mArcElkrIz | Články / Recenze | 25.11.2012
Použít cokoli k vyjádření atmosféry. Atmosféra nade vše. Zvukem zhmotnělý pocit. Pocit. Atmosféra. Tajemství vtažení, lapení… Zornova tvorba je komplex, v němž každé album je jen drobným, ale naprosto nezbytným dílkem ve stále rostoucím velkolepém artefaktu. Můžete slyšet kterékoli jeho album a vždy to bude obrovské dobrodružství. Tvrdá srážka s originálním a nespoutaným talentem. Tentokrát přichází s poctou Rimbaudovi, jednomu ze zásadních spiklenců slasti, jenž se zmítal v plamenech tak spalujících a nehasnoucích, že by bylo překvapivější, kdyby s podobným projektem Zorn nepřišel.
Album se skládá ze čtyř samostatných kompozic, z nichž první (Bateau Ivre) a třetí (Illuminations) jsou ryze akustické. Bateau Ivre nás uvítá do světa, kde jako by se čistá touha po svobodě vyjádření a kráse slova (klavírní party) střetávala s elánem (flétnou) a bohémskou naivitou. Do toho všeho stále více proniká otvírání jakési podivné brány, dvířek pod schodištěm s vrzajícími panty v podobě uhrančivých houslových motivů. Postupně dostává vykreslení Rimbaudovy duše a těla stále jasnější obrysy. A přichází čas setkat se s vrcholným dílem. Season In Hell je opus magnum, a to jak v mozaice francouzského proklatce, tak v Zornově světě tohoto díla. Názorná exkurze do mělčin i propadlišť šílenství. Vrstvené kvílení, šumy, skřípění zubů a chřestění kosterních schránek, slastný řev, dunění z hlubin země, pukající myšlenky a tříštěné lahve. Protentokrát Zorn opustil jakékoli náznaky melodií, vše je poskládáno z elektronických fragmentů přeskupovaných tónů a chemických zvukových koláží. Vše je poskládáno tak, že ani na okamžik neztrácíte pozornost. Zapadá to – atom po atomu. Nádech a pád vstříc otevřenému chřtánu.
Season In Hell je naprostým vrcholem alba, kde je celá jeho elektrizující síla ještě znásobena vložením mezi dvě čistě akustické kompozice. Po tomto orgasmickém vrcholu přichází nejrytmičtější a zřejmě nejpřehlednější část alba, Illuminations. Činely a kontrabas společně s klavírem ženou vše ke zběsilému konci – již jasně nalinkovanému, přesto nervně pokřivenému, absintově čirému a bleskovému. Konec. Tečka. Je tu ještě čtvrtá, závěrečná část, která je oživlou vzpomínkou, dokonalou dohrou, mysteriózním, několikanásobně se vracejícím echem. Conneries je poskládána z Rimbaudových textů, které jsou do mračen vynášeny, probodávány a nabíjeny Zornovými improvizacemi na nejrůznější nástroje a stroje.
Tohle album si rozhodně nepouštějte při práci s drtičem větví, ve šťastných okamžicích ani při náběru náhodných stopařů. Je to sezóna v pekle a jeden z temných vrcholů ve stále vzrůstajícím Zornově monumentu.
John Zorn – Rimbaud (Tzadik Records, 2012)
www.myspace.com/johnzorn
Viktor Hanačík 17.04.2024
Je to deska designovaná spíš pro klubové soundsystémy a podzemní parkety, ale obstojí i pro introspektivní poslech.
Martin Šinkovský 14.04.2024
I když autoři textu opakovaně tvrdí, jak složitě se jejich práce vysvětluje a obhajuje, skutečností je, že základní pravidla a kompetence jsou jednoduché a logicky vyvoditelné.
Matej Žofčín 09.04.2024
Od konceptu zdanlivo upustil, upustil aj od unikátného frázovania, ostali len spievavé refrény a téma lásky, ktorá je však omnoho plytkejšia ako na debute.
Tereza Bartusková 01.04.2024
Deska vypráví nejen o lásce, ale i o smutku nebo touze po nedosažitelném, vděčnosti, a především o minulosti, nad kterou čas od času lpíme všichni.
Veronika Vagačová 29.03.2024
Dvaja interpreti známi zo svojich vlastných projektov v rámci alternatívnej scény sa nedávno spojili pri albume Decision Paralysis.
Filip Peloušek 25.03.2024
Jejich pojetí rocku s prvky gothic punku nedává moc prostoru pro jednoduchou zaměnitelnost.
Jiří V. Matýsek 10.03.2024
Hudba tu plyne s fantastickou lehkostí, při pozornějším poslechu ale jasně vyplývá komplexnost, s níž se musel opavský kytarista vyrovnat.
Dan Sywala 19.02.2024
Ke slunné Makarské se blíží nevyzpytatelná tma. To je výjev, který bych přál cestovatelům, kteří se spokojí s prvoplánovým strávením letní dovolené.
Jiří V. Matýsek 16.02.2024
Leaving of Liverpool nebo na Dylanovu Maggie’s Farm odkazující skladba Maggie’s Ship jsou příjemným oťukáváním nových teritorií.
Dušan Šuster 12.02.2024
Left field je defenzívna bejzbalová pozícia a hráč, ktorý ju zastáva, býva vraj najosamelejším na ihrisku.