Články / Reporty

Zkřivený ksicht, zválené džíny a rukavičky (Skeletonwitch, Mantar & Co.)

Zkřivený ksicht, zválené džíny a rukavičky (Skeletonwitch, Mantar & Co.)

Kremace | Články / Reporty | 01.12.2018

Začalo se tak přesně, že jsme dorazili doprostřed setu Deathrite, deathmetalového spolku z Drážďan. Docela dobře naučená show, zřejmě si toho hodně psali do deníčku, když předskakovali Napalm Death nebo Full of Hell. Asi bych byla spokojenější, kdyby zpěvák na konci nehonil stojan mikrofonu.

Periferně jsem zahlídla obskurnosti silně připomínající umělecké kovářství z facebookové skupiny Hudební bazar. Stojany, z nichž srší plameny, ale na které se nechceš nabodnout. Pak k nim s patřičnou pompou nastoupili belgičtí Evil Invaders, jejichž thrash metal na speedu vyprovokoval i k mikromoshpitu. Oproti vyprodaným koncertům zbytku jejich tour se tady museli spokojit se slabou stovkou hlav. Na nadšení ze zběsilého sázení riffů jim to ale neubralo. Sousto pro autistického epileptika.

Mantar jsou nejen těžkotonážní směsicí punku, metalu, rokenrolu a doomu, Mantar jsou jen dva, Mantar jsou hyperaktivní vytrvalec Hanno Klänhard a Erinç Sakarya. Jeho bicí samopal je přesnější než hodinky, ale umí i pěkně zvolnit a nechat tě roztéct do podlahy. Při poslechu jejich alb si lze jen málo představit, čeho jsou schopni naživo. Údernost hudby osciluje okolo precizní rytmiky, hutné kytary a punkového jádra, oproti předchozím kapelám jsou uvěřitelní, osobití a svérázní. Jaká úleva. Endorfiny vyplaveny na rok dopředu.

Přerod zpěváka Adama Clemanse z obyčejného metaláka mimo pódium na špinavého otrhance na pódiu je vždycky zážitkem. Nikdy jsem Skeletonwitch neviděla v předchozí sestavě s Chancem Garnettem, který si to dozpíval až k vyhoštění z kapely, Clemans ale zvládá všechny hlasové polohy bravurně a je ústředním elementem celé šou. Zkřivený ksicht, zválené džíny a rukavičky, tak to máme rádi. Je to thrash, co se nezasekl u laciné dupárny, je to mašina nezdolnosti, skvělých kompozičních postupů a blackové razance. Víc takových koncertů, víc takových metalů i víc Mantarů.

Info

Skeletonwitch (us) + Mantar (de) + Deathrite (de) + Evil Invaders (be)
29. 11. 2018 Nová Chmelnice, Praha

foto © Ulric Eriksson

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

House (není) pro starý? (Ross from Friends)

redakce 18.05.2019

Outsider house plný drobných glitchů a neuhlazených samplů držel pevné tempo, zaťatý groove a hra s intenzitou ve skladbě Project Cybersyn...

Vražedné tempo (Anifilm 2019)

redakce 15.05.2019

Kino Světozor má pořád stejně specifické aroma, květnové počasí v Třeboni je pořád stejně matoucí a řada u asijského okýnka je pořád stejně dlouhá?

Donaufestival 2019: Co bylo nejvíc

redakce 09.05.2019

Donaufestival je pravidelně sázkou na kvalitní dramaturgii zasazenou do kulis historického rakouského městečka Kremže. Co bylo letos tím nejlepším? Nejen koncerty...

Tradice a progres, ruku v ruce (GoGo Penguin)

redakce 02.05.2019

Mrštné pianové kudrlinky v hravém songu Window přehazovaly otěže z jednoho nástroje na druhý, až se rozeběhly každý jinou cestou, stále však dokonale sehrané.

Pryč s hranicemi (Coilguns, Wrong, Or)

redakce 28.04.2019

Vlasatí řízci, těžkotonážní riffy a skučivá sóla, Wrong vrátili koncert do zajetých kolejí headbangingu a poga s jasným rozdělením pozic.

Pastelové barvy krve Goblin

redakce 17.04.2019

Pastelové barvy, jemná klišé, ostré nože, cákance krve a béčkové, rudomodré mysteriózno. Claudio Simonetti a jeho Goblin.

Trápení kokainové kočičky (Tess Parks)

redakce 15.04.2019

Koncert Tess Parks nenabídl zrovna moc argumentů, proč tuhle slečnu raději neposlouchat doma. Nabídl ale jednu neodbytnou otázku. Jenom jednu?

Moravské lidovky? Jedině s americkým přízvukem. (Dálava)

redakce 12.04.2019

Zcela zásadní byly nápadité instrumentace charakterizované elektrickou či akustickou kytarou Arama Bajakiana (John Zorn, Lou Reed, Diana Krall). Staré melodie, nová podání. Dálava.

Nejen na vlně italského diska (CPH:DOX)

redakce 04.04.2019

Tentokrát mezi Munchovým výkřikem a přiléhavými blyštivými oblečky. CPH:DOX naposledy.

Charismatický introvert (Night Lovell)

redakce 02.04.2019

Night Lovellův hluboký a místy až strašidelný hlas v člověku obvykle dokáže rozpohybovat samotné vnitřní orgány.