Články / Reporty

Zjevení kočovníka z jurty - Helmet v Lucerně

Zjevení kočovníka z jurty - Helmet v Lucerně

Zdeněk Malinský | Články / Reporty | 13.09.2014

Jazz není mrtev, jen podivně zapáchá. (Frank Zappa)

U příležitosti 20. výročí nejznámějšího alba Betty se dali letos Helmet opět dohromady a vyrazili na turné bez předkapel(y), aby stihli zahrát celé dílo a pak i průřez tvorbou. I když jsem zažil ledacos a říkám si, že mě jen tak něco nepřekvapí, bylo to jako zjevení, připadal jsem si jako kočovník z jurty v supermoderním hotelu v New Yorku.

Nejhlasitější a nejtvrdší jazz, co znám. Helmet pochopitelně jazz nehrají, ale při pozornějším poslechu zjistíte, že je ho tam víc, než byste čekali. V této reinkarnaci Helmet se Page Hamilton obklopil třemi mladými spoluhráči a vypadalo to tak, že tři dřevorubci (řezníci) tvrdě makají a Hamilton si jako pan profesor v klidu něco míchá ve zkumavkách nebo sbírá na paloučku brouky a motýly, i když i on se často zapojoval do nemilosrdné řežby. Především bubeník do soupravy mlátil způsobem „když ji dnes zničíš, dostaneš zítra novou a lepší”. Rychle, tvrdě, přitom precizně a přesně. Když jsem ho viděl po třetí skladbě, řekl bych, že co nevidět zkolabuje. Kupodivu přežil. V Lucerně bývá horko vždy a člověk se potí i při sezení, ale na Hamiltonovi jsem si nevšiml mokrých fleků na triku, což se nedalo říct o jeho spoluhráčích. Mimochodem, kdyby na sebe Page Hamilton hodil ráno dobrý oblek a potkali jste ho na ulici, mysleli byste si, že to je úspěšný a solidní byznysmen, a ani by vás nenapadlo, že jste právě potkali čelního představitele NY HC scény. A takový byl i koncert. Kvalitní, přesný, civilní, přímý, bez zbytečných proslovů, gest, prostě „jen“ vynikající hudba.

Po přehrání Betty (opravdu do posledního detailu, včetně jazzového intra ve skladbě Beautiful Love a zkresleného zpěvu v některých skladbách) prohodil Hamilton pár slov a začal slibovaný průřez, další hodina hraní. Hlasitost byla na hranici toho, co prostor snese. Mezi skladbami minimální pauzy, takže čas na vydýchání a odpočinek měli hudebníci jen mezi přídavky. Nebudu vypisovat celý setlist, zmíním alespoň Just Another Victim, otvírák ze soundtracku k Judgement Night, který tehdy nahráli s House of Pain, nebo Hamiltonovu malou improvizaci na téma Stairway to Heaven. Po skončení setu, před a po přídavcích se hudebníci zdravili s diváky a zdálo se, že především u Page Hamiltona byla radost (a dojetí?) upřímná, nikoli předstíraná. Nejlépe investované čtyři stovky s ohledem na kvalitu i dobu hraní, která byla bezmála dvě a půl hodiny čistého času. Další koncert roku. Možná i desetiletí. Minimálně pro tyto dny.

P.S. 1: Při sledování koncertu z balkonu bylo možné pozorovat i obecenstvo. A i to stálo za to. Podsaditý holohlavý týpek s plnovousem jako dispečer řídil kotel pod pódiem i skokany z něj. A když někdo exhiboval a se skokem příliš otálel, zasáhl většinou dříve, než nastoupili sekuriťáci. Sympatické! Úžasně pak působila krásná dívka v opravdu ženském oblečení v první řadě, často zpívající s Hamiltonem. Velmi osvěžující!

P.S. 2: Merchandise stánek se „suvenýry” byl bohatý, žel nosičů minimálně: Seeing Eye Dog na CD a LP (jasně že jsem koupil) a pak už asi jen jedno nebo dvě DVD Page Hamiltona. Jak správně poznamenal @jehudas na twitteru: „akorat, tyvole, kde to sme, kdyz jedu turne k 20 letum Betty a Betty sebou nevezmu?”

Info

Helmet (us)
11. 9. 2014, Lucerna Music Bar, Praha

foto © Zdeněk Němec

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hranice komplexnosti (Caroline Shaw + Attacca Quartet)

Jan Starý 21.10.2021

Naštěstí i tyto variace mohou být skutečně silné, jak se ukázalo ve druhé půlce večera, kdy se ke kvartetu připojila Shaw v roli zpěvačky...

Přiškrtit, povolit, explodovat (Squid)

Akana 21.10.2021

Squid jsou neurotičtí a výbušní tak akorát, aby vám to nezačalo být nepohodlné, a soustředěně ukáznění jen do té míry, aby nebyl důvod k nařčení z hráčské exhibice.

Unsound 2021: To nejlepší

David Čajčík, Jan Starý 21.10.2021

Letošní Unsound se potýkal s méně viditelnými omezeními, v důsledku kterých byl kratší, skromnější a méně členitý. Ale měl svoje jasné, dynamické vrcholy.

Jazz přede dveřmi filharmonie (Jazz Goes to Town)

Jiří Vladimír Matýsek 17.10.2021

Jazz Goes to Town rád prošlapává nové cesty. Otázka je, jestli je to cesta objevitelská, nebo jde jen o slepou uličku v dalším vývoji přehlídky.

Zničit a přetvořit (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 16.10.2021

Další dva festivalové dny daly divákům zabrat. Dramaturgie se tentokrát pustila do poněkud náročných vod – což ale není nikterak špatně.

Progrese a tradice (Jazz Goes to Town 2021)

Jiří Vladimír Matýsek 14.10.2021

Podstatnou změnou byl dominantní syntezátor a také černý humor, který se odrážel v názvech skladeb i groteskní hudbě. Proklatě dobré a nesmírně intenzivní...

Výlet k hraniciam hluku. A trochu ďalej. (Hluková mystéria 2021)

Lucia Banáková 22.09.2021

Občas sa mi zdá, že všetko v Ostrave je zvláštne vyvážené ako napríklad tá tvrdá práca divokou zábavou...

Na maximum (Mighty Oaks)

Anna Kubínová 11.09.2021

Zatímco sérií prvních skladeb si tak trochu testují atmosféru a starají se především o to, aby se koncert rozběhl, postupně se uvolní.

Duchovní obroda barokem a jazzem (Svatováclavský hudební festival 2021)

Veronika Mrázková 09.09.2021

Blažíková má andělský hlas, je mistryní koloratur a strofické skladby rytíře Adama Michny z Otrokovic jsou v jejím podání přístupné a srozumitelné.

Zahradní slavnost aneb Sharpe 2021

Michal Pařízek 06.09.2021

Sharpe byl slavností, v níž se nadšení a zaujetí pořadatelů násobilo s radostí návštěvníků, což přineslo jiskřivý ohňostroj zážitků. Tady jsem doma, mohl bych být.

Offtopic

Tento web používá k poskytování služeb a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Souhlasím Další informace