Články / Reporty

Životem poučené... (Longital + Katarzia)

Životem poučené... (Longital + Katarzia)

Martin Řezníček | Články / Reporty | 24.10.2016

Čtvrteční večery mají specifické kouzlo. Únava stupňující se od pondělí přechází v příjemné hučení v hlavě a vidina pátečního odpoledne je lákavá jako vůně pekárny, okolo které člověk denně chodí na tramvaj. Pro někoho ideální čas přepnout na autopilota a usnout u sledování krimisérie nebo třístého dílu soap opery; ne tak pro zaplněný sál Divadla Archa, netrpělivě očekávající dvě silná vystoupení dvou slovenských žen – zpěvačky Shiny (z kapely Longital) a písničkářky Katarzie. Obě spojuje nejen jazyk, krajina původu a vydavatelství Slnko records, ale i dvě nově vydaná alba, která byla v Arše pokřtěna.

Večer otevřeli Longital. Shina přikráčela na jeviště ve škrabošce – tajemná – zápěstí ovázané šátky. Tanec, připomínající strom chvějící se ve větru, zhmotňoval vše, co pro zpěvačku představuje album Divoko: „Ve mně slovo ,divoko‘ představuje spíš cosi bez zábran, bez předsudků. Bez toho, co by člověk měl dělat, protože to tak dělají všichni. To je pro mě divokost. Uvolnění.“

A při koncertu bylo znát, že důležitý je pouze autentický prožitek – jak u interpreta, tak u diváka. Když se na pódiu při písni Na horu a dolu zjevily vlčí hlavy, sál přikryl tajuplný mrak imaginace, ze kterého udivené obecenstvo našlo cestu až po necelých devíti minutách, kdy skladba skončila. Kdyby se podařilo udržet publikum po celou dobu takto soustředěné a tiché, koncertu by k dokonalosti už nic nechybělo. Kromě Verím neverím zazněla nová deska celá, ústřední píseň Divoko pak přišla za velkého aplausu pěvecky podpořit Lenka Dusilová; novinku následně i pokřtila.

Katarzia je někdy označovaná jako mluvčí generace Y. Zpěvačka zvolila nekonfekční outfit, který posílal tucty polibků všem divákům, což odpovídalo jejímu milému a přátelskému vystupovaní. Odzbrojující úsměv, sebeironie a nenucenost při interpretaci působily v kombinaci s přesně mířenými a životem poučenými texty jako dva protipóly. V podání Katarzie bývá tíživá pravda vyprávěna s obdivuhodným nadhledem. Na pódiu se postupně objevilo několik hostů (zpěvačky, dětské tanečnice), mezi nimiž nesměl chybět ani David Koller, který odbubnoval cover své písně Záchranář. Křtu alba Agnostika nelze, stejně jako celé desce, nic vytknout.

„Ženy tento svět tlačí stále dopředu,“ řekl muzikantský i životní partner Daniel Salontay v citovaném rozhovoru. Těžko soudit, zda tato formule platí univerzálně, ale po dvojkoncertě Longital a Katarzie člověk odcházel s přesvědčením, že ano.

Info

Longital (sk), Katarzia (sk)
20. 10. 2016, Divadlo Archa, Praha

foto © Vlastimil Vojáček

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Cestopisy v podaní GenotPresents

Lucia Banáková 30.07.2020

Cez powerambient skrz vesmír, oceán a ostrov až na berlínske techno a späť do Prahy. GenotPresents ovládli Archu.

Nejlíp se tančí za deště (Okolojeles)

Michaela Peštová 29.07.2020

Je jedno, jestli máme srdce zlomené láskou nebo usychajícími lesy okolo. Potřebujeme místa, kde své vize nemusíme pořád dokola obhajovat.

Dobrá rozhodnutí (VlčkoviceFest)

Fomas 28.07.2020

První pohled na spoustu dětí, bosých nohou a žen bez podprsenek dával tušit, že opravdu půjde o hodně uvolněnou akci.

V kuchyni pod stolem, v atomovém krytu Simony Blahutové

prof. Neutrino 07.07.2020

Průvodcem výstavy je figurka legendární multifunkční hračky - Igráčka, jež neodmyslitelně patřila k povinné výbavě socialistické mládeže.

Full Moon 10: Buď promotérkou VI

apx, Jiří Šurák 02.07.2020

"Když jsme s klukama ze Scrape Sound čekali v příletové hale na Swans, koupila jsem si u Kosty dvě kafe, aby se mi přestaly klepat kolena, a dělala jakože nic,"…

Ani ne tak třaskavá jako ironická směs Františka Skály

Adéla Polka 29.06.2020

Být náhodný kolemjdoucí, řeknu si, že pánové obstojně hrají staré vály od táboráků a že se tomu u mikrofonu daří s jistou dávkou sebeironie napodobovat Elvise.

Banksy v Praze aneb jak znásilnit uměleckého teroristu

Ondra Helar 24.06.2020

Ta chvíle, kdy jsem Banksyho viděl poprvé. Palestina, zaprášená silnice vedoucí východně od Betléma, před více jak deseti lety...

Full Moon 10: Pokora je dar. Wovenhand (us) 1. 6. 2010 Bush Hall, Londýn, UK

Pavel Vulterýn 01.04.2020

Všechny tváře Grazu: Poznámky z Elevate 2020

Václav Adam, Jan Starý 11.03.2020

Rakouský festival nepatří k těm největším, ale sestavu nabídl prvotřídní a zejména skvěle využil možnosti města.

Zasnená ženská melanchólia (Agnes Obel)

Lucia Banáková 10.03.2020

Štyri dámy na pódiu a jemná dávka škandinávskej melanchólie nasvietená modro ružovými farbami.