Martin Řezníček, Viktor Palák, mexhouse, blueskin | Články / Reporty | 25.03.2017
Relativita festivalového času: jedna fronta na malé pivo a velký rum může trvat déle než set Sheevy Yogy, i když vaše žena bojuje sebevíc. Je Žižkovská noc otesánek, nebo adekvátně připravený švédský stůl? Každý svého festivalu strůjcem, na možnosti nechat se přejet hezky popořadě třemi koncerty power violence, veršovánkami o klíči v zámku Schwarzprior a vlídnou tváří Zamilské, na té je něco opojného. Zažít město jinak, hudba si diktuje tón noci, bez ohledu na kamarády prskající do vaší tváře rum, který právě ukradli, bez ohledu na kamarády prskající na to, že jednou větou napíšete, že jejich koncert stál za hovno. Pivnice u Fandy stejná jako před lety, nejskvostnější v čase zapomenutý lokál v Úvalech u Prahy je duší taky na Žižkově. Ještěže už je sobota.
Krátké koncerty mají něco do sebe. Italové CRTVTR se v klubu Orion zdrželi sotva půl hodiny, ale o to intenzivněji ze sebe ždímali své postrockové riffy i vyhrocené emoce. Po zneklidňujícím intru s pískanou melodií I Could Be Her se probudila zběsilost: složité rytmy, těžké doby mimo obvyklý pattern, dvě basy zakusující se do měkkého patra, tři vokály na třech levelech zpěvu a řevu. Díky nevyvýšenému pódiu byli muzikanti tak blízko, že člověk mohl basákovi upravit i padající stojan na mikrofon. A to je poloha, která janovským borcům sedí.
fotogalerie z festivalu tady
Zvláštností Žižkovské noci jsou jakési festivaly uvnitř festivalu. Jeden takový probíhal v obývákovém prostoru Punctum pod taktovkou platformy Space Is Only Noise. V pátek nabídl například směs jazzu, post-rocku a experimentální elektroniky v podání čtveřice Fokumé, nebo čím dál tím víc redsnapperovský trip-hop slovenských Autumnist. Improvizovaná psychedelická nespoutanost versus tradičněji vystavěné skladby mísící elektronické základy s živou instrumentací. V paměti víc uvízlo to první, i když Slováci zase bodovali skvělými vizuály.
Divadlo Ponec se ukazuje být skvělým prostorem pro konání hudebních akcí, na škodu je jen mírně houpavá podlaha v sálu. Ta prošla pořádnou zátěžovou zkouškou během setu Space Love, kteří svůj synťáky protkaný hiphop postupně vybičovali až tranceovým hodnotám BPM. Klidnější koncert odehráli Himalayan Dalai Lama, kteří z houseového tvarosloví skládají hudbu, jež není primárně klubová. Svou vyklidněnou melancholií spíš připomíná například loňský albový debut britského producenta Youandewana. Klubová elektronika pro lidi, kteří nechodí do klubů? Proč ne!
Už je sobota? Mraky lidí na ulicích, vášně a vyhrocené půtky, pitky, další pitky, co na mě kurva šahá ta tvoje děvka? Ptám se Rusáka, který kouří před luxusním klubem, kde to vlastně jsem? Vůbec mě nebere na vědomí, přichází jeho kámoš, jdu pryč. Instrukce znějí jasně: vyjdeš po směru jízdy metra, nahoře bude správná zastávka. Je tam, jedu na Dobešku, Black Heart Procession a plný dům, krásné holky, moře známých, krásní lidi, zmrdi. Myslím na apačku a snažím se nedojmout sám nad sebou, protože to je přesný opak kapely, na které jsme se kdysi seznámili. I'll be alive - I'll squeeze through the light. Všude je tma, ale hlava mi svítí, jsem lampión, hořím. Zpátky na Žižkov, Praha je úžasné město, ale žít bych tu nechtěl. Divadlo Ponec, pohádky je začátek. Už je sobota!
Žižkovská noc
23. - 25. 3. 2017 Praha
foto © zu
Veronika Miksová, Kryštof Kočtář 16.04.2024
Na koncerty chodíme v Brně často, ale sklepní scénu Husy na provázku nebo Komorní sál JAMU jsem ještě nikdy neviděl tolik přeplněné jako během Faunu...
Julia Pátá 15.04.2024
Početné publikum pražské Archy+, ve které se letos usadil promotérský kolektiv Heartnoize, kvapem obsazuje místa ve velkém sále multifunkčního prostoru...
Kryštof Kočtář 13.04.2024
Když jim roku 2020 vyšlo album Liebe, psal mi kamarád nadšeně: „Ty vole, čeští Natural Snow Buildings!“ Přestože jsem s jeho zjednodušením nesouhlasil, radost jsem sdílel.
Jakub Veselý 12.04.2024
Na pripravené gitary a klávesy dopadla tma, ktorú po chvíli rozrazilo intenzívne biele svetlo prechádzajúce do stroboskopického prerušovania rozplynutého do hustej hmly.
Dominik Polívka 08.04.2024
Večírek pod taktovku Jednoty s dystopickými kulisami štvanického Fuchsu a ještě dystopičtější produkcí vystupujících.
Marek Hadrbolec 08.04.2024
Paroháče vystřelují do vzduchu a nad nimi se šklebí obličeje s corpsepaintem a falešnou krví. Na pódiu povlávají černé pláště a volány rudé košile.
Kryštof Kočtář 02.04.2024
Tentokrát v pozici „strejc edž“, jak bylo nazváno jejich aktuální turné, tedy jako kapela, co nepije.
Kryštof Kočtář 31.03.2024
Zkraje byla zdrojem světla drobná baterka, s níž si Morten Gass hledal cestu k nástrojům, tedy bicí soupravě, klávesám a kytaře.
Tomáš Jančík 28.03.2024
I tak, nebo právě proto vyzařuje Kaleida stále přitažlivější hřejivý komfort, ze kterého se těžko odchází.
waghiss666 24.03.2024
Moc krásnějších ženských jsem na pódiu neviděl, a to opakovaně. A Annet X to o sobě ví, nestydí se za svůdnost a ladně tančí na hraně s podbízivostí.