mArcElkrIz | Články / Recenze | 25.11.2012
Použít cokoli k vyjádření atmosféry. Atmosféra nade vše. Zvukem zhmotnělý pocit. Pocit. Atmosféra. Tajemství vtažení, lapení… Zornova tvorba je komplex, v němž každé album je jen drobným, ale naprosto nezbytným dílkem ve stále rostoucím velkolepém artefaktu. Můžete slyšet kterékoli jeho album a vždy to bude obrovské dobrodružství. Tvrdá srážka s originálním a nespoutaným talentem. Tentokrát přichází s poctou Rimbaudovi, jednomu ze zásadních spiklenců slasti, jenž se zmítal v plamenech tak spalujících a nehasnoucích, že by bylo překvapivější, kdyby s podobným projektem Zorn nepřišel.
Album se skládá ze čtyř samostatných kompozic, z nichž první (Bateau Ivre) a třetí (Illuminations) jsou ryze akustické. Bateau Ivre nás uvítá do světa, kde jako by se čistá touha po svobodě vyjádření a kráse slova (klavírní party) střetávala s elánem (flétnou) a bohémskou naivitou. Do toho všeho stále více proniká otvírání jakési podivné brány, dvířek pod schodištěm s vrzajícími panty v podobě uhrančivých houslových motivů. Postupně dostává vykreslení Rimbaudovy duše a těla stále jasnější obrysy. A přichází čas setkat se s vrcholným dílem. Season In Hell je opus magnum, a to jak v mozaice francouzského proklatce, tak v Zornově světě tohoto díla. Názorná exkurze do mělčin i propadlišť šílenství. Vrstvené kvílení, šumy, skřípění zubů a chřestění kosterních schránek, slastný řev, dunění z hlubin země, pukající myšlenky a tříštěné lahve. Protentokrát Zorn opustil jakékoli náznaky melodií, vše je poskládáno z elektronických fragmentů přeskupovaných tónů a chemických zvukových koláží. Vše je poskládáno tak, že ani na okamžik neztrácíte pozornost. Zapadá to – atom po atomu. Nádech a pád vstříc otevřenému chřtánu.
Season In Hell je naprostým vrcholem alba, kde je celá jeho elektrizující síla ještě znásobena vložením mezi dvě čistě akustické kompozice. Po tomto orgasmickém vrcholu přichází nejrytmičtější a zřejmě nejpřehlednější část alba, Illuminations. Činely a kontrabas společně s klavírem ženou vše ke zběsilému konci – již jasně nalinkovanému, přesto nervně pokřivenému, absintově čirému a bleskovému. Konec. Tečka. Je tu ještě čtvrtá, závěrečná část, která je oživlou vzpomínkou, dokonalou dohrou, mysteriózním, několikanásobně se vracejícím echem. Conneries je poskládána z Rimbaudových textů, které jsou do mračen vynášeny, probodávány a nabíjeny Zornovými improvizacemi na nejrůznější nástroje a stroje.
Tohle album si rozhodně nepouštějte při práci s drtičem větví, ve šťastných okamžicích ani při náběru náhodných stopařů. Je to sezóna v pekle a jeden z temných vrcholů ve stále vzrůstajícím Zornově monumentu.
John Zorn – Rimbaud (Tzadik Records, 2012)
www.myspace.com/johnzorn
Jiří V. Matýsek 23.07.2022
Knihu zpopularizoval film s Davidem Bowiem v hlavní roli natolik, až se jeho ikonická tvář dostala i na titul českého vydání. Těžko říct, jestli důvodně.
Jiří Procházka 29.06.2022
Obecně jde spíše o mladistvou hudbu, která vlévá do žil trochu toho puberťáckýho vzdoru a mírného optimismu. Guilty pleasure do dnešní zjitřené doby.
Jiří Přivřel 19.06.2022
Jiný Nick Cave. Ale přeci nechceme, aby pořád trpěl...
Maria Pyatkina 15.06.2022
Z archivu magazínu Full Moon odemykáme recenzi posledního alba belgické skupiny Balthazar u příležitosti jejího vystoupení na pražském festivalu Metronome.
prof. Neutrino 11.06.2022
Po vydání mnoha provokativních bestsellerů jako Třetí Šimpanz nebo Svět, který skončil včera si ve své poslední knize vytknul za cíl srovnat nesrovnatelné. Vytvořil odvážnou tezi...
Veronika Jastrzembská 07.06.2022
Na nové desce The Dream navazují rozmanitostí a rozervaností napříč hudebními žánry, ovšem v jemnější a přístupnější formě.
Paulína Janičíková 21.05.2022
Naplnenie, ktoré prichádza po uvedomení si vlastnej osobnostnej esencie, je stelesnené v záverečnej skladbe a sprievodnom klipe Gentle...
Veronika Tichá 15.05.2022
Přestože jsou texty poměrně negativní, nevyzařuje z nich beznaděj, ale všechny emoce se dostávají ven a nebojí se být divoké, průbojné a drsné.
Michal Pařízek 08.05.2022
Theon Cross je členem Sons of Kemet nebo Seed Ensemble, v posledních letech shodně nominovaných na Mercury Prize, spolupracuje s Nubyí Garcia, Mosesem Boydem nebo rapperem Kanem.
Michal Pařízek 26.04.2022
Dionysus působí zcela jinak, aniž by Lisa Gerrard a Brendan Perry, jehož podivuhodné zájmy a potěšení jsou za nahrávkou cítit zejména, ztratili cokoli ze svého umu, stylu nebo elegance.