečnější než tenhle shit.“ Ano, na letošním Eurosonicu padaly i takovéto věty.

Šejkr #121: Nanovo

Michal Pařízek 12.01.2024

Přelom roku je mimo jiné ve znamení koncertní pauzy. Pokaždé si to užívám víc, je třeba vypnout a povolit... Na jak dlouho?

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 1. místo

redakce 04.01.2024

Výsledky nejsou nic menšího než vzrušující. Redakční hlasování o nejlepší nahrávku roku 2023 ovládli...

Desky roku 2023 podle Full Moonu: 2. místo

redakce 03.01.2024

Jedno údolí je magické i skličující, to druhé syrové a vznětlivé jako troudná sojka, neukojitelný hněv.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace