Články / Reporty

Značka, které lze věřit (La Coka Nostra)

Značka, které lze věřit (La Coka Nostra)

Jakub Šíma | Články / Reporty | 22.06.2018

La Coka Nostra jsou pojem, který mezi rapovými fanoušky silně rezonuje už zhruba čtrnáct let. Tak dlouho La Coka Nostra, společně s Army of the Pharaohs, reprezentují éru superskupin, jejichž členům začaly být domovské kolektivy malé. A přestože kouzlo rapových superskupin už vyprchalo, při vyslovení jmen Ill Bill, Slaine a Danny Boy se fanoušci pořád staví do pozoru, a to nejen kvůli jejich dlouhé hudební historii, ale také zásobě hitů, které mají za sebou. A to buď sami nebo se starými partami zvučných jmen jako House of Pain nebo Non Phixion.

Zlatou éru dobře pamatuje i DJ Eclipse, který se před půlnocí objevil za gramofony. Do sálu zářil jeho hluboký pohled a klidný výraz, reprobedny rozezněl chirurgicky přesnými pohyby prstů po mixáku i vinylových kotoučích. Krátký úvod, nažhavení publika a na stage se vyvalila trojice bělošských rapových veteránů. V případě Ill Billa šlo o nástup se vším všudy. Ill Bill byl vždy robustní nejen jako MC, ale od poslední koncertní návštěvy ještě několik (desítek?) centimetrů kolem pasu přidal. Po stagi se tak koulel v péřové vestě o velikosti 5XL, která mu dle dostupných koncertních záznamů už musela vrůst pod kůži. K tomu je třeba připočíst plnovous a záhrobní výraz ve tváři, který se změnil jen při několika nesmělých úsměvech. Během koncertu střídal lepší momenty s těmi slabšími. Zvučným hlasem dokázal odrapovat náročné party a v rychlých pasážích zdařile intonovat, jindy však měl potíže s dechem a konce rýmů často polykal nebo se až příliš spoléhal na zdvojení od kolegů, kteří ani jednou nezklamali.

To Danny Boy oplýval energií a od začátku bylo vidět, že je primárně showman. Rapově byl však nejslabší, čemuž odpovídá i množství partů, které se v jeho případě smrsklo na minimum. Oproti tomu Slaine prokázal výbornou formu. Sice už po třech písních po něm v sauně jménem Rock Café stékal pot v širokých proudech, ale byl nejen neúnavný v pohybu, ale také precizní v dikci a flow. Vzájemná souhra byla na úrovni, všichni tři rappeři se zdatně doplňovali a show šlapala bez výraznějšího zaškobrtnutí. Zároveň ale chyběl moment překvapení, což se projevilo i v tom, že publikum nechali skandovat za celý večer jen tři hlášky: Hell yeah. Shit yeah. Fuck yeah. Trochu originality by neuškodilo.

Na druhou stranu sonický val z reprobeden byl mohutný, navíc postrádal byť sebemenší náznak playbacku, který dominuje koncertům mladší generace. Poměr sil mezi intenzivním koncertním zážitkem a jízdou na setrvačník zašlé slávy zůstal vyrovnán.

Info

La Coka Nostra (us)
20. 6. 2018 Rock Café, Praha

foto © Evgeniy Rudnitckiy

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články

Hip Hop Kemp 2019: Trueschoolová orientace

redakce 19.08.2019

Ustálená dramaturgie generuje ustálená očekávání a něco, co lze označit jako programové bloky. Nejlepší koncert festivalu přitom můžete zažít kdykoli.

Dobrš bylo (Dobršská brána 2019)

redakce 19.08.2019

Moje předsevzetí bylo jasné: jet někam, kde jsem ještě nebyla. Ideálně na malý festival s netradičním line-upem, buď v horách nebo u vody. Výběr se tím dramaticky zúžil...

Sázky na (ne)jistotu aneb Top 5 Hip Hop Kemp 2019

redakce 18.08.2019

Přebíhal jsem od jedné stage ke druhé a za den stihl i deset koncertů. Při dotazu na nejlepších pět se každý dlouze zamyslel...

Čiže relax, aj búrka (Grape 2019)

redakce 13.08.2019

Tento rok som sa na letisko dostavila po dlhšom čase strávenom na juhu Anglicka, čiže samotný príchod do rodnej krajiny bol trochu kultúrnym šokom...

Aká krajina, taký Katapult. (Brutal Assault 2019)

redakce 11.08.2019

Ve vydatném dešti ale zmokla jak festivalová brožura, tak program na klíčenkách rozdávaných u vstupu. Moderní doba? Je třeba šířit poselství a čokoládovou radost.

Ztlumte ty světla, prosím. (Brutal Assault 2019)

redakce 10.08.2019

Někdo vyslyšel moje fňuky? Říkají, že třetí den bývá kritický, díry v line-upu a vedrem podpořená únava svádí k experimentu.

Their bodies are open (Brutal Assault 2019)

redakce 09.08.2019

Koncert Daughters byl definitivní. Zhudebněná cesta devíti kruhy pekla k absolutnímu zešílení a excentrický projev frontmana Alexise Marshalla, totální paralýza jedovatým potem.

Umírat budu za úsvitu! (Brutal Assault 2019)

redakce 08.08.2019

Dovolenková očista hlukem? Klišé se nevyhneme, obzvlášť na akci, který Google mapy vtipně značí jako Festival Nechutného Napadení. Brutal Assault 24, den první.

... a stejně to bylo málo (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 07.08.2019

Tváře, které jsem tu noc viděla já byly na správné straně. A vezmu-li v potaz fakt, že členové Algiers i australských Kill Devil Hills, o kterých ještě bude řeč, zůstali…

Zralá jako víno (Beseda u Bigbítu 2019)

redakce 05.08.2019

Pokud jde něco Besedě skvěle, je to výběr kapel v perfektní koncertní kondici. Zatímco loni předvedli omračující výkon Pacino, letos...