Články / Rozhovory

Zpocený a nahlas! (War Reporter)

Zpocený a nahlas! (War Reporter)

WAGHiSS666 | Články / Rozhovory | 29.04.2016

Od poslední kocoviny to budou čtyři roky. Přestat chlastat chvilku po pubertě je ostuda z největších, nabízí se totiž otázka, jak brzo je potřeba začít. Věci se hýbou a začínají dávat smysl. Oblíbené "pohrobci" konečně dostává smysluplný kontext! My Funeral mi byli zjevením, dodneška k nim hledám ekvivalent, tápu a pátrám, přehrabuju se zaprášenýmy Jedničkami i Nulami v neurvalé touze položit jehlu do drážek tak zprasených, tak temných, tak hlučných a tak... moravských? Není náhoda, že naposledy jsem se památně zkurvil na Baryho narozkách, donekonečna opisuju větší a větší kružnice. War Reporter otevřel deník rumem a krví zvlněných stránek, dvojitá korespondence s otcem zakladatelem a tlučounem z nejhlasitějších. Seznamte se.

Na konci roku 2013 jste pohřbili My Funeral, kteří měli roztočenou třetí desku. Když jsme se bavili o plánech, chystali jste vinyl, nicméně z Writers and Readers zbyla jen jediná skladba If We Were Hunted. Co se stalo?
Radek: Nic se nemá lámat přes koleno. Nápady tam byly, to jo, ale taky chuť se někam posunout, zkusit nový postupy. My Funeral hráli pět let, koncertů kvanta, dvě desky a elpíčko, cítili jsme, že vše bylo řečeno a je čas udělat tečku.

Bary: Tak na tohle bych ti ještě před zhruba rokem a půl asi ještě nedokázal úplně odpovědět, celý mně to tak nějak docvaklo až při začátku fungování War Reporter. Situace byla taková, že s odchodem Honzy a posléze Fuči, tedy rozkladu zásadní sestavy, to celý po hudební stránce přestalo fungovat. Po lidské stránce bylo všechno super, ale to ti pro hraní v kapele nestačí. Hodně lidí do nás šilo, že jsme měli dodělat tu desku, že je to škoda. Můj názor je, že by to bylo plýtvání silama, časem a penězma. Radek se podle mě nutil to vůbec dozpívat, dvě skladby mu trvaly snad půl roku, i když muzika byla nahraná. Druhá věc byla, že jsem po nějakým čase cítil, že ty skladby ani nejsou úplně dobrý, a to už jsou sakra důvody poslat něco ke dnu. Zkrátka nemělo smysl oživovat mrtvolu. Rozpad proběhl tak, že jsme si to ani nějak nevyjasnili a neoznámili, prostě jsme to nechali celý plavat. Ono se není čemu divit, jeli jsme po celou dobu existence naplno - koncerty, nahrávání, zkoušení, to všechno prakticky nonstop. Muselo se to projevit.

Tou dobou Bary lomozil s černokněžníkama v Blues for the Redsun a Radek mlčel v Seanné. Kde se vzala iniciativa pro War Reporter a proč ten název, odkaz na Defeater? Obraz doby? Bylo toho málo nebo moc?
Radek: Vybavuju si, že mě Báry zavolal, že v Blues rezne nebo co. Já měl podobný pocity, tak nebylo co řešit. Když hraješ celý život každou zkoušku stylem, že nejseš schopnej to udýchat, máš pak nějak moc energie, když to tak najednou není. Normální absťák, museli jsme něco založit, sporty nás nebaví.

Bary: Další z krůčků k mému skoncování s My Funeral byl i nástup do, tou dobou už nějaký čas fungujících, Blues for the Redsun. Kapela hudebně úplně jinde, nové nadšení, nové hudební zkušenosti. O tom nemůže být pochyb, vzhledem ke stylu kapely, která bývá často označovaná za nejpomalejší a nejbrutálnější hudební těleso v Česku. Z toho všeho po čase opět tak nějak přirozeně naskočila chuť hrát i něco rychlejšího a hlavně energického. Po roce a půl utápění se v sludge/doomovém bahně se věci samy daly do pohybu a vzhledem k tomu, že Radek na tom byl ve vyklidněných postrockových Seanné podobně, dali jsme to znovu dohromady, ale s jasnou vizí, že jedině s nějakýma novýma tvářema. Nutno dodat, že v Blues hraju s bývalým basákem Martinem, tedy tím z poslední éry My Funeral, a Radek v Seanné zase s Fučou (taky My Funeral), takže jsme zas tak úplně nezakrněli, a co je hlavní, že jsme schopni spolu nadále fungovat. Jak hudebně, tak lidsky.


V kapele se míchá staré s novým, i co se týká sestavy, jediná Radkova reference ze starých časů budiž “zpocený a nahlas”. Co je to za sebranku v řadách War Reporter?
Radek: Je nás pět. Já a Báry jsme spolu hráli v My Funeral, pak je tam Luky na kytaru, který jinak rapuje ve Smoketown G, dále Tom na basu (exScreaming Down). A Peťa, ten řve. Ona ta tvorba asi vždycky bude smrdět tou předešlou, je tam nějakej rukopis a taky máme už určitý zlozvyky, který si neumíme odpustit, ale na druhou stranu - proč záměrně nedělat něco, co tě porád bere?

Na čem se hudebně všichni shodnete?
Radek: Heart in Hand, Defeater, Boysetsfire, Refused, poctivý klasiky...

Bary: Čoveče, nad tím jsem asi nikdy nepřemýšlel. Ani mě to nepřijde důležitý, ale všichni asi na ničem. Hlavně já jsem jinde, i když ono je to obvykle i dobře, pokud nechceš znít jak recyklát x dalších kapel.

War Reporter - následníci My Funeral? Pravda je taková, že podobnou kapelu aby u nás člověk pohledal...
Radek: Následníci ani ne, chtěl bych, aby to bylo přímější a prudký. Už se s tím zkrátka tolik neserem. Podněcujou to i Peťovy texty, co na srdci, to na jazyku, žádný metafory, žádná lyrika, jen jedna kopačka za druhou. Do toho pak nemůžeš hrát nějaký líbivý věci. Pár kapel podobnýho ražení je, ale je fakt, že už ne tolik jak před pěti rokama. Já mám třeba hodně rád Mara Jade nebo No Chance of Recovery.


Demo se skládá ze tří skladeb, koncertů je požehnaně, čili repertoár není chudý. Teď to stačí, co bude potom?
Radek: Hrajem teď docela dost, za což jsme moc vděční, že nás zvou. Přes léto bude klubová scéna trochu tišší, toho bysme chtěli využít a něco dalšího nahrát. Neumím teď říct, jestli půjde o EP nebo něco obsáhlejšího. Rádi bysme natočili i video na podzim, nějaká domluva už s předstihem probíhá, snad se to povede.

Na konci měsíce se zavírá váš domovský klub WATS, dneska skončila Azkaza, Morava pláče. Kam spěje “scéna”?
Radek: WATSu je škoda, bylo to super místo, jediný svého druhu v okolí. Kapel, těch je pořád dost, každej tady má uplně běžně dvě kapely, tak se nebojim.

Bary: WATS to má za sebou, ale je vůbec zázrak, že to Fuča tak dlouhou dobu udržel. Za tohle fakt velký obdiv a respekt! Zasvěcení ví, o čem mluvím. Ale neviděl bych to nějak tragicky. Je pár dalších míst v okolí, kam se dá zajít na gig, a je dost možný, že tady zas naskočí nějaký nový místo pro koncerty. Takových situací už tady bylo... A co se týká Azkazy, tam bych to viděl podobně. Je jich škoda, o tom není pochyb, ale určitě tím vznikne minimálně jedna nová kapela a jede se dál. Doprdele, teď mně dochází, že se ze mě stává zarputilý optimista! Je nejvyšší čas to ukončit.


Info

www.facebook.com/warreportercz

foto (c) Tomáš Stuchlík

Komentáře

Pro možnost psaní komentářů se přihlašte nebo zaregistrujte.

Relevantní články